"Stránky o ekozahradách a životním stylu respektujícím přírodní zákony, určené lidem, 
jimž zdraví naší planety není lhostejné." 

Úvodní Ekozahrada Rostliny Kurzy Doporučuji Kontakt

Mulčování
Zahradní technika k překonaní těžkého období naší zahrádky

    Mulčování je považováno v permakulturním přístupu k zahrádce za jednu z věcí nejdůležitějších právě na začátku jejího zakládání. Půda je holá, mnohdy málo úrodná, rychle vysychá, a zarůstá rostlinkami, které tam třeba v takovém množství ani nechceme. Napodobíme tedy to co dělá les a příroda celkově, nasteleme povrch půdy odumřelým organických materiálem. Z něj se tvoří úrodný humus.

Co je to mulč?

    Mulč je v podstatě jakýkoliv pokryv povrchu půdy organickým materiálem. Může to být sláma, posekaná tráva, listí, kůra, rostlinný odpad, nebo z těch méně přirozených ale vhodných materiálů to jsou nepotištěné kartónové krabice a koberce z přírodních materiálů (bez příměsí umělých vláken). Plastové folie, netkaná textilie a syntetické koberce se samy časem nerozloží, proto jsou nevhodné. Navíc už při samotné výrobě škodí životnímu prostředí.

Nic převratného jsme nevymysleli! 

    Mulčování je, jak už jsem zmínil, přirozený přírodní proces, jenž můžeme pozorovat všude – listí padá ze stromů a zůstává pod stromem, tráva na podzim odumře a zůstává na místě... a tak je to normální. Není úplně jasné proč, ale člověku se to nelíbilo a tak odváží ze svých pozemků kolečka listí, trávy, větviček a vůbec všeho, co zrovna dožije. A kvůli této přehnané „čistotnosti“ se ochuzuje o všechny výhody, které mulč poskytuje. Z čeho se pak má, milí uklízeči a uklízečky, tvořit nová půda?

Výhody mulče:

chrání povrch půdy před vysycháním, zmenšuje potřebu zavlažovat  

brání v růstu většině plevelů  

vytváří ideální mikroklima pro půdní život a kořínky rostlin  

rozkládá se na humus a pomáhá vytvářet novou zeminu  

je ideální formou recyklace rostlinných odpadů a zbytků  

ušetří spoustu namáhavé práce s údržbou ploch mezi rostlinami  

díky všem předchozím vlastnostem můžete pěstovat rostliny i tam, kde předtím růst nechtěly.  

Nevýhody mulče:

někdy je v začátcích těžké sehnat a dopravit dostatek materiálu na větší plochy  

potřeba úplně změnit myšlení: místo odvážení organického odpadu ze zahrady ho začít přivážet. Toto se u někoho projevilo jako nejtěžší věc na celém mulčování! 

na špatně zamulčovaných místech a okolo rostlin v něm zasazených stejně zpočátku nějaký plevel poroste, například pýr a svlačec je velmi snaživý

může se zvýšit populace slimáků, ale to se časem vyrovná samo s nastolením přírodní rovnováhy a po rozkladu materiálů v mulči. Proti slimákům nastoupí ježci, šneci ničící slimáčí vajíčka, žáby a ptáci a hlavně draví brouci žijící též v mulči. Jen to pár let trvá. Navíc mulčování je jen dočasná pomoc nové zakořeňující přírodě, časem to nebude potřeba. Časem už žádný nový mulč vozit nebudete muset! To trvá tak dva až tři roky. Záleží jak hodně a jak rychle bude vaše ekozahrada zarostlá, kolik toho stihnete vysadit ...

pozor na slepice ! Pokud se na zamulčovanou plochu dostanou slepice, vše rozhrabou a obrátí mulč naruby, sežerou trvalky a keříky v tom chaosu ani nenajdete. Plocha se potom velmi snadno zaplevelí. Občas něco vyhrabou i pejsci, ale to jde zvládnout. 

někdy se pod mulčem daří hlodavcům, zažil jsem několik případů, že jsme se propadali do systému jejich děr, ale nikdy to výsadbě nikterak nevadilo. Naopak to provzdušní půdu. Ani hryzci nebyli problém, nic neuhynulo! Možná to byla výjimka, třeba chodili na obědy jinam, ale časem zmizeli. Velká přírodní rozmanitost se pak stará sama o sebe. Některé rostlinky něco přitahují, jiné to zase odpuzují a je klid. Jen to opět může nějaký rok trvat. Bohužel začínáme často na holé zemi, což je nejméně přirozený stav, který tam založil člověk. Ani hryzec by nenapáchal takové škody. Do začátku může pomoct schopná kočka.

Jak vypadá správně provedený mulč?

    V přírodě se pod stromy či na louce hromadí mulčovací materiál rok co rok sám od sebe a proto je ho stále dostatek. My však začneme od nuly, proto první dávka musí být vydatná. Slabá vrstvička plevely spíše podpoří, odpařování nezabrání a žádaný efekt se nedostaví. To je většinou případ tzv. kůrování, kdy se drcená kůra rozprostře jen ve slabé vrstvě (protože je dost drahá), což vypadá dobře, ale jen krátkodobě.  Proto nemáte-li opravdu k dispozici velké množství organického materiálu, je potřeba v nejspodnější vrstvě použít kartony - papírové krabice, jež jsou permakulturisty celého světa nejuznávanější zbraní. Ovšem nesmějí být ničím barevně potištěné (některá barviva obsahují těžké kovy) a při rozkládání je nutné odstranit různé plastové samolepící pásky a kovové spony. Krabice se rozloží a kladou se na  zem tak, aby se jejich okraje překrývaly nejméně o 20 cm, kvůli prorůstání plevelů spárami. Sehnat krabice je snadné, každý obchod je produkuje jako odpad po prodaném zboží a většinou vám je rádi dají zdarma. Nejlepší jsou ty velké, od ledniček a podobně. Američtí ekozahrádkáři doporučují i noviny, ale to jen v případě, že jsou tištěné inkoustem na sojové bázi. Obávám se, že inkoust na našich novinách je nevhodný kvůli obsahu těžkých kovů, o časopisech a barevných přílohách ani nemluvě. V těch dnešních zprávách by stejně nic kloudně nerostlo.

Nahoru, jak pokryv všech typů papírových mulčů, nebo i bez nich, se jako hlavní vrstva nejlépe osvědčila sláma, nebo štěpka z převážně listnatých dřevin. 

    Netkaná mulčovací textilie, o které se tvrdí, že se rozpadne po několika letech, se opravdu rozpadne, ale jen na menší kousky, které vás pravděpodobně přežijí a budou štvát při sklizni zeleniny i vaše pravnuky. Musí se kupovat a neudrží vlhkost jako papír. Navíc musela být speciálně vyrobena, zatímco krabice vlastně recyklujete. Tedy rada zní: nebrat, jen pro případ nejvyšší nouze. Vyjímkou je ekotextilie, která opravdu biodegraduje a zmizí. Vydrží dva až tři roky. Jen je hodně drahá, na běžné poměry, ale pokud peníze nejsou problém, klidně biologicky rozložitelné ekotextilie použijte.
    Výhody krabic jsou jasné - papír je vyroben ze dřeva, rozloží se časem beze zbytku a do té doby je dostatečně neprostupný pro plevely. Vodu pustí jen dolů do půdy, nikoliv opačně. Samozřejmě kartony nestačí jen samy o sobě, to by bylo hodně ošklivé a neefektivní. Na ně musíme rozprostřít slámu, kůru, trávu, kompost, či jakékoliv jiné organické zbytky. Můžeme kombinovat všechno dohromady v různých vrstvách, nebo použít jen to, co zrovna máme.  Použijeme-li hnůj, je dobré rozprostřít ho ještě pod kartony.  

Jak dlouho mulčovat?

    Mulčování samotné se může na větší ploše zdát pracné, ale v porovnání s okopáváním, rytím, odplevelováním a zavlažováním obnaženého povrchu půdy je to činnost maximálně příjemná. Je to totiž oproti výše uvedeným činnostem jednorázová akce (+včasné doplňování). Jakmile to jednou kvalitně provedete, stačí jen doplňovat nový materiál podle potřeby, většinou to bývá jen rozprostření zahradního odpadu (seno, štěpka, listí). Předpokládá se, že takto zamulčovaná plocha bude (nebo už je) osázena tím stylem, že rostliny během pár let úplně zakryjí povrch půdy a další mulčování nebude potřeba. Je to jen dočasná pomoc nové zakořeňující přírodě!!!

Pokud někdo musí deset let mulčovat stejné místo, něco udělal špatně (nevhodná vegetace, málo rostlin,...). Vyjímkou jsou zeleninové záhony, ty je dobré zamulčovat na každou zimu. 

Jedná se o nejlepší způsob, jak ekologicky a efektivně odplevelit i těžce zaplevelené pozemky. V tom případě je ale nezbytné intenzivně mulč doplňovat po celou sezónu. Pokud není doplněn a plevel se na okamžik prodere ke světlu, bude růst samozřejmě ještě intenzivněji (jako hezky obmulčovaná rostlinka :-)). Většině plevelů stačí půl až jedna sezona bez světla a zahynou. Jejich semena mohou začít klíčit i po mnoha letech, ale budeme-li používat bezorebné metody pěstování (žádné přerývání a okopávání), většina z nich nedostane šanci klíčit.

            

(Fotografie z realizace atriové části ekozahrady pro soukromou jazykovou školu Hampson). 

Postup při mulčování:

Pro začátek začneme s malou plochou. Nejlepší je začít den po dešti, nebo půdu nejdříve důkladně promočit. Vlhkost tam po namulčování už zůstane. Nové krabice jsou zezačátku špatně vodopropustné a zem pod nimi by po zamulčování zůstala suchá i po vydatném kropení.
 

Vysokou rostlinnou vegetaci můžeme sešlapat nebo posekat, posekané zbytky necháme na místě. Nevytrhávejte plevel, vše organické tam má zůstat (leda že by jste si to chtěli naposledy užít). Díky tomu, že nebudeme pravidelně rýt, se semena plevelů nedostanou na povrch, aby mohla vyklíčit.

Rozmístěte po celém místě kartony z rozložených krabic tak, aby se strany navzájem o kus přesahovaly (asi o 20cm). Dát více vrstev je ještě lepší, ale spotřeba krabic by byla velká. Je opravdu ideální, když vám u toho nefouká vítr, ale můžete je průběžně kropit vodou, aby vám celé dílo neodletělo (jinak budete hledat krabice u sousedů). Po mokrých už ale moc nešlapte, protrhnou se snadno a z trhlin brzy vyroste tráva a plevel.  

Rozprostřete po celé ploše další vrstvy materiálů. Vše zelené (a hnůj) obsahuje zásobu dusíku, který je dobrý pro bujný růst rostlin a proto by tyto věci měli přijít do spodních vrstev. Zato kůra, piliny a dřevěné drtě naopak při tlení dusík spotřebovávají (!), jelikož obsahují hlavně uhlík, proto se hodí spíše jako mulč pro pokrytí půdy v povrchové vrstvě, nebo mezi už rostoucí stromky.  

Vždy sázejte dřeviny ještě před mulčováním! Po zamulčování byste si sázecími pracemi celé dílo poničili. K menším sazenicím pak dejte tyčky, aby se vám například v čerstvě navozené slámě neztratily.

Trvalky naopak sázejte až dva týdny po mulčování (zkuste to obráceně a poznáte proč). Počkejte až vše slehne, odhrnutím vrstev se dostanete ke krabicím, které už budou měkké, a vykopejte do původní půdy díru pro rostlinku. Můžete přidat kompost. Po zasazení sazeničky opět vrstvy mulče přihrnete až k rostlince. Jestliže je váš mulč vícevrstvý a tlustý, stačí sázet přímo do díry vyhloubené v něm, vyplněné hlínou či kompostem. Krabice pod kořeny rostliny jen prorazte lopatkou či ostrým předmětem.

Počítejte s tím, že některé schopnější plevele si najdou cestu kolem zasazených rostlinek nebo mezi krabicemi a budete je muset občas vytrhnout ručně, než vaše výsadba zesílí a zvítězí. Proto je dobré sázet i spodní trvalkové rostlinné patro tak, aby brzy pokrylo povrch půdy mezi keři kompletně. Teprve tím vytvoříte naprosto bezúdržbovou zahradu, neboť odpadá i potřeba  mulč obnovovat.

Mulč můžete průběžně obohacovat o další vrstvy. Půda bývá dost hladová a může se stát, že celá pokrývka do půl roku kompletně zmizí. Nakrmte ji dalším, ať to tam žije!

Neprůstřelný mulč

    Kdyby James Bond dostal rozum a začal mulčovat, použil by určitě metodu neprůstřelného mulče. Na obrázku je jedna z milionu možných alternativ. 

    Celý princip tkví v tom, že nesázíte do půdy pod mulčem, ale jen v něm uděláte díru, vyplníte ji zeminou či kompostem, zasadíte, a rostlinka se sama prokoření kam potřebuje. Tento mulč je velmi náročný na množství materiálu, používá se tedy jen v případech, kdy máte extrémně neúrodnou půdu (písek, jíl, mělce skála, atd.). Takto je možné ozeleňovat pouště. V podstatě je to takový plošný kompost, který vyprodukuje spousty živin, zadrží vlhkost, podpoří půdní život a rostlinky budou šťastné. 

    Je velmi pravděpodobné, že se vám nepodaří sehnat všechny ingredience do mulče hraničícího s dokonalostí, proto nezoufejte. Toto je jen ukázka jednoho z mnoha možných ideálních provedení, ale při použití papírových krabic a dostatečně velké vrstvy (kolem 20cm) jakýchkoliv organických materiálů (nejlépe slámy) dosáhnete vynikajících výsledků tak jako tak. Slámu je možné získat od zemědělců stočenou ve velkých a těžkých kolech. (Někdy je opravdu nelehký úkol dopravit ji vlastními silami na kýžené místo :-). 

    Mulčování nemá hranic, použijte fantazii a to, co se vám podaří sehnat. Jen se ujistěte, že materiál je ekologicky čistý a neobsahuje žádné škodlivé látky (tabu je např. na olovo bohatá tráva z okrajů rušných silnic) !

Přehled vhodných a nevhodných materiálů k mulčování

Sláma - asi ze všech materiálů nejlepší, vhodná struktura a vzdušnost, dobře vypadá, je k sehnání ve velkém množství

Seno - je OK, ale jen tam, kde  nevadí, že se z něho vysemení různé trávy a rostlinky. Pokud se bude mulčovat nadále, nic neproroste. Je nevhodné do míst, kde mulčujete proto, abyste například vyhubili "plevel" a založili tam další rok záhonky. Vhodné je do sadu, mezi keře, do lesíka atd.

Rostlinné zbytky - vše zelené se velmi rychle začne rozpadat, lepší je nacpat to jako spodní vrstvu pod slámu. Pak nepotřebujete kompost (ušetřená práce). Navíc toho asi není tolik. Pokud je, mulčujte s tím.

Listí - Listí v ekozahradě se nehrabe, má zůstat jako přirozený mulč tam kam spadne. Ale to z chodníků, od nepoučitelného souseda atd. je skvělý mulč. Listí ořešáků produkuje látky bránící růstu rostlin, založte z něj kompost nebo tlustý mulč jen pro potřeby ořešáku samotného, přímo pod ním.

Posekaná tráva - Myslí se krátká rozšmelovaná sekačkou -tu je nejlepší nechat trochu zaschnout a smíchat s něčím vzdušnějším, jinak se slehne a hnije. Větrem ošlehaní ekozahradníci, ekozahradnice a ekozahradničata používají na jedlý trávník a louku raději kosu (vznikne seno).

Drcená kůra smrků a borovic - na to jak hodně je používaná to není velká výhra. Většinou dostupná kůra pochází z jehličnanů, tudíž není moc vhodná k listnáčům a trvalkám. Vytváří kyselejší pH, a obsahuje přirozené látky jehličnanů brzdící růst některých rostlin. Klasické zahrady tíhnoucí ke koniferám, vřesovištím a rododendronům to mají opodstatněné, těm to nevadí (i když se trvale zhoršuje půda). Ekozahrada by ale pro zdravou půdu a zdravé rostliny i plody měla spíše směřovat k neutrálnímu pH a převaze listnáčů rostoucích v "normální" půdě. Vyjímkou jsou zahrady v místech s již kyselou půdou, kde se majitel snaží zaměřit i nadále na kyselomilné rostliny.

Piliny - Všechny dřevnaté materiály obsahují velké množství uhlíku. K procesu tlení je potřeba vzít ještě dusík -ten se odebere z půdy a rostliny hůře rostou. Uhlíkaté (dřevnaté) materiály je dobré míchat s dusíkatými (zelené šťavnaté) aby se extrémy vyrovnaly. Piliny, kůru, štěpku, slámu (- uhlíkaté) nikdy nezarývejte do půdy, nechte je rozkládat na povrchu. Poměry C:N u materiálů, pokud vás to zajímá, najdete v běžně dostupné literatuře o kompostování.

Štěpka z větví - Z listnáčů je nejlepší, platí to co pro piliny, u štěpky z jehličnanů platí to co pro kůru. 

Štěrk a kamení - Ideální mulč pro bylinky. Akumuluje teplo, zadržuje pod sebou vláhu, dýchá. 

Papír - již bylo zmíněno, že nepotištěné kartony jsou skvělé jako spodní vrstva proti prorůstání původní vegetace, vše potištěné může obsahovat škodlivé látky. Sem-tam nějaký potisk na krabici ale nevadí. Jinak je jakýkoliv nezávadný papír jako mulč vhodný, brzy se rozloží, jen by neměl být navrchu.

Koberce, textilie a rohože - jedině ty 100% z přírodních materiálů (vlna, bavlna, konopí, juta, len, kukuřičná a kokosová vlákna) . Koberce z nepřírodních materiálů nepoužívejte ani dočasně, vyluhují se z nich do půdy hrozné věci. Osobně bych je již nepoužíval ani do domácnosti (průběžně se vypařující formaldehydy, změkčovadla, zpomalovače hoření... aneb "rakovina za akční ceny"). Nejlepší na mulčování jsou peršany :-)

Netkaná textilie, mulčovací textilie - umělá vlákna, rozpadne se na kusy ale nerozloží. Už nikdy.

PVC folie - fuj! Veškeré výrobky z PVC obsahují rakovinotvorná změkčovadla zvaná ftaláty, které se postupně luhují ven. Díky tomu plasty křehnou a praskají, folie se rozpadají. Je jen otázkou času, kdy bude PVC kompletně zakázáno. Koupí zbytečných PVC (polyvinylchlorid) výrobku podpoříte výrobu na bázi chlorchemie, která je velmi škodlivá životnímu prostředí. Snad se už po dlouhém boji podařilo Greenpeace prosadit, aby z toho bylo zakázáno dělat dětské hračky... 

Mulčování s dětmi
foto-seriál ze sázecí akce

    K fotkám níže: Na svahu lze také mulčovat plošně, sláma docela dobře drží, ale zde jsme ho vytvořili jen na malých plošinkách kolem keřů, z úsporných důvodů. Předpokládá se, že se mezi keři bude kosit jen dokud to půjde a vše jimi časem zaroste. Navíc pokud nemáte čas mulč ještě několikrát během dvou let obnovit, tak ten prvotní během dvou měsíců postupně začne mizet (tvoří se z něj úrodnější půda) a hrozí zaplevelení. Takže buďto pořád doplňovat, dokud se výsadby nerozrostou, nebo mezi mulčovanými flíčky a kolečky pár let sekat a posekanou hmotu na ně doplňovat jako mulč.



Více o celé akci ZDE

A pozor na slepice, nebo na "úkliduchtivé" členy rodiny ! :-)

 

Text a foto: Jaroslav Svoboda, 2003-2005


Úvodní Ekozahrada Rostliny Kurzy Doporučuji Kontakt