Jsme to co jíme a jíme co známe. Stránky pro energii, zdraví a životní pohodu. 
Čtení jen na vlastní nebezpečí :-)

Přírodní výživa

Vědecký pohled

Rizika dnešních potravin

Pokrmy a recepty

Alchymie těla 

Kontakt

sekce: Vědecký pohled na zdravou výživu

Minerály

    Při příjmu minerálů ve stravě není důležité jen jejich množství ale i vzájemný poměr. Ten je samozřejmě nejdokonaleji vymyšlen přírodou. Žádná farmaceutická společnost vám ve skutečnosti není schopna dodat to, co vám zadarmo nabízí například kostival lékařský či lopuch větší na vaší zahrádce... (i proto hurá na Plané rostliny).

Z vědeckého hlediska můžeme minerály rozdělit do tří skupin, podle potřebného množství:
a/ Makro-prvky – musíme dodávat v množství několika set miligramů (sodík, draslík, vápník, hořčík, fosfor, chlor, síra)
b/ Stopové prvky – potřebujeme několik miligramů (železo, měď, zinek, mangan, křemík, lithium)
c/ Ultra-stopové prvky – potřebujeme méně než 1mikrogram (fluor, kobalt, molybden, jód, selen, nikl, chrom, vanad a další)

   Je dobré si uvědomit, že tzv. nedostatek minerálů je způsoben především: konzumací rafinované stravy, dlouhým vařením, nadměrným příjmem soli (to totiž vede k vylučování vápníku a hořčíku), nadměrnou konzumací masa a ml. výrobků (vylučování vápníku)… Taktéž některé těžké kovy dokážou vytlačit určité minerály z vazeb... tedy se nemusí primárně jednat vždy o nedostatek určitého prvku jako spíš o nadbytek jiného, nevhodného... viz. článek: Těžké kovy a radioaktivní látky.


Tabulka minerálních látek a jejich zdrojů

    Základní rada proto, abyste měli kvalitní minerálovou zásobu je: jezte pestře co nejvíce přírodních produktů a minimalizujte nebo zcela vylučte potraviny, které minerálové hospodaření v těle narušují.

MINERÁLY

Potravinový zdroj

Poznámka

Sodík – Na

Mořská sůl, mrkev, květák, špenát, sójové boby, fazole, kapusta, kedlubna, červené zelí, pór, čekanka, červená řepa, hlávkový salát, okurky, černý rybíz, citróny, hrozny, hrušky, jahody, jablka, maliny, švestky, višně, umeboshi

Udržuje potřebný tlak v tkáňovém moku a krevním plazmatu, má vliv na kontrakci svalů, důležitý pro růst, váže vodu

Draslík – K

Brambory, luštěniny , fazole, sója, kedluben, mrkev, paprika, pór, bílá ředkev, okurky, hlávkový salát, ořechy, celozrnné obiloviny, broskve, jablka, hrušky, jahody, hrozny, maliny, švestky, višně, kapusta a čerstvý hrášek

Pro správnou činnost svalů, stimuluje duševní činnost, odstraňuje únavu. Nedostatek nebo nadbytek může způsobit poruchy srdečního svalu, vyplavuje vodu

Vápník – Ca

Kořenová zelenina (mrkev), květák, sójové boby, zelí bílé i červené, luštěniny- fazole velké, tmavozelené rostliny (brokolice, špenát, kapusta), hrášek, čekanka, červená řepa, mák, ořechy, slunečnice, mandle, sezamová semena, klíčky, černý rybíz, hrozny, hrušky, višně, umeboshi

Stavební prvek kostí, zubů, svalů. Uklidňuje nervy a podporuje metabolismus železa, význam pro srážlivost krve

Hořčík – Mg

Zelená listová zelenina, kukuřice, cibule, hrášek, kedlubny, květák, zelí, mrkev, pór, ředkev bílá, špenát, sója, červená řepa, ořechy, luštěniny, různá semínka, jablka, broskve, ryby, klíčky, švestky, brokolice a čočka

Stavba kostí, buněk, enzymů, tlumí nervové podráždění, nutný pro tvorbu ochranných látek

Tyto čtyři prvky (Na, K, Mg, Ca) jsou základními prvky v našem těle. Máme v těle mnoho minerálů, ale tyto čtyři jsou nejzákladnější. Proudí tělem v krevním plazmatu, zároveň s červenými krvinkami, bílými krvinkami a krevními destičkami. Tyto prvky jsou elektricky nabité, kladně a záporně, jsou stále připraveny přijmout kyslík, aby se změnili jeden v druhý.(Kámen filosofů, M. Kushi, str. 42-3)

Fosfor – P

Sója, ryby, luštěniny, ořechy , květák, mrkev, zelí, umeboshi

Stavební látka kostí, zubů, podporuje látkovou výměnu, vliv na funkci ledvin, potřebná pro mozek a nervy.

Chlór - Cl

Kuchyňská a mořská sůl červené zelí, paprika lusky, česnek, bílá ředkev, okurky, hlávkový salát, jablka

Spolu s draslíkem a sodíkem udržuje osmotický tlak tkání

Železo – Fe

Meruňky, mandle, špenát, listová zelenina, oříšky, fazolky zelené, hrášek zelený, kapusta, kedlubny, květák, mrkev, pór, bílá ředkev, sója, špenát, bílé zelí, červená řepa, okurky, hlávkový salát, broskve, jablka, černý rybíz, hrušky, jahody, maliny, švestky, višně, umeboshi

Součást hemoglobinu, součást dýchacích enzymů

Zinek – Zn

Semena dýně a slunečnice, zelenina – hrášek, kapusta, kedlubna, květák, bílá ředkev, bílé zelí, špenát, sója, červená řepa, hlávkový salát, luštěniny, ořechy, cibule, meruňky, broskve, citróny, hrušky, jablka, maliny, jahody, višně

Důležitý pro oční duhovku, obnovu buněk, látkovou přeměnu, hojení ran, správná činnost prostaty a ostatních žláz,

Měď – Cu

Zelí, rajčata, citróny, ovesné vločky, ovoce – meruňky, broskve, ostružiny, hrušky, švestky, zelenina – fazole plody, fazolky zelené, paprika lusky

Součást enzymů, tvorba vlasů, kostí i zubů, pigmentu, působí proti křečím, podporuje tvorbu červených krvinek

Mangan - Mn

Listová zelenina, ořechy, ovesné vločky, zelený čaj, jedlé kaštany a mandle, sójové boby, špenát, broskve, hrozny, jahody, brutnák lékařský, umeboshi

Reguluje hladinu krevního cukru, aktivace enzymů, látková přeměna a tělesný růst

Kobalt – Co

Kořenová zelenina, luštěniny fazolky zelené, sója, bílá ředkev, červená řepa, ořechy, citróny a hrozny

Je součástí vitamínu B12, nedostatek = porucha krvetvorby

Jod – J

Mořské ryby, sůl s jodem, višně, třešně, cibule, česnek, mrkev, citróny, fazolky zelené, červená řepa, maliny, jahody, jablka, černý rybíz,

Pro činnost štítné žlázy, je součástí hormonů

Fluor – F

Ryby, pitná voda, paprika lusky, červené zelí, hlávkový salát, ovoce, švestky

Nezbytný pro vývoj zubů, důležitý pro tvorbu kostí

Selen - Se

Kukuřice, cibule, plody moře, česnek, zelené fazolky, paprika, pór, sója, červené zelí, hrušky, pšeničné klíčky, semena 

Ovlivňuje krevní tlak a kornatění tepen, zvyšuje imunitu organismu

Chrom - Cr

Obilné klíčky, zelenina, cibule, květák, bílá ředkev, černý rybíz, švestky, višně, citróny, ořechy, celá zrna

Snižuje hladinu cholesterolu, udržuje hladinu krevního cukru (podporuje práci inzulínu)

Síra - S

Ořechy, luštěniny, křen, česnek, zelené fazolky, kapusta růžičková, mrkev, bílá ředkev, červené zelí, červená řepa, černý rybíz, hrozny, jablka

Součástí nehtů, vlasů, kůže, je součástí některých aminokyselin, enzymů a vitamínů

Molybden - Mo 

Fazole, celozrnné obiloviny, pšeničné klíčky, muškátový ořech

Je součástí enzymů

Zdroj: Zdraví máme na talíři - Jiří Bodlák, Granit 2002, Stopové prvky a kovy života v přírodě - Jiří Janča, Eminet 1993, internet

Poznámka k tabulce:

  • Tabulka nezahrnuje nezanedbatelné zdroje minerálů v jedlých planých rostlinách, koření a méně známých zeleninách a ovoci!

  • Tabulka taktéž nezahrnuje (až na vyjímky) živočišné zdroje minerálních látek.

autorka článku: Květa Svobodová (prosinec 2007)


Ostatní články v sekci Vědecký pohled na zdravou výživu:

Vědecký pohled na zdravou výživu
Zdroj energie
Cukry a škroby
Bílkoviny
Tuky
Kyseliny a zásady ve výživě
Vláknina
Enzymy
Vitamíny
Minerály

 


Přírodní výživa Vědecký pohled Rizika dnešních potravin Pokrmy a recepty Alchymie těla  Kontakt

zpět na úvodní stranu