"Stránky o ekozahradách a životním stylu respektujícím přírodní zákony, určené lidem, 
jimž zdraví naší planety není lhostejné." 

Úvodní Ekozahrada Rostliny Kurzy Doporučuji Kontakt

Mišpule německá
(Mespilus germanica)

 


    Mišpule nepochází z Německa, jak mylně název napovídá, ale z Orientu, odkud se před tisíciletími rozšířila do střední Evropy, tehdejší Germánie. Je jedním z nejkrásnějších malých zahradních stromů, které zároveň plodí chutné ovoce. I přesto, že se již dá celkem dobře sehnat v zahradnictvích, ji málokdo zná a pěstuje. A když už ji někdo viděl plodit, může si myslet, že není k jídlu. Způsob její konzumace je totiž velmi neobvyklý.



    To nejlepší na mišpuli, kromě jejího zvláštního vzhledu a květů, jsou plody. Vypadají jako malá jablíčka, ale jsou to robustní, světlehnědé chlupaté malvice. Jsou jedlé až po přejití mrazem. Proto mají na stromě zůstat až do prvních větších mrazů a déle, kdy je lze po změknutí (zhniličkovatění) jíst syrové přímo ze stromu, nebo je utrhnout už v listopadu a skladovat několik týdnů do změknutí v přepravkách. Pak ale nejsou nikdy tak dobré a aromatické, jako když dozrají a změknou na stromě. Plody obsahují hmotu, která chutná jako pikantní marmeláda. Nejlepší způsob jedení je odtrhnout stopku a obsah mišpule si vytlačit do pusy. Někdo preferuje vybírání lžičkou. Pak ještě musíte vyplivnout několik velkých semen. Začátečníci přistupují k požívání mišpulí nejdříve s nedůvěrou, ale jak si na ně jednou zvyknete, mohou se začít zdát návykové. Obzvlášť když v zimě stojíte na již holé zahradě a konzumujete je přímo ze stromu. Změklé, připravené ke konzumaci, poznáte tak, že ztrácí svůj dokonale kulatý tvar a na větvích působením gravitace mohou měnit úhel přichycení :-).


    Další použití mišpule:

    Zpracovávají se na kompoty, ale hlavně (pro značné množství pektinů snadno rosolovatí) na rosoly, povidla, marmelády a různé pasty. Užívá se jich i k výrobě různých likérů, dají se údajně i sušit podobně jako hrušky, někdy se konzervují společně s jinými plody - do směsí jsou dobré např. borůvky, jeřabiny, dřínky, šípky, jablka a hrušky. Ze zralých plodů se vyrábí rosoly s přidáním jablečné šťávy v poměru 1:1 a také sirup, který se podává pro svůj stahující účinek (obsahují třísloviny) malým dětem při průjmech. Používají se i ke kořenění nápojů. Než přejdou prvními mrazy nebo dojdou uložené ve sklepě (kolem Vánoc), mají natrpklou navinulou chuť a v tomto stavu se přidávají k ovocným moštům a vínům, kterým takto svým značným obsahem tříslovin zvyšují trvanlivost. Přemrznuté změklé plody obsahují 75% vody, 7,5% vlákniny, okolo 10% cukrů, dusíkaté látky, stopové prvky a vitamíny (železo, vitamín C..), organické kyseliny, z nich pak nejvíce kyselinu jablečnou.



    Pěstování mišpule:

    Existují odrůdy s malými (průměr 2 cm) a velkými plody (okolo 5 cm). Často se prodává velkoplodá odrůda „Holandská“. Některé maloplodé mišpule vynikají oproti velkoplodým svojí intenzivnější chutí. Plody velmi chutnají zvěři. Vzrůst mišpule záleží na podnoži, rozmnožuje se totiž obvykle roubováním na hrušeň nebo na hloh (méně často na jeřáb nebo kdouli). V obou případech však zůstává jako menší strom, velikosti broskvoně, maximálně meruňky (dle klimatu). Je samosprašná, nepotřebuje opylovače, stačí jediný strom aby dobře plodil. Každému mohu doporučit zakoupený roubovaný stromek vysadit hlouběji, tak aby místo roubování bylo nejméně 10 až 20 cm pod zemí. Podnož vám pak nebude obrážet svými výhony a mišpulka si může pustit vlastní kořeny, tzv. zpravokořenit, když bude chtít, což je dobře. Takto to můžete udělat s každým zakoupeným ovocným stromkem, pokud nepotřebuje aby zůstal trpaslíkem, je-li roubován na zakrsající nebo méně vzrůstné podnoži. Mišpule nemají žádné zvláštní nároky na péči ani hnojení. Jsou odolné proti nízkým teplotám, poměrně dobře snáší mrazy, jsou málo náročné na půdu, dobře rostou i v půdách těžších a chladnějších. Nejlépe jí však svědčí půdy živné, vápenité, hlinité, na teplém místě a na plném slunci. Snáší však velmi dobře i polostín. Téměř vůbec netrpí škůdci, není nutné ani dobré ji řezat. Mišpule se občas dají koupit v zahradnictvích, která vedou i méně běžné druhy rostlin, nebo u specialistů na netradiční druhy ovoce a staré odrůdy. Stromek s holými kořeny (prostokořenný) zakoupíte a můžete vysazovat od podzimu, po opadu listí, až do jara, než naraší pupeny, to jest v období zvaném vegetační klid. Kořeny nesmí oschnout, přenášíme je zabalené v pytli nebo mokrém hadru či papíru. Poškozené a uhnívající konce kořenů před výsadbou zařízneme až na zdravé místo. Také je vhodné prostokořenné rostliny den před výsadbou namočit do sudu s vodou, aby se napily.



    Mišpule si zaslouží mnohem větší rozšíření, vejde se do každé zahrádky, je snadno pěstovatelná, chutná i velmi zvláštní a ozdobná. V době kdy můžete začít obírat její změklé plody přímo na stromě, toho na zahradě ke sklizni už moc nebývá. Díky mišpulím mi není líto, že končí podzim a přichází studené mrazivé období.

 

 Text a foto: Jaroslav Svoboda 2003, doplněno 2013

 


Úvodní Ekozahrada Rostliny Kurzy Doporučuji Kontakt