Jsme to co jíme a jíme co známe.
Stránky
pro energii, zdraví a životní pohodu.
Čtení jen na vlastní nebezpečí :-)
|
Jsme to co jíme a jíme co známe.
Stránky
pro energii, zdraví a životní pohodu. |
|
sekce: Pokrmy a recepty Což takhle dát si špenát? Jaké suroviny pro přípravu špenátu používali naši předkové? Jak si připravit chutný pokrm, použít k tomu dary naší zahrady a ještě si obohatit jídelníček o spousty cenných prvků?
Chutný špenát lze připravit i z těch nejjednodušších surovin, které najdete na svojí zahrádce či ve volné přírodě. Velice se nám osvědčila Bršlice kozí noha, známý to vytrvalý "plevel", který se i nám vyskytuje v rohu zahrady a jsme za to rádi. Použít lze mladé i starší lístky, mladší jsou příjemně křupavé a občas je jíme i syrové, jsou však příliš chuťově intenzivní, tedy se nenechte případně odradit a použijte je tepelně upravené. Bršlice byla oblíbený pokrm našich předků, dodává energii a vitalitu, podporuje trávení, obsahuje vitamíny A a C, cenné bílkoviny a minerály.
RECEPT: Špenát z bršlice Osmahneme cibulku, přidáme sůl, podlijeme troškou vody či zeleninového vývaru, přidáme najemno nakrájené spařené lístky bršlice a dusíme cca 10-15 minut. Můžeme ale nemusíme zahustit trochou jemné celozrnné mouky či kukuřičného škrobu. Ochucujeme trochou utřeného česneku a dále dle chuti, my používáme ještě umeocet a popřípadě troškou sójového mléka. Takových užitečných bylin znali a používali naši předkové více. Například Merlík všedobr, tomu se dokonce lidově říkalo planý špenát. My v našich zahrádkách často vídáme jeho příbuznou červenou Lebedu zahradní. Merlíků je velké množství a všichni z této "rodiny" jsou jedlí. Produkují dostatek hmoty a sami se vysemeňují, tedy vás mohou překvapit a objevit se kdekoliv na zahrádce.
Samozřejmě lze pro přípravu špenátu použít i dobře známou Kopřivu dvoudomou, tu jste možná viděli používat i svojí babičku. Nejchutnější jsou kopřivy na jaře, později berte především měkké horní lístky a samozřejmě dejte pozor ať se nespálíte při jejím sběru :-) Před použitím jí spařte či ideálně několik minut vařte, špenát je pak mnohem lahodnější. Vyvařenou vodu můžete použít do koupele, na vlasy či jako hnojení na rostliny. Postup na výrobu špenátu je obdobný jako z bršlice.
Úžasný je špenát z Kostivalu lékařského, ten konkuruje naprosto všem
výše zmíněným kolegům z branže. Řekla bych že jeho lístky jsou po
tepelné úpravě prostě nejšťavnatější a nejlahodnější. Další výhodou
je jeho složení, kromě užitečných minerálů a stopových prvků disponuje
tolik diskutovaným vitamínem B12, což samozřejmě prospěšné
pro ty z nás, kteří nekonzumujeme maso. Kostival je doslova multi-funkčí a
je hojně v ekozahradě používán, proto by v ní neměl chybět. Dají se koupit
jeho semínka a snadno se množí dělením trsu. Starší listy kostivalu lékařského obsahují alkaloidy, jejichž požívání ve velkém množství poškozuje játra. Podle výzkumů prováděných na lidech je příležitostné požívání rostliny naprosto neškodné, obzvláště mladých listů, a žádné případy otravy ani jiné újmy na zdraví nebyly zaznamenány. Naopak to vypadá, že poslední dobou šířené negativní zvěsti o škodlivosti kostivalu jsou záměrné, komerčního charakteru (kostival roste zdarma). Pokusy ve Velké Británii ukázaly, že jednohektarové pole kostivalu poskytne přibližně 8x víc bílkovin nežli obilné pole a 50x více nežli dobytek, který se může pást na stejné pastvině. Proteiny v kostivalu lékařském jsou pro svou vyváženou strukturu aminokyselin z biologického hlediska vysoce hodnotné a srovnatelné s živočišnými bílkovinami. Rovněž obsahuje vitamin B12, o němž se dříve soudilo, že je obsažen pouze v živočišných produktech. Existují i vyšlechtěné formy s ještě vyšším obsahem bílkovin. Zdroj informací: Rajská zahrada, Alexander Heil.
Na špenát lze použít samozřejmě mnoho dalších planých rostlin, případně jejich různé kombinace. Uvedla jsem ty, s kterými mám osobní zkušenost a zdají se mi vzhledem k častosti výskytu a velikosti listů nejperspektivnější. V praxi uvidíte, že i z "náruče" bylin připravíte "pouze" dvě menší porce špenátu. A časem budete možná litovat, že toho "plevelu" nemáte na zahrádce více :-) Přeji dobrou chuť, úspěšné experimentování a dejte vědět pokud objevíte nějaký dobrý tip. autorka článku: Květa Svobodová (duben 2006) Ostatní články v sekci: Pokrmy - recepty:
|
|
