"Stránky o ekozahradách a životním stylu respektujícím přírodní zákony, určené lidem,
jimž zdraví naší planety není lhostejné."

Úvodní

Ekozahrada

Rostliny

Kurzy

Doporučuji

Kontakt

Průhonice rybím okem

Soubor hravých fotografií z několika návštěv
tří průhonických zahradních areálů v květnu 2018
pro inspiraci výletní i fotografickou

Kosatec ´Thornbird´, který má místo kartáčků trny, růžky.
Těmto kosatcům se vtipným odborným názvem říká kosatce "space age", tedy "kosatce vesmírného věku"

    Tímto článkem bych rád udělal radost a službu začínajícím fotografům, milovníkům rostlin a také propagaci průhonickým zahradám a sbírkám, o nichž mnoho lidí ani neví a je to velká škoda.
Fotky pomáhají zviditelnit a komunikovat.

    Fotografování a pěstování rostlin nelze už od sebe oddělit, zvláště v dnešní době digitální a multimediální. Květ, který odkvete a je vyfocen, neupadne v zapomění, lze se na něj podívat v zimě, když je konečně víc klidu.
Díky fotkám lze vytvářet katalogy, plánovat výsadby a komunikovat mezi nadšenci.

    V Průhonicích na okraji Prahy najdete spousty krásných kytek, keřů a stromů ve třech různých areálech (velký park u zámku, botanická sbírková zahrada na Chotobuzi, dendrologická zahrada na druhé straně dálnice). Mnoho trvalek tam kvete pro potěchu lidského oka, barvy hýří na všechny strany a lidí je tam v některé i krásné slunné dny docela málo. Kde všichni jsou? U počítačů nebo v nákupních centrech? Nebo nedej bože někde v práci? Hrůza! Doufejme pozitivně, že spíše už někde zakládají své rajské zahrady a rodové statky :-)).
Je přitom tak krásné koukat v květnu, nejkrásnějším měsíci roku, do květů kosatců, pivoněk a rozkvetlých trvalkových výsadeb všeho druhu. Neobvyklé je v Průhonickém parku množství rododendronů pod obrovskými duby.

    Z vlastní zkušenosti a naprosto upřímně - nejkrásnější je sledovat záplavy květů a čichat vůně na vlastní zahradě, v klidu, když se ráno probudíte. Ale pokud ji ještě nemáte, nebo teprve tvoříte, nebo máte jen několik kultivarů od nějakých druhů trvalek a chcete zjistit, jaké barvy a tvary se vám vlastně nejvíc líbí, neměli byste si nechat ujít ty stovky a tisíce barevných variací v Průhonicích a v Pražské botanické zahradě v Tróji.

    Proč na vás zde mrká RYBÍ OKO a co to je?
    Pro změnu. Záměrem fotografů snad nikdy nebylo vytvářet obrázky nudné, na které není zajímavé se dívat. Fotografie vytvářená s nějakým záměrem byla a je umění. Mým názorem je, že stejně za sto let fotografie neexistuje žádná fotka, která by mohla věrně popsat "realitu". Realita je vždy subjektivní neopakovatelný vjem dle stavu a nálady pozorovatele, dle okolí, které se prostě na fotku nevejde, dle vůní, větru, teploty vzduchu a též barevné teploty světla. Každý snímek může vyjádřit jen část té atmosféry. Také ji může vytvořit tam, kde zrovna není. Fotograf vybere kompozici, úhel pohledu, popředí, pozadí, nastaví vlastnosti přístroje a pak ještě musí fotku "vyvolat" tak, aby byla zajímavá (pokud to všechno nastavení nesvěří automatice, což nevěstí zajímavé výsledky).
Umění fotografa, jako malíře, sochaře nebo hudebníka spočívá ve vyjádření svého pohledu na nějaké téma. Ještě k tomu způsobem zajímavým pro ostatní. A jako obraz nebo skladba, mnoha lidem se dílo vždy líbit nebude, jiným zase ano. Tak to prostě je, což je dobře, vzniká rozmanitost. Aby byl článek zajímavý i pro kytičkové začátečníky, pro fotografy i pro letmé brouzdače internetem, vybral jsem ze svých tisíců letošních fotek pár ukázek pořízených objektivem zvaným rybí oko, fish eye.

    Objektiv má vypouklou čočku, je extrémně širokoúhlý a zřejmě nejvíc hravý ze všech objektivů. Můžete fotit něco před sebou a vyfotíte si zároveň vlastní boty. Pokud ho nakloníte do určitého úhlu vůči horizontu, vzniká silně zakulacující efekt, realita kolem se tvaruje jak v nějakém čarodějném fantasy filmu. Vznikají planety samy pro sebe, budovy i stromy se kroutí a obtáčejí kolem středového tématu. Vyžaduje to chvíli cviku naučit se s ním nafotit něco koukatelného. Ještě v tom mám rezervy, monoho snímků se nepovedlo. Ale podělím se o nové (květen 2018) experimenty s rybím okem v průhonických zahradách, které se zdařily.

Tento malý, doslova kapesní fish eye objektiv 10,5 mm f/2,8 pro Nikon DX formát zrcadlovek je "nikonisty" nejoblíbenější a nejdoporučovanější rybí oko, velmi kvalitní. Stojí asi 20 tis. Kč, koupil jsem použitý přes inzeráty za méně než za polovic ve stavu jako nový. Fotoaparát Nikon D7100. Stativ jsem měl, ale rybí oko vyžaduje trochu akrobacii a hodně kreativity, proto zůstal stát vedle a vše bylo foceno z ruky.
Fotografie jsou v originále velmi ostré, na zmenšeninách pro web to nevynikne.

Syté barvičky
Je to jen tak pro radost, vyhrál jsem si proto s barvami a jejich sytostí v Lightroomu, aby květiny vyjadřovaly atmosféru, jakou z nich cítím, když je plně vnímám v klidném přítomném okamžiku a v tom nejpříjemnějším světle ráno a večer. Mohlo to celé být vybledlejší, jako v poledním přehlušujícím slunci, což by více odpovídalo "realitě" při focení (zavíračky veřejných zahrad neumožňují být tam brzy ráno a pozdě večer), ale pro mne by to nebylo to, co chci nyní vyjádřit. Záměrem fotografů přeci není vypíchnout ze scény tu fádní složku, ale tu zajímavou složku. Zažil jsem v Průhonicích dvakrát menší odpolední bouřku a krásné mraky i světlo, k mé velké radosti. Dodalo to některým záběrům na dramatičnosti a přirozeně barevných tónech. Fotím do raw, všechny fotky jsou vyvolané v programu Lightroom z rawů (nikde není použit Photoshop ani žádné softwarové deformační efekty, je to tak, jak to vyplivlo sklo rybího oka). Nezaznamenal jsem žádnou vinětaci (tmavší rohy a okraje fotografií), ale záměrně ji tam při úpravě mírně přidávám pro lepší orámování snímku nebo ztlumení chaosu, který v rozích díky principu tohoto skla vzniká.

Sbírku růží najdete v Botanické i Dendrologické zahradě v Průhonicích.

Průhonický park
přírodně krajinářský park o rozloze 250 ha založil v roce 1885 hrabě Arnošt Emanuel Silva-Tarouca, vstupní místo do parku najdete u hlavní brány do zámku, kde si zakopíte vstupenku. Je dobré orientovat se dle mapky, park je velmi rozsáhlý. Většina lidí se shlukuje v přední části parku a kolem zámku, kde se konají svatby a slavnosti. Odlehlejší části parku jsou klidnější, v méně výletním počasí naprosto liduprázdné. Skrze park dojdete i do oddělené botanické zahrady.

Tolik možných motivů a já se svým rybím okem zaměřím zrovna na invazní křídlatku ukazující na zámek...
Za to mi asi správci parku nepoděkují :-))

Krásné alpinum na odhalené skále je už v květnu v plném květu a pokračuje i další měsíce.

Rybím okem můžete klidně fotit portréty lidí i květin.
Když centrální motiv umístíte na střed a jste proti němu přímo (nenakláníte se v úhlu), nezdeformuje ho to,
zatímco pozadí a okolí skončí krásně zamotané.

Skála je sice opticky deformovaná, ohnutá, ale do záběru se vešel celý skalní masiv,
což s jiným objektivem ze vzdálenosti dvou metrů od skály (ano, opravdu jsem stál přímo u skály) nelze dosáhnout.

Tisíce rododendronů rozptýlených v lesních částech parku v plném květu.
Některá divočejší zátiší, kde se hromadí spadané listí a tlející větve, jsou z pohledu ekozahradníka velmi zajímavá,
vypadají životaschopně (půda se obnovuje, vzniká humus). Sucho posledních let se na vegetaci tolik nepodepisuje.
Sem tam i tady je k vidění "vyhrabaný" park s chudnoucí půdou. Taková místa působí trochu smutně a odumírajícím dojmem.
Naštěstí je čím dál častěji vidět mulčování štěpkou, což je skvělé využití odpadu z údržby dřevin.
Povrch půdy pod dřevinami prostě musí být pokrytý rozkládající se organickou hmotou, tak jak je to přírodou navrženo.

Botanická zahrada na Chotobuzi
Abyste se do ní dostali, musíte projít kolem Podzámeckého rybníka, cestou kolem alpina nad potokem a pak do kopce lesem mezi rododendrony. Tam objevíte plotem oddělený areál výzkumného ústavu s genofondovými sbírkami. Návštěvu je dobré načasovat podle doby květu rostlin, které vás nejvíce zajímají. Převládající bradaté kosatce a pivoňky začínají v květnu a končí v červnu, podobně jako rododendrony v zahradě i parku, střídají je denivky a růže a spuriové kosatce. Na internetu zjistíte, zda se konají nějaké akce, provázení nebo prodeje. Žádné další vstupné se tam neplatí, musíte totiž mít už zakoupenou vstupenku do parku, abyste se tam legálně dostali.
http://www.ibotky.cz/n-s/botanicka-zahrada/6-pruhonicka-botanicka-zahrada-na-chotobuzi.html
http://www.pruhonickypark.cz/cs/park/sbirky/

Kosatcový ráj v plném květu, tak jak ho vidí svým znalým okem každá ryba, která tam zavítá :-)

Teplé tóny vystřídá trochu nebesky modrého bouřlivého dramatu.....

Dendrologická zahrada Průhonice
Dendrologická zahrada se nachází na opačném konci Průhonic, za kruháčem s výpadovkou na dálnici. Je výzkumným a pokusným pracovištěm Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví (veřejné výzkumné instituce). Skládá se z mnoha částí a též se vám bude hodit mapka, kterou získáte u pokladny. Pro mne jsou tam největší atrakcí pokusné trvalkové záhony složené z různých kombinací rostlin, více či méně vytvářejících samoregulující se společenstva, která se samozřejmě musí udržovat. Záhony jsou až vzadu za rybníkem. (http://dendrologickazahrada.cz/vyzkumne-aktivity/pokusne-trvalkove-zahony)
Od jara do podzimu kvete něco jiného, vzhled záhonů se neustále mění.
Dole pod článkem najdete doporučenou literaturu na toto téma.

Rybím okem vytvořená pokusná trvalková planeta. Co víc si trvalkář může přát, než svoji vlastní planetu?
Bez zajíců, bez myší, bez slimáků, bez plevele... bez lidí ... :-)