Vysadit si jedlý les je první krok,

plnohodnotně využít jeho dary je ten druhý.

Jako dodatek k seriálu o ovoci z rodového statku

bych rád napsal něco o tom,

jak se ovoce jí,

a jak se tráví.

    Otevřeme pusu, uděláme chramst a je to... ano, ale ještě pár detailů navíc k tomu mám.

    Zatímco jako dítě jsem ovoce zbožňoval a mohl ho jíst skoro neomezená množství celý den, vlivem pozdější výchovy a nevhodných stravovacích modelů, postupného zanášení organismu, a též ovoce silně chemizovaného z obchodů (na něž jsem měl alergii a několikrát skončil na pohotovosti), jsem se v pubertě od ovoce vzdálil a získal k němu vztah jako k lehce problematickému doplňku stravy.

    Nyní nám roste na rodovém statku vlastní ovoce, a to velká hojnost. Našel jsem stravovací model, který umožňuje jeho bezproblémovou konzumaci. Dlouhodobě se osvědčil, tak se s vámi chci podělit. Funguje to na ovoce "čisté", tím myslím nechemizované, nejlépe vypěstované na vlastní zahradě. Komu ještě stromy neplodí, nebo o zahradě teprve sní, mohou pomoci biopěstitelé, nebo divoký sběr v alejích a starých sadech v okolí.

    Základem jedení ovoce je, že nejlépe se tráví po snědení na prázdný žaludek. Nejlépe ráno, ale i jindy během dne, pokud jíte lehce, vegansky a cítíte, že je "cesta volná". Cesta ovoce trávícím traktem je rychlá, ve srovnání s jinými "hutnějšími" potravinami. Pokud tedy jíme ovoce ráno a dopoledne, ať už celé, nebo ve formě čerstvých smoothies a šťáv, může splnit svoji úlohu nejlépe. Dodá tělu rychlé živiny a energii, vitamíny, minerály, vodu a radost. Zároveň vymete všechny staré zbytky potravy ze střev z minulých dní. Naváže na sebe při odchodu z těla nepotřebnosti a škodliviny. Detoxikuje organismus, zlepšuje trávící pochody, omlazuje.

    Pravý opak se děje, pokud si dáte ovoce třeba po obilninách, luštěninách, mase nebo mléce... Ovoce nemůže procházet tělem ve svém přirozeném tempu, začne kvasit, zahnívat, interakovat s ostatní potravou, vznikají plyny a tělo se spíše otravuje nežli čistí. Funkce ovoce jako dezertu po jídle je tedy absolutně nevhodná. Občasná výjimka, někde na výletě nebo na návštěvě, kdy nelze odolat ovoci po něčem méně průchozím, člověka samozřejmě nezabije, ale nemělo by to být denně.

    Dopolední rituál pro spokojené tělo:

    1) Po probuzení se dá začít pitím pramenité vody ze studánky (my si ji vozíme na pití i vaření). Chcete li se ještě více pročišťovat, je vhodné pít tuto vodu nejprve horkou (ohřátou na plameni, ne na elektřině). Po "slehnutí" vody, obzvláště té teplé, je někdy potřeba jít na toaletu. Nebojte se chodit na velkou vícekrát za den. Čím méně staré stolice je v lidském tělo nahromaděno, tím lépe, protože toxiny z ní procházejí střevními stěnami do krve. (Jinými slovy, když vám někdo řekne, abyste se na to vy....., neváhejte.)

    2) Cvičení. Každému vyhovuje něco jiného. Já jsem si oblíbil jogínský pozdrav slunci, případně další protahovací sestavy nebo prvky z aikida. Někdo rád běhá. Skvělé je mít po ruce nějakou hrazdu a zavěsit se, přitahovat... Procházka po několikahektarové ekozahradě je také fajn. Luxusním pohybem je po ránu kosení louky kosou ve stylu tai-chi. Důležité je hluboké dýchání a vědomé radování se z čehokoliv. Celý den je pak krásnější.

    3) Konzumace čerstvého ovoce ve všech formách. Každý den v každém období roku to asi bude probíhat trochu jinak, dle chuti, počasí, času... Za nejkrásnější zážitky považuji procházení se v ranním nebo dopoledním slunci mezi ovocnými keři a stromy jedlého lesa, při současném ojídání plodů přímo z větví. Ptáčci zpívají, motýlci poletují, rosa se leskne, květy začínají vonět... To se dá praktikovat od konce května do začátku zimy, kdy ještě něco někde visí. Obvykle to končí mišpulemi. Někdy je chuť plody nasbírat a vymixovat do formy lahodných smoothies, třeba i se zeleninou, oříšky a listy jedlých trvalek. Vylisované šťávy jsou asi nejchutnější způsob konzumace ovoce, doporučuji. Ale je třeba jíst i celé ovoce, protože obsahuje důležitou vlákninu, která z odšťavňovače padá jen jako odpad. Vláknina čistí trávící soustavu. (Žádné živočišné produkty vlákninu neobsahují.)

    Jin, jang, léto, zima...

    V teplém období roku je možno jíst ovoce mnohem víc, než v chladném období. Z hlediska energií jin a jang je ovoce velmi jinové, tedy ochlazující. V létě nás janguje slunce, teplo a pohyb, takže to snadněji vyrovnáme, jsme li zdraví a vše funguje jak má. V zimě je dle mého názoru přirozené do jídelníčku vpravit více jangu (= ohřívající energie) pro celkovou tepelnou i energetickou pohodu a zdraví (ořechy, pohanka, zeleninové polévky, vařené a pečené dýně a kaštany...). Zimní konzumaci ovoce tedy omezujeme třeba jen na jablko či dvě ze sklípku, nebo nějakou menší raw dobrotu z více ovocných druhů, a sušené ovoce. Předchází tomu vždy pití vody, a následuje, po hodině (nebo když dostáváte po ovoci mírný hlad) hutnější harmonické veganské jídlo, třeba zeleninová polévka, kaše...

    Poslední dobou s partnerkou zjišťujeme, že máme-li večer hlad po hodně aktivním dni, před lehčí večeří nastává ještě čas na jablko nebo raw smoothie s přídavkem ovoce, a stráví se většinou dobře. Zřejmě díky rychlejšímu vytrávení a celkově lehčí celodenní stravě, která ve střevech už nepřekáží. Nebo ji ovocný mix pomůže rychleji k výstupu z těla. Kdybychom ten den převážně seděli a jedli těžší jídla, jablko nebo ovocné smoothie v podvečer by určitě nebyl dobrý nápad.

    Časem zjistíte, že se vaše tělo vyčistí, vyladí, chutě se zjemní, a stačí vám konzumovat méně potravy (ale kvalitnější). Získáte z ní mnohem více živin a energie. Lidé přecpávající se velkými porcemi "pravé české nebo americké stravy" pravděpodobně hladoví, i když jsou třeba obézní, protože jejich ucpanému tělu chybí důležité živiny. I kdyby je jedli, nemohou je přijmout a využít. Tělo využili jako popelnici, ta je prostě plná, a čeká se jen na to, dokud se to celé nerozpadne.

    Změna stravy znamená v první fázi nejprve odstraňovat nastřádaný odpad. Proto první měsíce mohou být náročnější. Nejen kvůli starým zvykům, návykům a chutím, ale i kvůli eliminacím toxinů a nánosů. Doporučuji číst moudré knihy a detoxikovat se stravou vědomě. Intuice těla většinou v této fázi ještě nefunguje, je to období transformace na všech úrovních, včetně psychiky, myšlenek a vztahů. Někdy v tom je prostě bordel, a chvilku trvá se v tom vyznat, a správně se cítit.

Monáda, symbol harmonické interakce energií jin a jang,
dvou věčně doplňujících se protipólů.

Ovoce versus makrobiotika.

    Osobní příběh: Několik let jsem se stravoval striktně makrobioticky. Pomohlo mi to zbavit se alergií, pochopit energie potravin, začít vnímat chutě a své tělo, přestat konzumovat cukr, maso a mléčné výrobky. Makrobiotiku rozhodně doporučuji jako přechod od klasické stravy ke stravě vědomé, zvláště lidem nemocným a hodně zaneseným.

    Časem jsem ale cítil, že ani makrobiotika není úplně přirozená, a není plně v souladu s životem na rodovém statku. Zvlášť ne pro nadšené tvůrce jedlého lesa. Čerstvé ovoce má v makrobiotickém jídelníčku pouze malé místo, a přitom plody stromů jsou ta nejpřirozenější možná strava člověka. Slunce vtělené do hmoty, esence života. Existence hojnosti lákavého ovoce na této planetě, v kombinaci s jeho nejedením, nedává smysl.

Tepelná úprava prý mnohé potraviny činí stravitelnějšími (i to je diskutabilní), ale životní esenci potravy likviduje. Cítil jsem po letech makrobiotiky sice velkou úlevu od předchozích zátěží, ale též určitou formu strnulosti a touhy po větší radosti a živosti. Vařená strava má své limity. Nyní tíhnu o to více k syrovější stravě. Ale bez přechodu skrze očistu makrobiotikou by mě syrová strava nelákala - trpěl jsem alergií na ořechy, některé ovoce, a jiné potraviny. Nemohl jsem jíst ani naklíčené obilniny a luštěniny. Makrobiotika mi pomohla se těchto celoživotních alergií zbavit během několika měsíců. Především kompletní vynechání ze stravy mléka ve všech podobách, které je hlavní příčinou vzniku většiny alergií, dle mé osobní zkušenosti. Není možné jíst raw (syrovou stravu), pokud je vám z toho špatně... Ani si nemyslím, že jíst striktně jen raw stravu je dobré. Oheň k životu taky patří, zvláště v našem klimatu. Jídlo ale doporučuji tepelně připravovat jen na ohni, dotáhnout si domů třeba propanbutan... (Elektrické vařiče mají jinou energii, kterou do jídla vtělí, a mikrovlnky ničí jídlo úplně, činí ho vyloženě škodlivým, plus ještě ozařují lidi pohybující se kolem nich).

    Nyní nejsem ani makrobiotik, ani vitarián, a nevěřím, že jediný striktní stravovací model může uspokojit potřeby jakéhokoliv člověka. Řídím se svými pocity a ročními obdobími, a stále víc se ladím na Zemi a její plodící rytmy. Netroufám si tedy radit vám, co je nejlepší právě pro vás. Vyjímkou snad je univerzální rada vyloučit maso, mléko, rafinované cukry, a bílou mouku (pro někoho lepek úplně). Tyto věci prostě už nepovažuji za potravu pro lidi, z důvodů, které si můžete dopátrat sami, nebo je zmíním v jiných článcích.

    Jakýkoliv stravovací model si zvolíte jako začátek, vnímejte své tělo, své zdraví, svou energii, své emoce, své svědomí, a nebojte se dělat změny a ladit jídelníček třeba celé roky. Vyvíjíme se přeci celý život, od toho žijeme... nejsme konzervy, jsme lidi. Co vám vyhovuje teď, může být za rok jinak, protože budete tou dobou už někdo jiný. Duchovní růst a vývoj jde ruku v ruce i se změnami stravování. Byla by škoda ustrnout v nějakém dogmatu nebo stravovacím vzorci jen proto, že chvíli fungoval. Život je změna, a radost pramení z toho, že jdete s proudem touhy své duše se stále vyvíjet (bez průtahů a zbytečných kompromisů, např. kvůli tomu co tomu řeknou jiní lidé...).

    Ovoce se pro některé lidi stalo alergenem kvůli mléku...

    Většinou to není alergie na ovoce, ale na chemii, která je v něm nasáknutá. Zkuste opatrně ten samý druh ovoce, ale zaručeně bio, nebo někde divoce rostlé.

    Máte alergii i na nechemizované ovoce, nebo jakoukoliv jinou alergii? Víte o tom, že za většinu alergií může konzumace kravského mléka a výrobků z něj? Zahleněný organismus, neustálé smrkání, ženská neplodnost už v mladém věku, tomu všemu přispívá značnou měrou mléko. A jako bonus pak člověk vlastní mléčným hlenem "ucpaný" mozek, v němž jsou špatně propojeny neurony, jejichž následkem imunitní systém poplašně reaguje na jinak neškodné podněty. (Mléko v tom není samo, tyto chybné reakce podporuje i pšeničný lepek, a mnohá aditiva v potravinách).

    Kdy už konečně lidstvu dojde, že mateřské mléko je určeno pouze mláděti živočišného druhu, z jehož matky teče? A že i to mládě ho pije pouze po omezenou dobu? A že tele si musí brzy vybudovat veliké tělo, malý mozek, a stádní mentalitu? K tomu je kravské mléko efektivně stvořeno. Jste-li tele, fajn. Člověk ale potřebuje v poměru k tělu vyživit větší mozek, a je původně předurčen chovat se individuálně, ne stádově. Někomu však opak vyhovoval...

    A kozí mléko? Ovčí? Velbloudí? Lamí? Psí? Podívejte se na svou matku a na svůj věk. Jste-li malinké kůzle, jehně, velbloudě, lamátko, nebo štěně, mlíčko od své chlupaté maminky rozhodně potřebujete. Pro dospělé lidi jsou však k dispozici naprosto luxusní mléka ze všech druhů kvalitních ořechů, nebo z konopného semínka. Stačí vyloupané ořechy nebo semínka nechat přes noc namočit (starší ořechy déle, několikrát vyměnit vodu, odejde žluklost), a pak s vodou umixovat v silném mixéru. Je to bílé, husté, chutné, božské! Lze dochutit dle libosti (skořice, vanilka, panela z cukrové třtiny, rýžový sirup, datlový sirup...).

    Přátelé, nechat se celý život kojit krávami, ať už je to mléko v jakékoliv formě, je prostě úchylka! To je jedno,  že to dělali předci. Podívejte, jak to dopadlo - stádní mentalita, nemáme tu po nich rajské zahrady, ale sídliště, kostely, stres a haldy odpadu, a voláme na sebe "ty vole, ty krávo, ty bejku". Dost jsme si už užili stáda.

Co bylo, to bylo, nyní přišel čas opravdových lidí!

Krávy jsou fajn, ale nejsou moje máma!