"Stránky o ekozahradách a životním stylu respektujícím přírodní zákony, určené lidem, 
jimž zdraví naší planety není lhostejné." 

Úvodní Ekozahrada Rostliny Kurzy Doporučuji Kontakt

Květnatá louka a kosení

"Ekozahrada bez louky, jako chleba bez mouky"

    Již jsem zde na ekozahradních stránkách dostatečně pomluvil golfovo-anglické trávníky a jejich zdraví škodlivou údržbu, probrali jsme jedlý trávník a vyzdvihli jeho klady, tak zbývá naťuknout královnu sekatelných porostů - květnatou louku.

    Dnes v některých z nás převládá pocit, že všechno co člověk v krajině udělá, vede k jejímu zhoršení. Není tomu tak vždy, ale kdysi dávno, za starých časů o kterých se zrovna moc neučí v dějepise, žili lidé automaticky v naprostém souladu s přírodou a jejich konání bylo zcela v souladu s božským záměrem - vytvářet přírodní krásu a harmonii. Drobné lidské zásahy vytvářely v krajině kolem lidských sídel oázy a rajské zahrady. Mluví se sice jen o jedné Rajské zahradě, v souvislosti s chutí na jablko a jakýmsi hadem, ale bylo jich určitě mnohem víc, a jíst jablka v nich bylo OK. Hadi tam hubili přemnožené hlodavce a díky hříchům na rozkvetlých mezích lidstvo nevymřelo. Příkladem jsou i severoameričtí indiáni, kteří podle nových výzkumů zahradničili v lesích a menších mýtinách, vytvářeli nádherné jedlé lesní zahrady, které však běloši svým ignorantským a neznalým okem nebyli schopni identifikovat a rozeznat od původního pralesa, ve který přecházely. Hlavně díky lidem a volně se pasoucím stádům zvířat se vyvíjela také společenstva lučních květin, která potřebují otevřený prostor a pravidelné pokosení či sežrání jim vyhovuje. Louky jsou tedy z velké části dílem člověka, protože bez jeho péče, kosení a hrabání, nemohou být tak pestré a z většiny takových porostů by se časem díky přírodní sukcesi stal les.

    Louka je dokonalé soužití obrovského množství druhů kvetoucích rostlin, trávovitých rostlin, hmyzu všech druhů a velikostí, drobných živočichů a půdních organismů. Některé z nich by nebyly schopné žít samostatně, bez vztahů které vytvářejí s okolními organismy. Louky jsou pomocí druhové skladby schopné přizpůsobení se různým podmínkám. Snáší sucho, vlhko, slunce, polostín či stín a nejrůznější typy půd. Na louku nemusíte mít velké plochy, můžete si ji založit i na malém kousku zahrádky, nebo jako vyšší lem kolem přírodnějšího trávníku (samozřejmě nechemizovaného, vícedruhového - jinak to nejde dohromady).To znamená, že luční porosty jsou více vhodné do ekozahrady, v kombinaci s původními a užitečnými druhy keřů a stromů, nikoliv do zahrádky klasického typu s okrasnými kultivary, tůjkami a cypřišky.

    Narozdíl od zbytku ekozahrady, louka nepotřebuje humózní půdu, ba naopak. Umístěte jí tedy pro největší efekt pokud možno na  slunné místo zahrady, které nemusí být příliš úrodné. V úrodné prohnojené půdě by převládly agresivnější a mohutnější dužnaté rostliny. Z toho důvodu se po seči všechna pokosená hmota odstraní, protože by produkovala při rozkladu dusík a stínila by. Hmotu lze s výhodou použít třeba na mulčování keřů a stromů. Senem ale nemulčujte zeleninové záhony, dostalo by se tam mnoho nežádoucích semen. K tomu je nejlepší sláma, z té vám občas vzejde jen trocha obilí. 

    Sečení je nutno provádět alespoň jednou ročně, abyste zastavili pokračující přírodní sukcesi, jejímž cílem by bylo náletem semen stromů vytvořit les. Dalším důvodem je zastavit bujení agresivnějších trav a rostlin, tedy produkci velké zelené hmoty, která opět "zúrodní půdu" a zahubí luční květiny. Je to určitý paradox květnatých luk. Jak ale bylo zmíněno výše, když seno ponecháte na pozemku jako mulč tam kde je potřeba, nebo ho zkompostujete, koloběh živin na zahradě není narušen. Horší by byla likvidace americkým stylem, tedy do plastového pytle a do popelnice... ale na to by ekozahradník snad ani nepomyslel.

    Též ze zanedbané, přerostlé a málo pestré louky je možno častým sečením během 2-4 let vypěstovat krásnou louku, do které se navrátí původní rozmanitost květin a hmyzu. Důležité je hlavně první posečení a odvezení stařiny. Louku lze také vysít ze speciálně namíchané směsi a získat již od počátku velkou rozmanitost tam, kde by se pouze s přírodní pomocí vytvářela třeba desítky let, možná déle. Některé druhy již z naší přírody vymizely a nemají se tudíž na náš pozemek odkud vrátit. Louku vyséváme vždy do čisté půdy, nelze přisévat do existujících travních porostů. Pokud chcete změnit klasický trávník na louku, buď ho musíte zrýt a zem srovnat (na malé ploše běžných zahrad to není takový problém), nebo plochu přes léto důkladně zamulčovat a trávu tím zahubit. Pak mulč odstraníte a povrch narušíte jen mělce, aby se dala semena zapracovat hráběmi do horní 0,5cm vrstvičky půdního povrchu. A můžete vysévat. Setí je nejlepší provádět tak, že luční osivo před rozhozením smícháte se suchým pískem. Tím zajistíte správnou spotřebu osiva a nesejete příliš hustě.

    A teď si představte, že všechnu tu krásu v tom nejlepším posekáme. Vypadá to jako barbarský čin, ale louce to prospívá. Stačí 1-3x ročně. Správnému ekozahradníkovi by svědomí nedovolilo používat motorovou sekačku. Když se naučíte dobře zacházet s kosou (na internetu lze již nalézt podrobné návody, např. www.kosimesnadno.cz ), zabere vám to na běžné zahradě méně času, nežli strojem, když počítáme jeho údržbu a manipulaci - o ceně nemluvě. Sekačka vás psychicky vyčerpá, tiché kosení s ladnými pohyby naopak energii dobíjí a neruší celé okolí. Pro jemný svět v ekozahradě je to jasná volba. Ale pořiďte si lepší rakouskou kosu, s jinými méně kvalitními se jen zbytečně nadřete.

    Kvalitní rakouské kosy zde velikost 50 a 70cm. Ale tento tvar kosy, který je občas v našem železářství k dostání, je prý turecký. Pravé rakouské mají na www.kosimesnadno.cz a jsou ještě lepší. Kosy české často připomínají kus ohnutého nabroušeného plechu a jsou dobré spíše jako dekorace. Kosy modré barvy prodávané v hypermarketech také ve srovnání s pravými rakouskými neobstojí. I naprostý laik, který by je viděl všechny vedle sebe, by na první pohled, ohmat a potěžkání vybral ty správné.

    Toto je má soukromá sbírka kos. Zleva: modrá z Baumaxu (kvalita nic moc, dá se na ní donekonečna trénovat naklepávání a ostření a stejně to není ono), čtyři celkem kvalitní rakousko-turecké ze železářství (kolem 500Kč kus), čtyři superkvalitní rakouské od kosimesnadno.cz (kolem 1.000Kč kus), a poslední je stará ruská kosa po dědovi -kvalitní, ale už dost poničená. Nedokážu si už představit, že bych měl mít jen jednu :-) Ale kdo nemá hektary a nejrůznější druhy porostů, tak s jednou, ještě lépe s dvěma kvalitními kosami vystačí. Na tuhé travnaté a divoké "roští" nebo na okraje a špatně přístupná místa je dobrá velikost 50cm (v rukou pokročilého začátečníka nahradí strunovou sekačku), na kvalitní luční trávu se hodí 60-80cm (nahradí běžnou sekačku nebo malotraktor). S kratší (60-65 cm je to snazší, delší (70-90cm) vás donutí naučit se dokonalému stylu kosení- a pak je delší kosa mnohem efektivnější.

 

    A pokud vás kosení zaujme, další krokem je úprava a výroba vlastních kosišť (to je to dřevo) tak, aby kosa kosila úplně sama a byli jste přitom v příjemném postoji. Na výše zmíněném koso-webu najdete nejrůznější užitečné návody od mistra světa v kosení Petera Vida. Tyto fotografie jeho osobních kos a mistra osobně jsem pořídil na jeho semináři v červenci 2006.

 

    Měl jsem to štěstí kosit několik dní naše dva hektary pro budoucí les a sad (20.000m2) plné travin včetně metrových kopřiv a dvoumetrových tuhých pelyňkových stonků. To je dost náročné, ale porost se každým rokem zlepšuje a kosí se snadněji. Jakmile jsem se s kosou naučil, což jde s návodem rychle, zjistil jsem, že mě to baví a je to skvělé nejen na fyzickou kondici, ale i na odreagování a vyčištění mysli. Na udržované louce je každým rokem vše příjemnější a rostliny jemnější, hravě pak kosení zvládnou i ženy a větší děti. Takže mi každý snad promine, že nedoporučím koupi řvoucí motorové sekačky na údržbu několika desítek či stovek metrů čtverečních té kvetoucí krásy. Život má být příjemný a práce pro nás může být posilující meditací v pohybu. Nevěříte? Tak to je na čase pořídit kosu!

 

autor článku: Jaroslav Svoboda, 2006

Vliv postupného sečení na vývoj květnaté louky

(výňatek z Ročenky 2003 od Planty naturalis ( www.plantanaturalis.com ), producenta osiva českých květnatých luk)

    Změna podporuje pestrost. Proto doporučujeme na Vaší květnaté louce střídat způsoby hospodaření, a nebo ještě lépe, rozdělit louku na několik částí, které budete sekat postupně. Máme již zkušenost z našeho pole. Při shodném způsobu hospodaření po několika letech vznikají podobné květnaté louky, i když jsme vyseli různé luční směsi semen. To potvrzuje, že příroda a způsob hospodaření významně ovlivňují složení květnaté louky. Tím, že louku rozdělíte na několik částí, které postupně sečete v různých termínech, rozložíte její vývoj v průběhu roku. Nejen, že se pak můžeme stále těšit z rozkvetlých květin, ale především vytvoříme dostatek možností pro život malých i větších obyvatel Vaší louky z rozsáhlé živočišné říše. Menší loučku nedělíme, ale můžeme ji sekat každý rok v trochu jiných termínech.

Zde si můžete stáhnout krátký dokumentární film od Petera Vida, 
o jeho životě s rodinou na jejich kanadském statku, je tam mnoho inspirací pro kosení. České titulky.

http://www.jindrichovice.cz/cs/web/podnikatele/permaland-agroenvirofarm/000436_peter-vido-living-lightly.php

Krátké dokumenty: Šetrné moderní trendy v péči o trávník

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani-jako-driv/211562248410003-pridej-se/
http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani-jako-driv/211562248410004-pridej-se/

Úvodní Ekozahrada Rostliny Kurzy Doporučuji Kontakt