"Stránky o ekozahradách a
životním stylu respektujícím přírodní zákony, určené lidem,
jimž zdraví naší planety není lhostejné."
| Úvodní | Ekozahrada | Rostliny | Klub | Kurzy | Doporučuji | Kontakt |
|
sekce: Rostliny Josta
Josta patří
do čeledi lomikamenovitých (Grosssulariaceae) a
dnes je známo více než deset komerčních kultivarů.
Jedná se o jeden z úspěšných mezidruhových
kříženců, který byl vyšlechtěn v roce
1977 ve východním Německu. Byla získána opylením
květů černého rybízu pylem z angreštu.
Odtud také pochází původ slova Josta, což je počátek
z obou německých slov pro Johannisbeere –
rybíz a Stachelbeere – angrešt. V současné
době se v této šlechtitelské práci dále
usilovně pracuje po celém světě a stále vznikají
nové a nové křížence. Josta je menší vzrůstný opadavý keř dorůstající výšky až 1,8 metrů. Bývá zpravidla olistěn od dubna do října. Tyto listy jsou tvarem a velikostí podobné spíše listům rybízu než angreštu. Od dubna do května se pak vytváří podobně jako u rybízu hrozny květů. Tyto květy jsou samosprašné a jsou opylovány včelami. Jde o brzy kvetoucí rostlinku a často vykvétá poprvé již druhým rokem od výsadby. Z těchto květů se později tvoří plody, které jsou zpočátku zelené a později přecházejí do tmavě fialové až po černou barvu. Konečná barva závisí od vysazeného kultivaru. Plodem jsou bobule veliké 1 až 3 cm. Mají vynikající, sladkou chuť spojující chuť jak černého rybízu, tak i angreštu. Někdo v nich může ale objevit i příchuť hroznového vína, borůvek či kiwi. Tyto plody jsou výborné jak pro přímý konzum, ale také pro kuchyňské zpracování na džemy a do koláčů. Josta se velice dobře množí pomocí řízků, kdy je možné použít jak zpola vyzrálé řízky, které se řežou na přelomu července a srpna a mají být dlouhé 10 až 15 cm, tak řízky z vyzrálého dřeva vyrostlé v letošním roce řezané od prosince do února. Obě metody jsou vcelku úspěšné a množství zakořeněných řízkovanců je dobrý. Další možností je použít semena z plně vyzrálých plodů. Tuto metodu ale nelze doporučovat, protože se jedná o křížence a nelze přesně stanovit, co nakonec z vzešlých semenáčků vyroste. Pokud ale budete mít chuť zkusit něco nového, tak je doporučeno buď semínka nechat přes zimu přirozeně nechat vyzrát a oni pak příští jaro mohou vyklíčit nebo využít stratifikace v chladničce při 5°C po dobu tří měsíců. Klíčivost semen je odhadována na rok a půl či ještě déle. Vzešlé semenáčky pak přesadit do jednotlivých květináčů hned, jak to jejich velikost dovolí. Doporučuje se první zimu přezimovat ve studeném skleníku. Mezi veliké výhody josty patří její celková nenáročnost vůči půdním podmínkám, kdy dobře snáší jak písčité, tak hlinité či jílovité půdy. Tyto půdy mohou být jak kyselé, tak neutrální či zásadité. Jostě vyhovují prosluněné stanoviště, ale spokojí se i z části zastíněnými místy. Další velikou výhodou je její značný obsah vitamínu C. Velice výhodné je také to, že jako kříženec převzal od svých rodičovských rostlin většinu dobrých vlastností a podařilo se odstranit jiné nežádoucí vlastnosti jako je nakyslá chuť a trnitost u angreštů a hojné množství chorob u rybízů. Jedná se tedy o velice zdařilého křížence, který by neměl chybět v žádné zahrádce. Článek pro www.ekozahrady.com zpracoval a poskytl Vladimír Zajíc z Kutné Hory.
Ostatní články ze sekce Rostliny:
|
|
|
