|
sekce:
Přírodní výživa
Makrobiotika
jako přechod?
"Všechno co roste ze
země, chutná a voní nádherně"
Co si počít v přechodové době, když zatím nemáme vytvořené podmínky
pro maximálně přirozené stravování a přesto chceme udělat něco pro své zdraví? Existuje alespoň nějaký
řád, přechodný model či návod jak se nezhuntovat do padesáti, ale zakončit
svůj život ve vysokém věku, důstojně, bez hekání v ordinacích?
Nebo stále
ještě věříte, že to co jíme, z čeho bereme každodenně energii a
obnovujeme všechny své buňky, nemá vliv na naše zdraví? Že na
vině je
pouze počasí, geny, životní prostředí a vůbec všechno jiné kromě
vlastního životního stylu, stravy a vnitřního naladění?
Pokud se spoléháte
na lékaře a medikamenty, riskujete, že přijdete o pochopení souvislostí a
zodpovědnost za sebe, která vám dává skutečnou moc (nikoliv nemoc).
Pokud se spoléháte na léčitele, potravinové doplňky a bylinné čaje,
riskujete možná jenom o trochu méně. V obou případech vám může uniknout
to nejcennější - zisk z porozumění svému tělu, svým potřebám, sami sobě.
Schopnost zapojit léčivé síly vlastního organismu a pocit, že víte co děláte.
Mnoho věcí, systémů a očistných technik funguje, ale pouze pochopení
souvislostí a harmonický život jako celek může trvale udržet zdraví.
Kdo skutečně pochopí makrobiotiku, pozná, že se nejedná o řadu striktních zákazů
a dogmatických příkazů, o jakousi podivnou dietu, ale pochopení principu energií v nás a kolem nás.
Pomocníka na cestě, cennou pomůcku, prostě dáreček!
Makrobiotika je jediný systém, který zohledňuje,
jestli jste žena nebo muž, kolik je Vám let, zda-li pracujete spíše fyzicky
nebo psychicky, jaký je váš zdravotní stav, čím se živili vaši rodiče a
vy, v jakém zeměpisném pásmu žijete, zda-li je léto nebo zima, sucho nebo deštivo, zda-li máte hlad, žízeň
či nějaký jiný pocit a proč. Kromě toho zapojuje i jemné očistné
techniky, cvičení a další doporučení. Makrobiotika Vám prostě ukáže zákonitosti, vysvětlí souvislosti a požádá
Vás, abyste začali konečně myslet! Myslet logicky, v souvislostech, myslet
na sebe, své zdraví a na svoje případné současné či budoucí potomky. Na
svoje štěstí.
Doporučované základní suroviny jsou především místní a sezónní
potraviny - obiloviny, luštěniny, zelenina, ovoce, ořechy. Složení, poměry, množství
a způsoby úpravy pokrmů jsou přizpůsobené výše zmíněným podmínkám.
Například v zimě se konzumuje více tepelně upravených pokrmů, v létě více
syrových potravin. Pokud pracujete hodně fyzicky, snesete (vypotíte a rozdýcháte)
i vetší množství pokrmů i více intenzivních pochutin. Pokud pracujete spíše
duševně, pravděpodobně sami pocítíte, že není nutné přijímat tolik
potravy. Jelikož se strava sestává z místních a sezónních produktů, přirozeně
následujete cykly přírody (např. dýně jsou především na podzim, zimní
zelí zásobárna vitamínů a živin v zimě, zelené jarní lístky jsou jako
stvořené do salátů na jaře, ovoce nás potěší především v
létě...). Racionální, viďte? Možná i to je jeden kamínek v mozaice
příčin odpojení člověka od přírody. Dneska se jí cokoliv, kdykoliv a
bohužel velká část potravy nemá s přírodou již nic společného.
Mnoho
tradičních
pokrmů se ještě zachovalo, mnohé z nich byly ztraceny a nepamatují si to bohužel ani
naši praprarodiče. Něco se dá ještě najít v dobových kronikách a starých
záznamech. Všeobecně se však dokládá, že základ stravy všech civilizací
žijících v míru již před několika tisíci lety až "donedávna" tvořilo místní
obilí a luštěniny: V Americe kukuřice a fazole,v
Asii rýže a sója, v Evropě pšenice, ječmen, oves, žito a hrách s čočkou.
A samozřejmě stravu doplňovala místní zelenina, ovoce, ořechy... Znáte
ještě zeleninu jako tuřín, vodnici či pastinák? Naši předkové hojně využívali
jejich kvalitu a energii. Víte jak používat plody našich domácích keřů
jako třeba dřín, dřišťál, hloh? Víte, že z malých sladkých sušených
a drcených hruštiček se vyrábělo sladidlo "pracharanda"? Pamatujete ještě z čeho se připravuje pokrm
zvaný kosmatice? Napadlo vás někdy, že v supermarketech se dá koupit jen
velmi málo druhů jablek a hrušek a konkrétní plody jež tam naleznete mají původ tisíce
mil od nás? Nemrzí vás, že stovky starých a krajových odrůd ovoce možná již nikdy neochutnáte?
V některých
zemích se tradiční linie stravy přerušila více, v některých méně. V
Japonsku se například stále zachovaly způsoby zpracování
jejich tradiční
luštěniny sóji a dodnes se v mnoha tamních (převážně
vesnických) rodinách můžete setkat s domácí výrobou
kvašené zeleniny, slaných švestiček umeboshi, miso
pasty a případně sójového sýra tofu. Mnohé z těchto
výrobků obsahují kvalitní
fermentační kultury a pro život tolik potřebné enzymy. Naproti tomu u nás
se obdobné tradiční receptury pro zpracování luštěnin pravděpodobně zcela
ztratily. Zrovna tak jako znalosti o používání planých rostlin k jídlu. Ty
totiž obsahují prvky, živiny a minerální látky, které přímořským národům
nabízí samotné moře - především skrze mořské řasy. Proto je dnešní
makrobiotika (pracující např. s
japonským misem, mořskými řasami apod.) podle mého
názoru pouhým přechodem a cesta
vede ještě dál směrem k místním zdrojům, vlastním zahradám, rodovým statkům...
V
makrobiotice se samozřejmě klade důraz na co nejpřirozenější úpravu
pokrmů a je jednoznačně nevhodné používat chemizaci, přílišnou
denaturalizaci, rafinaci či jiné znehodnocování potravy. Značnou část
stravy je potřeba neupravovat vůbec, jíst jí syrovou a čerstvou. Taktéž
je důležité konzumovat pokrmy upravené kvašením - výsledným produktem je např. kyselé zelí,
kterého se u nás dříve připravovalo tradičním způsobem a konzumovalo se
ve velkém množství. Pro vaření a ostatní
tepelné úpravy se nejlépe hodí přirozený oheň,
nejlépe pokud topíme dřevem. Mnozí samozřejmě používáme
pokud možno alespoň plynový vařič. Na mikrovlnné trouby a podobné rádoby
urychlovače ale zapomeňte. Tam je škodlivost a nepřirozenost jasná na první
pohled.
Makrobiotika
pracuje s vhodnou kombinací jednotlivých surovin. Nevhodnost některých
kombinací je vědecky zdůvodnitelná a hlavně prakticky snadno ověřitelná.
Například obiloviny v kombinaci s ovocem (např. chleba s džemem, vločková
kaše s ovocem) způsobují kvašení a nadýmání, zrovna tak jako velká dávka špatně
upravených luštěnin (aby byly snáze stravitelné musí se máčet, vodu vylévat,
delší dobu vařit a jíst menší množství). Je třeba kombinovat též
kyselinotvorné a zásadotvorné vlastnosti pokrmů a udržovat je v
harmonické rovnováze. Mnoho tradičních kombinací již vymizelo, mnohé se však
dá znovuobjevit vlastní praxí.
Makrobiotika
bere v potaz také energii potravin, neboli to, jak tato energie působí na naše
buňky a orgány. Jestli je zahřívá či ochlazuje, jestli je stahuje a vysušuje
či naopak rozpíná, dilatuje, převodňuje a nebo jestli je udržuje v
dobré kondici. Tento aspekt je v mnoha stravovacích režimech zcela opomenut,
proto se mu v některém dalším článku chci více věnovat.
V
makrobiotice, tak jako i v jiných systémech, máte možnost porozumět svému
zdravotnímu stavu pomocí (sebe)diagnostiky, jejíž precizně vypracované
návody jsou zachovány především ve východních tradicích a jsou samozřejmě zdarma a přístupné
každému... a i jenom tento atribut by samozřejmě stačil, aby byla
makrobiotika nepohodlná stávajícímu systému, který je přebujelý byznysem
se zdravím...
Nejlepší na
makrobiotice je však podle mého názoru to, že díky vlastní praxi a pozorování
přestává být systémem v tom pravém slova smyslu a stává se individuální
cestou. A pokud naše kroky směřují k rodovému statku
a pěstování vlastní potravy, ještě určitě objevíme mnoho nových pokrmů,
úprav i neúprav, chutí, vůní a energií. Pevně věřím, že v přirozených podmínkách se přirozený
člověk již otázkou výživy nemusí příliš zabývat, děje se tak přirozeně
a intuitivně.
Bonus pro vás
(že jste to dočetli až sem :-)):
Seznam makrobiotické literatury
s mini-recenzemi.
autorka
článku: Květa Svobodová (duben 2006)
Ostatní články:
Výživové směry a systémy
Dokonalý stravovací model
Strachy a předsudky vůči ZV
Přechody ve stravování
Makrobiotika jako přechod?
Energie potravin
Stravování dle ročního období
Co na talíři?
Úprava pokrmů
Obiloviny - zdroj klidné síly
Zelenina
Ovoce
Luštěniny
Ořechy a semena
Plané rostliny k jídlu
Jedlé kořeny a hlízy
Rodový chléb - kváskový chléb
Produkty vhodné pro ZV
|
