Jsme to co jíme a jíme co známe. Stránky pro energii, zdraví a životní pohodu. 
Čtení jen na vlastní nebezpečí :-)

Přírodní výživa

Vědecký pohled

Rizika dnešních potravin

Pokrmy a recepty

Alchymie těla 

Kontakt

sekce: Rizika dnešních potravin

Maso, maso, maso

    Tímto článkem nechci nikoho morálně odsuzovat, chci jen poukázat na to jaká rizika s sebou konzumace masa přináší. Často prostě nemáme dostatek informací k tomu, abychom chápali souvislosti a mohli se svobodně rozhodnout.

    Některé mýty o mase

  • Maso jako nejlepší zdroj bílkovin – Jeden z argumentů ke konzumaci masa je podobnost živočišné bílkoviny s lidskou. To by ale mohl být i dobrý argument ke kanibalismu (!). Bílkoviny nevznikají v těle konzumací bílkovin, potravu je nutno stejně štěpit na aminokyseliny. Navíc konzumace masa s sebou nese mnoho dalších nevýhod.

  • Maso jako jediný zdroj všech  aminokyselin - Další nesmysl. Aminokyseliny se vyskytují v rostlinné říši v plné míře (více v článku "Bílkoviny"). Navíc tepelnou úpravou se aminokyseliny kazí, z tohoto hlediska by tedy bylo lepší maso syrové (?). 

  • Maso jako zdroj síly – Maso má velmi nízkou spalnou hodnotu, na jeho strávení se spotřebuje většina energie, kterou z něj získáme, pro tělo je tedy spíše zátěží. Na trávení masité stravy je třeba si radši hodinku zdřímnout. Velmi známé je rčení „Chcete-li být silní a rychlí jako koně, nepožírejte je, ale sledujte, co jedí“. 
    Pravdou je, že maso je energeticky jang, je tedy skutečně zdrojem jangové, fyzické síly. Pokud člověk pouze přestane konzumovat maso a nadále konzumuje extrémně jinové potraviny (např. cukr) a navíc nenajde harmoničtější zdroj jangové energie (celozrnné obiloviny, seitan, dlouhodobě kvašené zeleniny apod.), dojde u něj pravděpodobně k posunu do jinové kondice. Tedy k přílišnému uvolnění, změknutí, únavě a slabosti. To je důvod, proč někteří vegetariáni, kteří nezměnili stravu jako celek a harmonickým způsobem, nemají dostatek energie a začínají mít potíže jinového charakteru. Pro hlubší pochopení problematiky jinu a jangu prostudujte článek "
    Energie potravin" a dále "Kondice a konstituce" a "Jinové a jangové nemoci".

  • Maso je jediný zdroj vitamínu B12 - Opět lež. Odkud přijímají zvířata vitamín B12? Tento vitamín je v rostlinách obsažen, viz článek "Vitamíny". Navíc si jej tělo produkuje samo ve střevě (B12 je produkt bakterií) a do útrob organismu jej transportuje tzv. intrinsic faktor, což je substance vylučovaná žaludkem. A dále: naše opravdová spotřeba vitamínu B12 je tak nepatrná, že se měří v mikrogramech nebo dokonce v nanogramech. Jeden miligram stačí organismu na 2 roky. Zdravý člověk má zpravidla zásobu B12 na pět let (zásoba v játrech)! Navíc zahnívání potravy v žaludku zabraňuje sekreci faktoru intrinsic a tím se produkce B12 zpomaluje. Tento fenomén hrozí více těm, kdo konzumují maso než vegetariánům, veganům či makrobiotikům. Tato skutečnost je známá již od roku 1959, téměř všude se ale zmiňuje pravý opak (informace z knihy Fit pro život, H. a M. Diamond, Fin 1993).

  • Maso je jediný zdroj stravitelného železa (Fe) - Situace podobná jako s vitamínem B12. Kde berou železo živočichové? Proč bychom to neuměli také? Zdroje železa v rostlinné říši naleznete v článku "Minerály".
    Navíc při dostatečném pohybu, konzumaci zelených zelenin a kvalitním dýchání, tělo umí získat železo (Fe) transmutací z hořčíku (Mg). Více na toto téma v článku "
    Transmutace prvků v těle".

  • Maso se jedlo vždycky - V nedávné minulosti (za posledních 1000let) se maso jedlo, ale ne v takovém nadbytku jako dnes. Jedlo se například jednou týdně, dodržovaly se půsty, maso bylo hlavně zimní stravou apod. Novější výzkumy navíc ukazují, že člověk byl v ještě dřívějších dobách (v naší dávné pohanské minulosti) spíš býložravec než masožravec. Je na každém z nás, jakému obrazu o minulosti se rozhodne věřit. Z těch několika střípků, co nám o ní zbylo je přeci snadné vytvořit překroucený obraz o ní... obzvlášť když potřebuji ospravedlnit a vychválit dnešek.


Ekologie masa

    Asi už tušíte, že dnešní nadprodukce masa je neekonomická a přírodu zatěžující. Pěstuje se totiž mnoho plodin ne k přímé konzumaci pro člověka nýbrž jako krmivo pro dobytek. Tento fakt byl mimochodem vždy zdroj mnohé práce na klasickém statku a také samotná péče o zvířata brala spoustu času. V dnešní době tak vysoká nadprodukce levného masa znamená jedinou věc: zhoršení životních podmínek pro zvířata chovaná na maso. Hrůzných detailů vás ušetřím, pokud budete chtít, můžete si o tom nalézt více informací sami.

Je spočítáno, že průměrně

- 2 ha půdy uživí 1 člověka, který jí masitou stravu
- 2ha
uživí 14 vegetariánů (konzumujících mléčné výrobky a vajíčka, nikoliv maso) 
- 2ha
uživí 54 veganů (čili těch, co nejedí žádné živočišné produkty).

(Zdroj: Vegetariánská společnost ČSVV Brno)

    Pokud si nechováte zvířata na maso sami, nebo nekupujete maso v bio-kvalitě, musíte počítat i s dalšími zátěžemi. Některé chemikálie, která se dávají jatečnímu dobytku jsou zdraví nebezpečné. Jedná se o penicilin, tetracyklin, kaly z čističek, které jsou zamořené cesiem 137, dále radioaktivní odpad, řadu látek, které podporují usazování tuku a mnoho jiných chemikálií a spoustu dalších antibiotik, které mají zvýšit hodnotu prodávaných zvířat. Navíc maso je chemicky zpracováno (ponořením do sirníkového nátronu), aby se zmírnil zápach z rozkladu a aby se mrtvému šedému masu propůjčila ona červená barva. 


Maso a naše zdraví

  • Odpadní látky při trávení bílkovin jsou amoniak a močovina (kyselina močová), ty jsou vylučovány ledvinami. Je-li těchto metabolitů mnoho, ledviny jsou přetěžovány až poškozovány. V důsledku toho amoniak a močovina zůstávají v krvi a to zas poškozuje mj. nervy, klouby a srdeční sval.
  • Maso nemá žádnou vlákninu, proto v těle rychle zahnívá, což vede k dismikrobii (= poruše osídlení našeho střeva bakteriemi) a k přemnožení hnilobných bakterií. To pak vede k různým onemocněním střev až k rakovině (viz článek "Rakovina a výživa").
  • Při metabolismu živočišných bílkovin se uvolňuje řada toxických látek, které způsobují toxémii (= chronickou otravu organismu). Množství toxických látek je více, pokud strava v těle stagnuje. Jedná se o tyramin, triptamin, indol, ketolátky apod.
  • Nadbytek bílkovinné (masité) stravy vede k poruchám minerálního hospodářství. Dochází k vylučování vápníku (Ca), ale i hořčíku (Mg) a zinku (Zn). Dochází ke zvyšování hladiny fosforu (P), dochází k překyselení organismu. Taktéž k osteoporóze (prořídnutí skeletu).
  • Přebytek bílkovin způsobuje nedostatek vitamínu B6 (pyridoxin), který je třeba ke zpracování bílkovin. Při jeho nedostatku dochází mj. k anémii.
  • Nadbytek živočišné stravy způsobuje oxalátové a kalciové kameny
  • Tuk z masa obsahuje nasycené mastné kyseliny, což je pro tělo nevhodné (více v článku "Tuky")
  • Maso člověka díky své extrémně jangové energii stáhne, jeho konzumace se hodí pouze do chladných oblastí anebo pro konzumaci v zimě (ale i to lze řešit jiným, kvalitnějším jangem – např. dlouhodobě kvašenou zeleninou). 
  • Člověk energeticky stažený masem (a vejci a přesolováním a pečeným…) je potenciálně rigidní, nerudný, agresivní a dominantní, chce dobývat a vlastnit. Nemůže jinak. Více viz článek "Okruh jater". Mnoho lidí, konzumujících nadbytek masa se ale tomuto stavu rafinovaně vyhne konzumací extrémně jinových potravin. Více to rozebírám v článku: "Rafinovaný cukr".

Porovnání fyziologie masožravců a člověka ve vztahu ke konzumaci masa

    Různé zdroje uvádějí, že člověk nevlastní ani jeden anatomický předpoklad, který by ukazoval že je předurčen k trhání, rozpárání či rozervání masa k jídlu. Ani z hlediska psychologického k tomu člověk prý nemá dispozice. Nechávám na posouzení každého z vás, jak to sami cítíte. Tabulka se týká pouze fyziologie:

Masožravci

Lidé

Dlouhé, ostré špičaté zuby (všechny) Stoličky lidí slouží k rozmělnění potravy
Čelisti se pohybují jen nahoru dolů – úkol trhat a kousat Čelisti se pohybují do strany, aby rozemílaly
Sliny obsahují kyseliny – trávení bílkovin, neobsahují ptyalin k trávení škrobů Lidské sliny jsou alkalické a obsahují ptyalin k trávení škrobů
Žaludek je jednoduchý kulatý žok, vylučuje 10x více kyseliny solné, než žaludek nemasožravců Žaludek člověka má podlouhlou formu, složitou strukturu a je spojen ohybem s dvanácterníkem
Střeva jsou 3x delší než jejich tělo, aby bylo zaručené poměrně spěšné vyloučení rychle zahnívající potravy Lidská střeva jsou 12x delší než naše tělo, aby se mohli stihnout vstřebat všechny látky
Játra masožravců dokáží přefiltrovat 10-15x více kyseliny močové než játra nemasožravců Naše játra dokáží přefiltrovat jen nepatrné množství kyseliny močové (což je odpadní produkt při trávení masa)!
Masožravci a všežravci mají enzym urikásu, který kyselinu močovou odbourává Člověk nemá k dispozici enzym urikásu !
Moč masožravců je kyselá,  Jazyk je drsný Moč člověka je zásaditá, Jazyk je hladký
Tlapy masožravců umí rvát střeva ze zvířecí mrtvoly Lidské ruce mají perfektní formu ke sběru potravy

Tabulka inspirována: H. a M. Diamond - Fit pro život, Fin 1993

 


Co tedy jíst, když ne maso?

    K životu a zdraví člověk maso skutečně nepotřebuje a pokud někdo tvrdí opak, mýlí se. Je mi ale jasné, že na masitou stravu má člověk často jednoduše návyk a navíc mu maso chutná. Kdybych to nevyzkoušela, asi bych nevěřila, že i to se může změnit. Mě osobně maso velmi chutnalo a svého času jsem považovala "vegetariány z přesvědčení" za sentimentální snílky, co svým postojem stejně nic nezmění... S konzumací masa jsem přestala naráz a dobrovolně před více než osmi lety. Změnila jsem tehdy stravu jako celek. Ovlivnila mě makrobiotika. Od té doby na maso chuť nemám a ani mi nevoní. Výjimečně si dávám ryby. Ty jsou skutečně nejvhodnější náhradou ostatních druhů masa. Ryby je ale dobré jíst maximálně 2-3x týdně s velkým množstvím zeleniny. Ideálně také s ředkvičkou (třeba nastrouhanou v salátě), ta totiž pomáhá vylučovat nevhodné látky z těla pryč.
Osobně také doporučuji sójové a pšeničné náhrady masa (např. seitanové řízky, sójové párky, vegetariánský salám apod.). Pokud jsme dříve jedli masné výrobky, tak je to nyní takové "krmení předků" (neboli naší buněčné paměti). Doufám, že sóju, které je často pěstovaná v oblastech po vypálených deštných pralesích, jednou nahradí třeba sója východní, u nás pěstovatelná nebo lupina bílá či jiné její odrůdy, které jsou u nás taktéž pěstovatelné.

 

Související článek:
Rakovina a výživa

autorka článku: Květa Svobodová (leden 2008)


Ostatní články v sekci Rizika dnešních potravin:

Rizika dnešních potravin
Těžké kovy, radioaktivní látky a chemie
Maso, maso, maso...
Rafinovaný cukr
Mléko a mléčné výrobky
Ostatní nevhodné produkty k jídlu
Co čím nahradit?
Zbytečné nemoci?

 


Přírodní výživa Vědecký pohled Rizika dnešních potravin Pokrmy a recepty Alchymie těla  Kontakt

zpět na úvodní stranu