"Stránky o ekozahradách a životním stylu respektujícím přírodní zákony, určené lidem, 
jimž zdraví naší planety není lhostejné." 

Úvodní Ekozahrada Rostliny Kurzy Doporučuji Kontakt

Ekozahrádka rok 2006

    Následující čtyři fotografie kameno-hlíno-špalkového bylinkového kopečku jsou pořízené téměř ze stejného místa, v dubnu, v květnu a druhé dvě v červnu 2006. Již několikátý rok se z něho občas sklízí bylinky, žádná údržba není nutná, ani stříhání odumřelých částí po sezóně, a je čím dál krásnější. Příroda umí zázraky.

 

    Loni nově osázená mini-předzahrádka (horní foto květen, dolní o měsíc později) a cestička zahradou, vše je zamulčované slámou, která se po pár dnech používání slehne a je velmi příjemná i na chození naboso. A když na ní každý rok na jaře trochu slámy přihodíte, tak se o ní nemusíte zbytek roku vůbec starat. Okraje se nesekají, ty krásně zarůstají trvalkami. V trvalkových záhonech sláma brzy zaroste a zmizí nejen sláma, ale i jakákoliv nutnost jí každý rok doplňovat.

    Letos na jaře na naší zahrádce (dle mého rozhodnutí) vyhrála soutěž o nejkrásnější rostlinu pampeliška. Vzhledem k husté trvalkové výsadbě a mulčování jich tam totiž bylo jen několik trsů a letos jen tento jediný. Nemám vůči nim žádné předsudky, nepodléhám reklamě na herbicidy a navíc je jím. Proto si pampelišek vážím a jsem moc rád, že existují. Největší problém dospělých ekozahrad bych viděl v nedostatku "plevele", hlavně jednoletého. Zřejmě bude nutné začít ho vysévat :-)

Foceno 13. a 19.června 2006. Najdete deset rozdílů?

 

    Výše zmíněná cestička ekozahrádkou je díky trsům nenáročných bylinek během léta doslova sbírkou omamných vůní a esencí - foto červen. Plané jahody si ji velmi oblíbily a z podrostu jiných rostlin na ní stále vysílají své odnože. Vůbec jim v tom nebráním, jsou chutné, a ty které by na ní nepřežily odsazuji na jiná místa. Zároveň již začínám budovat na několika hektarech i rodový statek a "ekozahradní farmu", takže kam umístit horlivé rostlinky není zrovna problém.

    Když se každoročně v letním čase trvalkový podrost změní v bujnou džungli, potkávám staré známé rostliny, na které jsem již skoro zapomněl, že zde rostou (červen). Fotky z různých let se mohou podobat, ale přesto je to pokaždé jiné. Za pár let přesně v tomto místě bude krásná mišpule (nyní ještě téměř není vidět), a vegetace se potom přizpůsobí většímu stínu. Rozpoznáte v trvalkách také dva rybízy? Těm v polostínu bude stejně dobře jako nyní na slunci. Společenství stromů, keřů a bylin ve vzájemné harmonii se v permakultuře nazývá "guild". Z dálky taková rozmanitost může člověku zvyklému na geometrické tvary a hladké plochy připadat jako velký barevný chaos, ale z blízka je to svět sám pro sebe, který příroda každým rokem sama bez další lidské intervence zdokonaluje a propojuje do stále větší síly a krásy. Bylinné patro které vidíte na obrázku samozřejmě nemusí pokrývat celou zahradu, můžete tam mít i libovolně velký jedlý trávník nebo kosenou louku.

    Zde vedle terasy u psí boudy vyrůstá guild sestavený kolem třešně. Právě kvetoucí lupina, zvaná též vlčí bob, obohacuje půdu dusíkem a tak stromek hnojí. Slámový mulč mezi trvalkami, který už nyní není vidět a nebude potřeba ani ho nikdy dále doplňovat, posloužil jako prevence proti plevelům při výsadbě trvalek, udržel půdu celoročně vlhkou bez zálivky a rozkládá se na úrodný humus. Doplňován byl jen první dva roky. Mimochodem, celá zahrádka i při své bujnosti nepotřebuje za celý rok ani při největších vedrech zalévat. Kromě mulčování za to vděčí právě i té hustotě, která stíní veškerý povrch půdy a zabraňuje vysušování. Občas v létě dopřávám zachycenou dešťovou vodu z nádrží zeleninovým záhonkům nebo čerstvě vysazeným rostlinkám. Může sloužit i k doplňování odparu z koupacího rybníčku. Foto červen 06.

Zde budou malinké paloučky, nahrazující bývalé množárenské záhony:

 

    Nechyběl vám na předchozích fotografiích volný prostor? Mě chyběl, v ekozahrádce jsem ho kvůli místu pro další druhy trvalek vědomě oželel. Kompenzovaly to částečně dlaždicové terasy kolem domu (kterým se při focení spíše vyhýbám). Na rodovém statku mám teď naopak prostoru spousty (holé pole), a brutálně tam někdy fičí vítr... ale aspoň je zase kam sázet.

  

Polovina října: některé keře dostávají krásné barvy, zde je mladá aronie. 

    Z některých trvalek zůstaly už jen vypelichané uschlé klasy (zásadně nestříhám, bydlí v nich přes zimu berušky a jiní tvorové - a ani na to nemám čas), jiné rostliny teprve kvetou. Zde je topolovka.

  Část zahrady obsahující experimentální kořenovou čističku a koupací rybníček je k vidění po kliknutí sem.

Jaroslav Svoboda, 2006 


Ekozahrádka 2004
Ekozahrádka 2005
Ekozahrádka 2006

Úvodní Ekozahrada Rostliny Kurzy Doporučuji Kontakt