Maso, maso, maso

Tímto článkem nechci nikoho morálně odsuzovat, chci jen poukázat na to jaká rizika s sebou konzumace masa přináší. Často prostě nemáme dostatek informací k tomu, abychom chápali souvislosti a mohli se svobodně rozhodnout.

Asi už tušíte, že dnešní nadprodukce masa je neekonomická a přírodu zatěžující. Pěstuje se totiž mnoho plodin ne k přímé konzumaci pro člověka nýbrž jako krmivo pro dobytek. Tento fakt byl mimochodem vždy zdroj mnohé práce na klasickém statku a také samotná péče o zvířata brala spoustu času. V dnešní době tak vysoká nadprodukce levného masa znamená jedinou věc: zhoršení životních podmínek pro zvířata chovaná na maso. Hrůzných detailů vás ušetřím, pokud budete chtít, můžete si o tom nalézt více informací sami.

	Je spočítáno, že průměrně - 2 ha půdy uživí 1 člověka, který jí masitou stravu - 2ha uživí 14 vegetariánů (konzumujících mléčné výrobky a vajíčka, nikoliv maso) - 2ha uživí 54 veganů (čili těch, co nejedí žádné živočišné produkty).
(Zdroj: Vegetariánská společnost ČSVV Brno)

Pokud si nechováte zvířata na maso sami, nebo nekupujete maso v bio-kvalitě, musíte počítat i s dalšími zátěžemi. Některé chemikálie, která se dávají jatečnímu dobytku jsou zdraví nebezpečné. Jedná se o penicilin, tetracyklin, kaly z čističek, které jsou zamořené cesiem 137, dále radioaktivní odpad, řadu látek, které podporují usazování tuku a mnoho jiných chemikálií a spoustu dalších antibiotik, které mají zvýšit hodnotu prodávaných zvířat. Navíc maso je chemicky zpracováno (ponořením do sirníkového nátronu), aby se zmírnil zápach z rozkladu a aby se mrtvému šedému masu propůjčila ona červená barva.

Různé zdroje uvádějí, že člověk nevlastní ani jeden anatomický předpoklad, který by ukazoval že je předurčen k trhání, rozpárání či rozervání masa k jídlu. Ani z hlediska psychologického k tomu člověk prý nemá dispozice. Nechávám na posouzení každého z vás, jak to sami cítíte. Tabulka se týká pouze fyziologie:

Co tedy jíst, když ne maso?

K životu a zdraví člověk maso skutečně nepotřebuje a pokud někdo tvrdí opak, mýlí se. Je mi ale jasné, že na masitou stravu má člověk často jednoduše návyk a navíc mu maso chutná. Kdybych to nevyzkoušela, asi bych nevěřila, že i to se může změnit. Mě osobně maso velmi chutnalo a svého času jsem považovala "vegetariány z přesvědčení" za sentimentální snílky, co svým postojem stejně nic nezmění... S konzumací masa jsem přestala naráz a dobrovolně před více než osmi lety. Změnila jsem tehdy stravu jako celek. Ovlivnila mě makrobiotika. Od té doby na maso chuť nemám a ani mi nevoní. Výjimečně si dávám ryby. Ty jsou skutečně nejvhodnější náhradou ostatních druhů masa. Ryby je ale dobré jíst maximálně 2-3x týdně s velkým množstvím zeleniny. Ideálně také s ředkvičkou (třeba nastrouhanou v salátě), ta totiž pomáhá vylučovat nevhodné látky z těla pryč.
Osobně také doporučuji sójové a pšeničné náhrady masa (např. seitanové řízky, sójové párky, vegetariánský salám apod.). Pokud jsme dříve jedli masné výrobky, tak je to nyní takové "krmení předků" (neboli naší buněčné paměti). Doufám, že sóju, které je často pěstovaná v oblastech po vypálených deštných pralesích, jednou nahradí třeba sója východní, u nás pěstovatelná nebo lupina bílá či jiné její odrůdy, které jsou u nás taktéž pěstovatelné.