Jsme to co jíme a jíme co známe. Stránky pro energii, zdraví a životní pohodu. 
Čtení jen na vlastní nebezpečí :-)

vsekce: Vědecký pohled na zdravou výživu

Kyseliny a zásady ve výživě

    V podstatě neexistuje vědecké vyšetření, které by zjistilo, jak různé potraviny reagují v těle různých lidí z hlediska kyselinotvornosti a zásadotvornosti. Známé tabulky jsou založené na výpočtech, které byly prováděny v laboratoři na základě analýz obsažených látek, nikoliv na zkoumání dokonalosti trávení konkrétního člověka, které ovlivňuje pH krve a tím i všech buněk v organismu.

    Základní předpoklad z kterého můžeme vycházet je, že potřebujeme jíst potravu, která obsahuje jak složky kyselinotvorné tak zásadotvorné. Převažovat by ale měly složky zásadotvorné, protože i naše krev si udržuje mírně zásaditou povahu. Kromě poměrového složení kyselinotvorných a zásadotvorných potravin na našem talíři, hraje taky roli schopnost některých potravin posunout pH celého organismu směrem k jednomu pólu (např. švestička umeboshi je silně zásadotvorná a používá se jako rychlá pomoc při překyselení oraganismu).

Tabulka pH:

(pH krve se pohybuje v rozmezí hodnot 7,37 a 7,43. Pokles nebo vzestup těchto hodnot ohrožuje zdraví. Je-li krev překyselena pod pH 6,8 nebo naopak převládají-li zásady nad pH 7,8, jde o ohrožení života.)

Vznik nerovnováhy pH vnitřního prostředí

1/ nevhodná strava (příliš kyselinotvorná). Více viz tabulka níže.
2/ negativní vliv prostředí – toxické vlivy, elektrosmog, chemie, těžké kovy (blokují detoxikační enzymy), špatný vzduch
3/ mělký povrchní dech (nedostatečné dýchání odvádí málo CO2 a potom je krev překyselená), nedostatek pohybu (špatné prokrvení), nedostatek spánku, stres, chronické kvašení ve střevech…
Je vidět, že faktorů které ovlivňují naše zdraví je mnoho - probereme tedy tento aspekt z hlediska výživy. 

Kyselinotvorná a zásadotvorná strava

Hned na začátek si musíme ujasnit, že je rozdíl mezi tzv. kyselou či alkalickou stravou a kyselinotvornou nebo zásadotvornou stravou. Zde nesmí dojít k záměně či nepochopení: Pokud hovoříme o kyselé či zásadité stravě, můžeme zde změřit hodnotu pH přímo v potravině (např. citrony jsou velmi kyselé jejich pH=2,3, jablka pH=3,5, pomeranč pH=3,5, rajčata pH=4,5, kravské mléko pH=6,5…). 
    Naproti tomu pokud hovoříme o kyselinotvorné nebo zásadotvorné stravě – tak je popisován stav, který výživa v těle po strávení vyvolá. Tedy jak daná potravina v těle reaguje. Např. kyselý citron (pokud byl sklizený zralý) v těle reaguje zásaditě (je zásadotvorný). Při trávení mléka, které je alkalické, se jeho bílkovina a tuk v těle stanou silnými oxidanty, mléko je tedy kyselinotvorné.

Tabulka kyselinotvorných a zásadotvorných potravin:

Poznámka k tabulce:

• Obecně lze říci, že obiloviny a luštěniny – jsou kyselinotvorné – jinak by se těžko trávily a zelenina je zásadotvorná
• Ovoce je v malé míře v žaludku lehce zásadotvorné, nicméně dál trávením se stává okyselující:  jde rychle do krve, vyplaví inzulín, což je okyselující -  oxidační proces je velmi rychlý, vrhnou se na to kvasinky a to je opět okyselující. Ovoce je tedy ve větším množství okyselující
• Jsou-li v těle plísně nebo je-li slabá slinivka, téměř vše se v těle stane kyselinotvorným!
• Sebelepší jídlo snědené večer – okamžitě okyseluje, protože se nestráví!
• Tepelně upravená zelenina, když vychladne – je okyselující. Jediná šance: musí se udržet teplá (třeba v termosce).
• Kombinace obilovina a ovoce – jednoduchý cukr z ovoce zablokuje trávení složitého cukru z obilí, to začne kvasit a překyselí organismus
• Jáhly jsou obilovina a jako takové jsou nejméně okyselující (nikoliv zásadité, jak se občas udává).  
  

 Jak poznáte, jestli u vás došlo k překyselení?

• bolesti hlavy
• únava a častá podrážděnost
• pálení žáhy
• stav pleti – celulitida, zpravidla velké póry (v obličeji), zvýšené vylučování kůží, barva kůže jiná než lehce růžová (tzn. bledá, červená, modročervená, šedá, žlutavá, zelenavá, hnědavá)
• poškození vlasů a pokožky hlavy – suché, křehké, matné vlasy s tvorbou lupů
• nehty – boule, ztloustnutí, velmi tenké nehty, praskliny
• případně potah na jazyku a zápach z úst
• acidózový test – test s kožní řasou

Tělo má k dispozici kompenzační mechanismy k udržení acido-bazické rovnováhy:
1/ Krev – existují vyrovnávací systémy v krvi, které  neutralizují příliš kyselé nebo příliš zásadité substance
2/ Plíce – hlubokým dýcháním je odstraňována kyselina uhličitá, která překyseluje krev (proto jsou vhodná dechová cvičení)
3/ Ledviny – ty se starají o vylučování kyselin (méně než 1% kyselin je vyloučeno jako kyseliny, zbytek je vylučován ve formě solí těchto kyselin např. fosfát (sůl kyseliny fosforečné), urát (sůl kyseliny močové), citrát (sůl kyseliny citrónové). To se však děje pouze pokud máme dostatečné minerálové rezervy (zásadité). Ty se vyplavují při neutralizaci kyselin (především vápník).

Trávicí trakt a jeho prostředí

    Tak teď již víte, že to co jíte vám může přinést bolesti hlavy, podrážděnost a další nevýhody. A naopak, že dostatkem zeleniny ve stravě a dalšími produkty můžete zvrátit své překyselení. Pomoc si můžete úpravou jídelníčku, dechovými cvičeními, ale třeba i léčebnými prostředky - ať už se jedná o léčivou 7denní kůru s umeboshi nebo léčivé nápoje. Další tipy v článku: "Potraviny jako léky".

autorka článku: Květa Svobodová (prosinec 2007)

Ostatní články v sekci Vědecký pohled na zdravou výživu:

Vědecký pohled na zdravou výživu
Zdroj energie
Cukry a škroby
Bílkoviny
Tuky
Kyseliny a zásady ve výživě
Vláknina
Enzymy
Vitamíny
Minerály

zpět na úvodní stranu