Jsme to co jíme a jíme co známe. Stránky pro energii, zdraví a životní pohodu. 
Čtení jen na vlastní nebezpečí :-)

Přírodní výživa

Vědecký pohled

Rizika dnešních potravin

Pokrmy a recepty

Alchymie těla 

Kontakt

sekce: Přírodní výživa

Zelenina

    V našem pásmu máme k dispozici velkou rozmanitost zelenin. Je dobré si uvědomit, že zelenina byla stovky a tisíce let šlechtěna z planých rostlin, aby ve výsledku byla větší, křehčí a chutnější. Šlechtění (obzvláště to přirozené, výběrem těch nejlepších druhů) má smysl, ale i tato činnost má své hranice, které bychom měli respektovat a nechodit za ně (ozařování, mutace, GMO apod.). Ideální situace je, pokud máme možnost pěstovat si vlastní zeleninu a sami si jí semenařit (tzn. rozpěstovávat si vlastní osivo).

Některé zeleniny jsou vyšlechtěné ze společných předchůdců, proto jsou rozdělené do rodin, tzv. čeledí. Jedná se o: 
Brukvovité: zelí, květák, brokolice, kadeřávek, kapusta, kedluben, ředkvičky… 
Liliovité: cibule, česnek, pažitka, chřest...
Okoličnaté: mrkev, petržel, pastinák, celer, kopr, libeček...
Merlíkovité: řepa, špenát, mangold, lebeda zahradní...
Lilkovité: rajče, paprika, lilek, feferonka, brambor… 
Tykvovité: okurka, meloun, cuketa, tykev, dýně...
Hvězdnicovité: salát, čekanka, slunečnice, topinambury, černý kořen, měsíček, pampeliška, artyčok, lopuch...
Dle makrobiotiky a energetického působení na člověka je nejméně vhodná čeleď lilkovitá a rozhodně by neměla být naší nosnou a jedinou zeleninou na talíři. Což se bohužel často děje, že? Více na toto téma v článku: "Ostatní nevhodné produkty k jídlu".


Energie zeleniny z hlediska JINU a JANGU:

    Celkově je zelenina v porovnání s ostatními složky harmonické stravy spíše JINOVÉ kvality a její denní konzumace je prevencí před chutí na extrémně jinové sladkosti.  Opět jí samozřejmě můžeme mezi s sebou porovnávat a podle obsahu energie jí dělíme:

  • Zelenina s větším podílem JANG složek: pevnější, hutnější, kompaktnější, roste kolmo do země nebo vodorovně nad ní, má větší obsah sodíku, původem je z chladnějšího pásma a déle jí tepelně upravujeme. Jedná se především o kořenovou zeleninu

  • Zelenina s vyrovnaným JINem a JANGem: zeleniny kulaté, např. cibule, zelí, dýně

  • Zelenina s větším podílem JIN složek: měkčí, vodnatější, roste nahoru nebo těsně pod zemí. Má větší obsah draslíku, původem z teplejších oblastí a vyžaduje kratší dobu varu. Zde se jedná především o listovou zeleninu.

 
(Obrázek inspirován vzorem z knihy Radost z jídla, V.Strnadelová, J. Zrzán)

    Příroda samozřejmě energie vyrovnává, proto kořenové (jangové) zeleniny mají rozvětvené (jinové) natě a proto je vhodné jíst zeleninu jako celek a používat v kuchyni kořen i nať.  


Působení zeleniny na člověka:  

    Pravidelná konzumace zeleniny působí na člověka léčivě, o tom není pochyb. Obsahuje dostatek vlákniny, působí na nás zásadotvorně. Navíc dodává potřebné vitamíny, minerály a enzymy. Z energetického hlediska o trochu jinak působí listová zelenina v porovnání třeba s kořenovou.

Energetické působení zelenin:

1/ listová zelenina (více JIN) má léčivé účinky a v oblasti hlavy (oblast JANG)  
2/ kulatá zelenina (vyrovnaný JIN a JANG) energeticky působí v hrudi  
3/ kořenový zeleniny (více JANG) harmonizuje břicho (nejvíc JINOVOU oblast člověka)

    Existuje též tzv. „doktrína znamení“, která vychází z toho, že každá potrava má vzhled, který je podobný tělesnému orgánu nebo psychologické funkci a tento vzor se chová jako signál nebo znamení jaký užitek z potravy má konzument. Například plátek mrkve vypadá jako lidské oko a je také dokázáno, že mrkev zlepšuje cirkulaci v oku a funkci očí. Vlašský ořech vypadá jako mozek s levou a pravou mozkovou hemisférou. Dokonce i brázdy a záhyby jsou na ořechu jako na mozkové kůře. Ví se, že ořechy pomáhají rozvíjet víc než 3 tucty neurotransmitérů pro fungovaní mozku... atd. Tato znamení jsou velmi zajímavá a zasloužila by si více pozornosti.


Jednoleté zeleniny

    Zde jsou fotky zelenin, které je možno vypěstovat v našem pásmu. Některé jsou více a jiné méně vhodné k pěstování na zahrádce. Jde o to, jaké máme místní podmínky a chuť o ně pečovat. Nejperspektivnější je do budoucna sehnat zeleniny trvalkové.

zelí kapusta květák brokolice
bílá ředkev ředkvičky černá ředkev vodnice
tuřín - kolník - kvaka kadeřávek růžičková kapusta kedluben
česnek cibule pór pažitka
celer mrkev petržel řapíkatý celer
pastinák řepa mangold okurka
patizon meloun cuketa dýně
rajče paprika brambory salát

Možné zpracování plodů: čerstvé produkty bez úprav, saláty, nakládání, kvašení a veškeré možné tepelné úpravy

autorka článku: Květa Svobodová (leden 2008)


Ostatní články:

Výživové směry a systémy
Dokonalý stravovací model
Strachy a předsudky vůči ZV
Přechody ve stravování
Makrobiotika jako přechod?
Energie potravin
Stravování dle ročního období
Co na talíři?
Úprava pokrmů
Obiloviny - zdroj klidné síly
Zelenina
Ovoce
Luštěniny
Ořechy a semena
Plané rostliny k jídlu
Jedlé kořeny a hlízy
Rodový chléb - kváskový chléb
Produkty vhodné pro ZV

 


Přírodní výživa Vědecký pohled Rizika dnešních potravin Pokrmy a recepty Alchymie těla  Kontakt

zpět na úvodní stranu