Energie potravin

Je užitečné vědět, že potraviny na nás mají také energetický účinek. A teď nemyslím ten v kilojoulech. Mluvím o dvou základních a doplňujících se energiích jin a jang, které mají tu moc náš organismus buď zpevnit, stáhnout, prohřát (jangovat) nebo naopak naše tělo a buňky uvolnit, roztáhnout a ochladit (jinovat). A to je prosím realita, kterou všichni známe, jen si jí možná někteří z nás neuvědomují. A buďte si jistí, že nejde pouze o teplý nápoj/pokrm či studený nápoj/pokrm, to by bylo příliš jednoduché.

Příroda to totiž tak vymyslela, že v teplejších oblastech rostou především potraviny, které mají tendenci lidský organismus více ochlazovat a vyrovnávat jeho energii s okolním prostředím. A naopak v chladnějších oblastech rostou potraviny vhodné pro konzumaci zdejšími lidmi, kteří si tak udržují harmonii s daným místem. Nebo jste si ještě nevšimli, že fauna a flóra se na naší planetě s klimatem mění? Jeden příklad za všechny - v tropech, kde jsou lidé vystavení horku a odpařují kůží velké množství vody, roste ovoce vodnaté, dužnaté, plné vody a draslíku, což jsou některé charakteristiky ochlazující potraviny. Je tedy velmi harmonické v daném místě konzumovat místní banány, pomeranče, ananasy, manga atd. Pomáhají nám zůstat v harmonii s energií daného místa.

Ale v našem mírném pásmu toto ovoce přirozeně neroste. Není ho tu pro nás totiž třeba. Musí být neekologicky dováženo, téměř vždy chemicky upravováno a skladováno. A z energetického hlediska nás nepřirozeně ochlazuje, dilatuje naše buňky a zatěžuje naše ledviny nadbytkem draslíku. Toto tropické ovoce tady prostě tak snadno "neodpaříme". A dvojnásob to platí v chladné části roku. Možná mnohým připadá atraktivní a lákavé konzumovat banány a mandarinky v zimě, netuší však za jakou cenu. Nejen, že si snadno domyslíme, jak se tímto dovozovým trendem poškozuje planeta Země chemií a zplodinami, často jsou ekonomickými tlaky využíváni tamní lidé pro práci a devastována krajina. Náš nezájem o to, co jíme a co to způsobuje, se nám jako bumerang vrací v podobě podlomeného zdraví a narušené psychické rovnováhy. Žít na úkor druhých totiž skoro vždy také znamená žít na úkor svých orgánů. Kolo se tím uzavře, nikdo ničemu nerozumí, následky a souvislosti nám zůstaly úspěšně utajeny a jede se dál. Konvenční byznys vzkvétá. Lidé jsou čím dál nemocnější... a nám, co si již uvědomujeme souvislosti nezbývá než objevovat naše místní vhodné ovoce... Protože zrovna tak jako na zahrádce upřednostňujeme naše místní druhy dřevin a bylin, neb jsou naše původní a těmto podmínkám dobře přizpůsobené, tak i v naší kuchyni logicky vsadíme především na naše místní, tradiční potraviny.

Z tabulky je zřejmé, že nemůže existovat soupis přírodních potravin, které jsou obecně vhodné nebo obecně nevhodné. Pouze můžeme konstatovat, že daná potravina je vhodná ke konzumaci pouze za určitých (především klimatických) podmínek. Pokud pobýváte v tropech, jezte tropické ovoce, pokud žijete u eskymáků jezte s nimi především ryby. Pokud žijete v mírném pásmu, uvědomte si, co se zde tradičně pěstovalo a jedlo. Hlavní heslo dne: být v souladu s přirozeným prostředím kolem sebe.

Jak se ještě pozná, že některá potravina je jin a jiná jang? Důležité je vědět, že nic není pouze jin nebo pouze jang. Všechno v sobě obsahuje obě energie. Pokud však posuzujeme energetickou kvalitu potraviny, můžeme o ní říci: "je spíše jin" nebo "je spíše jang". Také pokud porovnáváme dvě potraviny mezi s sebou, může říci že jedna je vůči druhé více jin či více jang.
Zde je klasifikátor jinu a jangu ve vztahu k potravinám:

Složení
více jang (zahřívající)	více jin (ochlazující)
bohatá na sodík sušší (méně vody) bohatá na polysacharidy	bohatá na draslík vlhčí (více vody) bohatá na tuky
Barva a chuť
více jang (zahřívající)	více jin (ochlazující)
červená, hnědá, oranžová, žlutá tmavší odstíny barev hořká a slaná chuť	bílá, zelená, modrá, fialová světlejší odstíny barev sladká, kyselá, ostrá
Růst
více jang (zahřívající)	více jin (ochlazující)
směr dolů nebo dovnitř svisle pod zemí vodorovně nad zemí pomalý růst	směr nahoru nebo ven svisle nad zemí vodorovně pod zemí rychlý růst
Roční období a podnebí
více jang (zahřívající)	více jin (ochlazující)
rostoucí v zimě rostoucí v chladnějším podnebí rostou lépe a hojněji na severu	rostoucí v létě rostoucí v teplejším podnebí rostou lépe a hojněji na jihu
Způsob pěstování a úpravy
více jang (zahřívající)	více jin (ochlazující)
volně rostoucí (např. plané) nutná delší tepelná úprava	uměle pěstované není nutná tepelná úprava
Velikost, hmotnost, tvrdost
více jang (zahřívající)	více jin (ochlazující)
menší, kratší těžší, tvrdší	větší, vyšší lehčí, měkčí
Zdroj inspirace pro vytvoření tabulky: Makrobiotika - Carl Ferré, Pragma 2007

Takže pokud vezmeme v úvahu všechny výše uvedené faktory, můžeme potraviny "seřadit" podle obsahu jejich převažující jin a jang energie. Hodnocení by mohlo být subjektivní (neboť se musíme rozhodnout, který faktor je při porovnávání důležitější), proto je konečné zařazení závislé především na tom, jaký vliv (jin nebo jang) má daná potravina na člověka, když jí sní.

Tabulka je určena pro mírné pásmo a je pouze orientační. Některé potraviny ležící mimo "pásmo zdraví a duchovního rozvoje" je možné za určitých podmínek používat, v žádném případě ale nemohou být nosnou potravinou, na které založíme náš jídelníček!

Energii potravin z hlediska jinu a jangu známe na vlastní kůži. Naše tělo jí zná. A snaží se neustále nastolovat rovnováhu. Sníme nějakou potravinu z části spektra: extrémně ochlazující, uvolňující, dilatující (jin) a zanedlouho dostaneme chuť na potravinu z druhé části spektra: extrémně zahřívající, zpevňující, stahující (jang). Realita, kterou si můžete sami vypozorovat, nezávisle na pojmech jin-jang. Po masitém obědě chuť na pivo. Po zmrzlině chuť na párek v rohlíku. Po něčem příliš sladkém chuť na něco slaného. Po něčem příliš suchém, slaném a pečeném, chuť na něco sladkého, šťavnatého či tekutého. To je kyvadlo života. Tělo se snaží vždy vyvážit jednu energii druhou. Bohužel pokud se pohybujeme v pásmech extrémních potravin, trpíme.

"Když sním extrémně uvolňující jin potravinu (např. rakvičku se šlehačkou) a později sním jang potravinu extrémně stahující (maso s vejci), tak se přeci energie vyrovnají na neutrál a harmonii, ne?" Bohužel ne... Pokud nás ovšem nebaví žít v extrémech, jít cestou ode zdi ke zdi a rychle vyčerpat své orgány. V tomto případě (silná expanze a posléze silná kontrakce) tělo vynakládá na vyrovnávání našich stravovacích excesů velké množství energie, bere z "rezerv" a velice rychle se opotřebovává, zanáší a stárne. V takovém potravinového chaosu, již nemůžeme mluvit o jemném navozování rovnováhy. Tady již naše tělo často trápíme "drogami". A z toho harmonii "nevykřešeme".

Ideální je začít se pohybovat v pásmu potravin zdraví a duchovního rozvoje. Z obrázku je patrné, že vynecháme-li extrémní potraviny z naší stravy, ušetříme energii. A tu naše moudré tělo použije pro regeneraci a ještě nám zbude energie navíc na tvoření čehokoliv chceme. Třeba na budování nádherného rajského koutku, plného živé energie. Kruh se tím uzavře a štěstí nás nemine :-))