"Stránky o ekozahradách a
životním stylu respektujícím přírodní zákony, určené lidem,
jimž zdraví naší planety není lhostejné."
| Úvodní | Ekozahrada | Rostliny | Klub | Kurzy | Doporučuji | Kontakt |
|
sekce: Rostliny Myrobalán
třešňový
Myrobalán třešňový patří do čeledi růžovitých (Rosaceae) a je známo více jak 20 různých kultivarů, v naší přírodě poblíž lidských sídel jich mnoho volně roste a šíří se díky ptákům. Areál původního rozšíření byl v severním mírném pásu od balkánského poloostrova přes Malou Asii a Kavkaz až do střední Asie. Je to opadavý strom dorůstající až 9 m do výšky a až 9 m do šířky. Jedná se o velice otužilou dřevinu s dobrou mrazuvzdorností až –35°C. Je to strom s hustou vejcovitou korunou. Letorosty mají zpravidla světle zelenou barvu, kultivary s tmavě červenými či fialovými listy mají světle červenou až světle hnědou barvu. Podobnou barvu dostávají i starší větve u druhů se zelenými listy. Listy jsou zpravidla podlouhlé až elipčité a jejich barva závisí od pěstovaného kultivaru. Myrobalán vykvétá od konce března do dubna růžovými nebo červenými květy, které jsou velice ozdobné. Tyto květy jsou samosprašné a jsou opylovány včelami. Po odkvětu se vytváří až 3 cm velké sladké a chutné plody. Barva těchto plodů se různí podle pěstovaného kultivaru, ale obvykle bývá červená či žlutá. Plody jsou kulaté peckovice obsahující jedno velké semínko. Tyto peckovice obvykle dozrávají od srpna do září a často zůstávají vyset na stromu až do října. Myrobalán není náročný na druh půdy a velice dobře snáší i větrné stanoviště, hodí se výborně do volně rostoucích živých plotů na slunném sušším stanovišti. Je to perspektivní ovocný druh, který se využívá ke šlechtění různých druhů mirabelek, renklód, slív a jiných ovocných druhů. Myrobalán je také velice často využíván jako podnož pro vyšlechtěné ovocné druhy slivoní. U nás se nejčastěji setkáváme s kultivarem „Nigra“, který má tmavě červené až fialové listy. Vladimír Zajíc z Kutné Hory.
Do ekozahrad nekupujeme červenolisté málo plodící kultivary, ale plodné zelenolisté formy. Myrobalány se dobře množí ze semene (pecky), nejlepší je pecky očistit (po dni máčení ve vodě jdou lépe odstranit zbytky dužniny), a pak smíchat s pískem a stratifikovat (např. v chladném slepě nebo v lednici) do jara, kdy při výsevu na záhon nebo do truhlíku dobře klíčí. Také je lze vysévat již na podzim do volné půdy. Myrobalány jsou díky své odolnosti ideální volbou do oblastí, kde jiné slivoně trpí chorobami nebo suchem. Jaroslav Svoboda
Objasnění
názvosloví: Je v tom docela zmatek. Myrobalánu se špendlík říká jen lidově, většinou v Čechách a místy i na Moravě. Špendlík je totiž z botanického a pomologického hlediska úplně něco jiného, jde o odrůdu zařaditelnou mezi slívy (a nebo do úplně samostatné kategorie, jak občas uvádí někteří vědátoři). Vysvětlením je, že vypadá jako žlutá švestka, tedy oválně, jde od pecky a dozrává kolem poloviny srpna. Co vím, v pomologiích je zmiňovaný Špendlík katalonský a u nás na Slovácku, Valašsku a Kopanicích se pěstovával hojně Špendlík žlutý (ten v pomologiích není). Je oproti katalonskému více oválný. Katalonský jsem naživo nikdy neviděl ani nejedl, ale místní Žlutý špendlík je chuťově delikátní, používá se na výrobu výborných marmelád a povidel, která připomínají dost meruňkové, taky na buchty a výrobu jemného destilátu. Momentálně je ale dost na ústupu, protože jej zdecimovalo virové onemocnění šarka a stále nebyl při krajových sběrech a mapování nalezen nějaký odolnější typ. Přesto se ale ještě místně pěstuje a množí z odkopků.Skoro bych mohl vypadat jako nějaký letitý pamětník a napsat, to za mého dětství... no jo ale je to tak. Na prázdninách u babičky to bylo po třešních další výborné letní ovoce. Další zmatky jsou v rozlišování termínů Mirabelka a Myrobalán. Zmatky vidívám třeba u nás v kraji, kdy lidi říkají mirabelka myrobalánům, protože většina z nich pravou mirabelku ani neviděla. Myrobalány totiž dost zplaňují jako podnože slivoní, kdy slivoně už odumřely, myrobalán roste vesele dál a taky z pecek. Plod mirabelky je oproti myrobalánu větší (není ale pravidlo), o hodně chutnější a hlavně jde od pecky. (A ti, kteří znají pravé špendlíky žluté, to s myrobalány nezaměňují.) Myrobalán se používá a používal hlavně jako podnož, existují už i plodové odrůdy myrobalánu (Klar, Klaret- zapsané v Listině povolených odrůd) a také myrobalány křížené s japonskými slivoněmi např. Žurna, Obilnaja (také zapsané v LPO) či Krymska krasavica. Tyto kříženci jsou o dost chutnější než klasické myrobalány a mají i větší plody. Existují také vícenásobní kříženci myrobalánu s meruňkami, zrající v srpnu, znám je ale jen pod označením M49 (červenoplodý ) a M52 (černoplodý). Radim
Pešek z Bojkovic
Ostatní články ze sekce Rostliny:
|
|
|
