"Stránky o ekozahradách a životním stylu respektujícím přírodní zákony, určené lidem, 
jimž zdraví naší planety není lhostejné." 


Úvodní Ekozahrada Rostliny Kurzy Doporučuji Kontakt

Ovocné aktivity v průběhu roku
na rodovém statku ve střední Evropě





V.díl - Listopad (11) až duben (4)



  Listopad

    Listí opadává, a leckde ještě visí poslední nesklizená jablka, což bývají pozdní odrůdy, které na stromě někdy stihnou dozrát, pokud se zima opozdí. Někdy zvládnou i opakované mrazy a stále visí, v dobré kondici. Pak je začnou naklobávat ptáci, nebo spadnou při silnějším větru.



    Ve sklípku dozrávají raně zimní odrůdy jablek, které vydrží zhruba do vánoc. Stále tam ještě mohou vydržet již dávno zralé podzimní odrůdy, kterým sklípek prodlouží přibližně o měsíc život, byly-li pečlivě sklizeny, a jsou často v přepravkách probírány, aby je případné hnijící kusy nenakazily.




    Pozdní formy rakytníku stále oranžově září do okolí, a nesklidí-li se včas, bobulky rozměknou a nejsou už tak dobré. Sklizeň rakytníku je obtížná, ale dokud jsou bobule tužší, dají se opatrně trhat do sklenic a zamrazovat. Přijde-li tuhá zima brzy, jejich zmrzlé bobule se též dobře češou. Někdo ostříhává větvičky i s plody a zamrazuje to celé, keř ale další rok špatně plodí a hůř vypadá. V zimě jsou plody rakytníku vitamínovou bombou, která skvěle chutná při společném rozmixování se zimními jablky a hruškami ze sklípku. Kvalitní samičí odrůdou je např. Leikora, a potřebuje jakéhokoliv rakytničího samce jako opylovače. Rakytník je totiž tzv. dvojdomý (narozdíl třeba od jabloní, kde každý strom je oboupohlavný, jednodomý).




    To nejlepší na listopadu jsou mišpule. Holý stromek obalený hnědými koulemi jako vánočními ozdobami. Čeká se na první větší mrazy, aby mišpule začaly měknout, hniličkovatět. Jeden den jsou tvrdé a nepoživatelné, a druhý den mohou být měkké. Výborná pikantní dužnina se vymačkává do pusy, velká semena se vyplivávají. Proces zrání je postupný a trvá většinou až do prosince, dle odrůdy. Bez mišpule neexistuje řádný podzim!



    Někdy jsou na keřích ještě zásoby hlošin okoličnatých, a na šípkových růžích rudé šípky.

    Pořád ještě není důvod nic dovážet z druhého konce světa.




    Prosinec - Leden - Únor - Březen - Duben


    Je čas vytáhnout sušené nebo zavařené jedlé kaštany! Z kaštanů se dají dělat v troubě opečené kaštany :-), což je vynikající věc (nezapomeňte je před pečením naseknout do kříže, jinak explodují, usnadní to i loupání). Dá se koupit nařezávač kaštanů, podobný loupáčku na ořechy.

    Z kaštanů je také báječná mouka na pečení čehokoliv, štrůdly z kaštanové mouky (smíchané třeba s pohankovou nebo jinou moukou), dále pyré, pudinky, pivo, mixované sladké nápoje a omáčky, to vše lze dělat z jedlých kaštanů. Kaštany nemají lepek (ani pohanka) a s ovocem které je třeba zavřené ve štrůdlu, se to mnohým lidem lépe tráví, než při používání pšeničné a žitné mouky.




    Určitě neškodí mít velký tvrdý sad (to jest místo k pěstování kaštanů a ořešáků), protože jsou to nejuniverzálnější a velmi snadné plodiny na zimu, spolu třeba s dýní hokkaido, topinambury, a kysanou a čerstvou kořenovou zeleninou ve sklípku. Celý rok pro úrodu ze vzrostlého tvrdého sadu děláte... nic, a pak to jen sesbíráte a usušíte. Je to mnohem výhodnější než pěstování obilovin (ale kdyby bylo nejhůř, můžeme chodit vybírat ptákům z krmítek to co tam sypou důchodci... :-).

    Ořechy mnoha druhů dodají kvalitní bílkoviny, sacharidy a olej v jednom. Můžeme pěstovat vlašské ořechy mnoha odrůd a typů (odrůdy roubované nebo ze semen potomky těch z okolí), ale také nám tu poroste a bude plodit ořešák japonský, mandžuský, popelavý a černý. Dále jsou na seznamu nutností ořechovec pekan, vejčitý, dřípatý (zvané hikory) a kříženci s pekanem (zvaní hikani). Obzvláště ty pekany jsou skvělé. Bohužel velká semena pekanů z obchodů jsou z teplých krajů a u nás rostliny z nich vypěstované vymrzají. Můžeme s nimi však experimentovat. Jdeme-li na jistotu, potřebujeme tzv. Northern pecans, což jsou severské pekany ze severu USA, od hranic s Kanadou. Mají menší plody, ale vydrží u nás zimy stejně tak, jako ořešák vlašský. Ten mimochodem u nás také není původní, přišel z jihovýchodu.



    Kaštany i ořechy a jiné skořápkoviny se pomologicky řadí také mezi ovocné druhy, jakožto jedlé masité plody. Takže oficiálně ovoce jíme. Přesto máme i v zimě a v předjaří na výběr spoustu "opravdového" ovoce, které máme nasušené, zamražené, zavařené, zavřené (tedy zfermentované), nebo ještě čerstvé ve sklípku.

    Zimní odrůdy jablek a některé hrušky vydrží opravdu dlouho. Pravé zimní odrůdy se vyznačují tím, že je ze stromu sklidíme nezralé, někdy skoro zelené a nechutné, a po uskladnění ve sklípku "dojdou" až po vánocích, nebo později. Vybarví se a rozvoní, je to takový malý, vlastně velký zázrak. Místo nazelenalých plodů vás v přepravkách čekají úplné skvosty. Je-li sklípek správně vlhký a tak akorát větraný, plody zůstanou dobře zavodněné a nekrabatí se, ani nepodléhají plísním, jsou-li nepoškozené. Vydrží potom hodně dlouho, mnoho týdnů po dozrání. Rekordmanské odrůdy mohou vydržet až do léta, do příštích jablek. Ale to je podle mě už zvrhlost, člověk by si měl nejméně od května do července od jablek odpočinout, aby se mohl těšit na nová. Ale ten pocit jistoty a bezpečí, že jste dobře zásobeni, stojí za to.

    Sušené plody všeho druhu můžete přes noc namáčet, a ráno si z nich mixovat smoothies k snídani. Kombinovat je lze se sklípkovými čerstvými, a také se zmraženými plody. Ale uvědomte si, že mražením se buněčná struktura i energie plodů mění, a nejsou již pro tělo tak ideální. Takže mražené ovoce doporučuji jen pro zpestření, obvykle na to ani v zimě není chuť. Vyjímkou jsou rakytník a zralé mišpule, těm zmražení moc neublíží, jsou po rozmražení jak čerstvé.

    Zavařování také lze doporučit jen okrajově, v malé míře pro zpestření. Čerstvé nebo sušené plody jsou v těle zásadotvorné (i když třeba kysele chutnají, např. syrový citrón je zásadotvorný), a jsou prospěšné. Vařením se mění na kyselinotvorné (i když chutnají sladce), tedy pro tělo víceméně škodlivé. Laicky řečeno, překyselené tělo je náchylné na nemoci a rakoviny, zatímco pro tělo s vhodným pH je snadnější udržet si plné zdraví. Krev musí mít vždy pH neutrální, abychom přežili. V překyseleném těle dá velkou práci udržet a vyrovnávat pH krve, takže to člověka oslabuje. Vápník na neutralizaci kyselosti navíc tělo bere z kostí. Většina v moderním světě běžných potravin je kyselinotvorných (maso, mléčné výrobky, bílé pečivo, cukr, většina vařené stravy...), je tedy zbytečné něco tak skvělého jako ovoce přeměňovat v další zakyselovadlo.

    Když už chcete zavařovat, dělat džemy, marmelády, kompoty, tak alespoň úplně bez cukru, rafinovaného jedu. To že je cukr v zavařování nezbytný jako konzervant, je fáma. Vždyť je to zavařené! Raději kombinujte ovoce tak, aby sladkost vznikla přirozeně (sladší druhy s kyselými), nebo přidejte trochu čechřice vonné, která vytáhne sladkost. Lze přidat stévii, obilné syrupy a slady, nebo hroznovou šťávu. Kdo má potřebu pojišťovat si trvanlivost, například když zavařuje krátce, aby se zachovalo více užitečných látek, může pod víčko dát plátek křenu.





    Největší objev nás čekal při otevření našich prvních rok a půl starých fermentovaných nápojů z ovoce. Ten objev spočíval ve zjištění, že jsou VÝBORNÉ! Otevřeli jsme pár lahví během vánočních svátků místo klasického vína nebo šampaňského. Mohu prohlásit, že i to nejkvalitnější víno, jaké jsem kdy pil, nyní považuji za krok zpět. To co čekalo po důkladném vyzrání v našich tlakových lahvích, je mírně perlivé, aromatické, středně alkoholické, tepelně neupravované, bez přidaných škodlivých siřičitanů. Je to plné esencí chuťových i energetických, od těch druhů ovoce, nebo květů, z nichž to bylo vyrobeno. Doporučuji!





     Možná jste si všimli, že touto dobou na stromech jsou jen vánoční ozdoby, žárovky, lojové koule, přežrané sýkorky, zbytky silvestrovských raket, a části oděvu santa klause potřísněné šampaňským. Proto tolik nerozepisuji zimní měsíce podrobně. Přesto můžeme mít stále hojnost všeho, co jsme nasušili, našťavnili, zavařili, a hlavně dali do sklípku čerstvé a postupně to tam dozrává.

    Protože je zima, není nutné cpát se tolik sladkým ovocem jako v teplejším období. Jinová ochlazující energie ovoce by mohla způsobovat nadměrnou zimomřivost. Proto u nás v zimě žádné venku není, zatímco v tropech zraje nonstop v té největší, nejsladší a nejšťavnatější podobě. Jak může někdo v zemích s teplejším klimatem hladovět,, je mi opravdu záhadou. Stačí zapíchnout jadérko z pomeranče, a vyroste pomerančovník... ze semínka z mandarinky mandarinkovník...

    To mi připomíná, že je nutné jít koupit mandarinky. Babička říkala, že vánoce jsou bez nich nemyslitelné!

    Babičku jsem měl velmi rád, i když nebyla dokonalá. Zpětně zjišťuji, že většina toho, co říkala a v co věřila byl omyl, ale těm mandarinkám dám ještě šanci...

    Snad seženu na netu nějaké bio mandarinky, protože konvenční citrusy z obchodů mají slupky napuštěné silně toxickými látkami. Když jsem byl malý, frčela kandovaná pomerančová kůra. Chemií nasáklá kůra citrusu napuštěná ještě k tomu cukrem. Tenkrát bio citrusy nikdo nedovážel, pokud vím. Chuťovka.

    Nemá cenu nadávat a chtít změnu po někom jiném, to by byla ukázka vlastní bezmoci. My jsme přitom velmi mocní. Opravdová síla spočívá ve vědomém tvoření své vlastní reality. Čemu dáváme pozornost, to sílí. Nikdo nad námi nemá moc, pokud mu ji sami nedáme. Je dobré vědet, co už nechceme, a postupně ten nežádoucí směr opouštět, v myšlenkách i činech.
    A na to co chceme, na to je třeba nasměřovat své myšlenky, své nadšení a tím směrem cílit své kroky. Tak vzniká nový svět, nová realita, kterou jsme sem přišli vytvářet.
Prožerme si svou cestu šťastným životem. Přeji vám božské a osvícené chvíle v jedlém lese...


A další rok zase znova rozkvete a zaplodí pozemský ráj.






"Země Česká, domov můj, zemský ráj to na pohled..." myslel tím někdo paneláky, haly a nákupní centra?
Občanská povinnost každého pozemšťana je žít šťastně ve své rajské zahradě! :-)


 

Tento článek navazuje na první, druhý, třetí a čtvrtý díl,
  čímž zakončuje tuto ovocnou sérii.

Ovocné aktivity v průběhu roku I.

Ovocné aktivity v průběhu roku II.

Ovocné aktivity v průběhu roku III.

Ovocné aktivity v průběhu roku IV.

Ovocné aktivity v průběhu roku V.





Text a foto: Jaroslav Svoboda, 2015

 

Úvodní Ekozahrada Rostliny Kurzy Doporučuji Kontakt