Jsme to co jíme a jíme co známe. Stránky pro energii, zdraví a životní pohodu. 
Čtení jen na vlastní nebezpečí :-)

Přírodní výživa

Vědecký pohled

Rizika dnešních potravin

Pokrmy a recepty

Alchymie těla 

Kontakt

sekce: Rizika dnešních potravin

Ostatní nevhodné produkty k jídlu

    Vím, že je asi často považujete za pochoutky bez kterých si neumíte svůj život představit. Možná to je jenom proto, že vaše chuťové buňky jsou mírně otupené a nebo také proto, že jste ještě neměli možnost ochutnat něco mnohem lepšího.

Rafinované a přešlechtěné obiloviny
   
V dnešní době je nejběžnější především bílá rýže. Její slupka obsahuje mnoho vitamínů a minerálů, které jsou potřeba pro její trávení. Pokud slupku odstraníme, minerály k trávení rafinovaných potravin budou odebrány z těla. Rafinované obiloviny jsou nejen ochuzeny o kvalitní minerály a látky, navíc organismus demineralizují. V souvislosti s rafinací obilnin a dalších nevhodných úprav, začíná být v současnosti čím dál častějším problémem alergie na lepek. Lepek (gluten) je složitá bílkovina, která je součástí šlechtěné pšenice, žita, ovsa a ječmene, které obsahují více gluteninů než staré odrůdy obilnin. Pokud se lepek špatně natráví, zanáší střeva a způsobuje v nich záněty. Stěna střeva se stává narušená a může propouštět do krevního řečiště nevhodné látky. S každou další generací, která má nevhodné stravovací návyky, se toto riziko zvyšuje. Bezlepkové obiloviny jsou jáhly, kukuřice, rýže a pohanka.  

Rafinovaná bílá mouka a výrobky z ní
   
Celé obilné zrno má v sobě potenciál vitální energie (obsažený v klíčku), pokud jej nameleme na mouku tuto energii ztrácí a též rychle žlukne. Celozrnné obiloviny obsahují látky potřebné k jejich strávení. Bílá mouka či obroušená zrna je neobsahují a to je kompenzováno odběrem těchto látek z těla při trávení (proto demineralizují organismus).
   
Před necelými dvě stě lety se začala měnit technologie mletí, z mletí mezi kameny (technologie používaná tisíce let) se přešlo na technologii mačkání zrn mezi ocelovými válci (válcové mletí). Při tomto způsobu se oddělují jednotlivé vrstvy zrna – první vypadne klíček (z něj se vyrábějí potravinové doplňky, případně se prodává v krmných směsích zemědělcům) a bez něj má mouka trvanlivost až několik let dále. Prostřední část obilného zrna obsahuje v průměru 70% škrobu a 30% bílkovin, převážně lepku. Vymletá bílá mouka je dnes základní potravinou celé západní polokoule. Je to velmi zahleňující, demineralizující a okyselující potravina.

Výrobky z obsahem kvasnic neboli droždí (tj. vesměs veškerý průmyslový chleba a pečivo)
    O kvasnicích se tvrdí, že dodávají tělu B komplex. Avšak mikroorganizmy obsažené v kvasnicích produkují vysoké množství odpadu. Tento odpad zabíjí symbiotické mikroorganizmy ve střevech člověka. Díky tomu pak vznikají různé problémy s množením střevních a tělních plísní. Kvasnice v těle takto ničí schopnost produkovat B komplex. Takže B komplex kvasnice v nějaké kvalitě dodají, ale znemožní člověku aby si tento B komplex tělo vyrábělo samo. Kvasnice jsou pro tělo velmi nevhodné.
   
Co se týče tématu běžných průmyslově vyráběných chlebů a pečiva vůbec – ty často obsahují velké množství chemikálií (více viz článek "Rodový chleba" v odstavci Zákulisí pekáren).

Co s pečivem?

Umíte si představit život bez běžného chleba a bílých rohlíků či housek? Možná, že už kupujete rohlíky tmavé. Ale ne všechno co je tmavé, je také celozrnné, mouku lze i dobarvovat (!). Osobně jsem před lety vyzkoušela 2 roky bez chleba a jakéhokoliv dalšího pečiva. Je to zvláštní, ale vůbec mi nechybělo. Později, co na přírodní výživu dobrovolně přešel manželův tatínek a začal experimentovat s výrobou kváskového chleba, jsme byli "nuceni" jeho chlebíky ochutnávat a hlavně chválit. V těle mám také "plackový gen" asi po mámě, takže si sem tam nějakou tu placku upeču - přidávám do ní kde co, aby to nebyla jen z mouky, takže dnes znám desítky variant různých placiček. Běžné pečivo ale nekupujeme, pokud však není zbytí, dáme si i to. Nepohrneme přeci chlebem ve zdejším... můžeme si to dovolit, neboť se to stává skutečně výjimečně.

Rafinované oleje a margaríny
   
Například komerční kukuřičný olej je vyráběn tak, že kukuřice je při vysokých teplotách vařena, pak mleta, louhována a barvena. Pak je olej znovu vařen 12hodin ve vakuu, aby se odstranil pach. Pak je konzervován syntetickým antioxydantem. K tomu aby se vyrobil margarín je třeba rafinovaný olej nasytit vodíkem aby zhoustl. Výsledkem těchto procesů jsou tuky podřadné kvality, navíc špatně stravitelné. Předpokládám, že podobným procesem procházejí i ostatní konveční oleje a tuky, které jsou běžně k dostání "za kačku". Jídlo na nich připravované vás úspěšně "zaplácne"... víte, to je takový divný pocit v oblasti břicha po jídle, možná si ho s tím ani nespojujete. Mnoho lidí zjistí, jak jim běžné konvenční jídlo nedělalo dobře až po té, co jej opustí a mají skutečné srovnání.

Rafinovaná sůl
   
Rafinovaná sůl obsahuje téměř 100% sodíku a chlóru. Proto je doporučená bílá mořská sůl, která obsahuje velké množství minerálů a stopových prvků. Dá se zakoupit ve zdravé výživě.

Surový cukr (hnědý cukr)
   
Hnědý cukr není nic jiného, než maskovaný cukr bílý. V podstatě jde o pouhý estetický dojem. Všechny cukry jsou připraveny stejným způsobem (rafinací), později se dobarví melasou. Do surového cukru se přidává 5 % melasy, do cukru světle hnědého 12 % a do tmavě hnědého 13 %.

Tropické plody (ovoce i zelenina)

  • Tropické ovoce – Tropické ovoce není v našem klimatickém pásmu vůbec vhodné konzumovat. Je velmi jinové a ochlazuje, je totiž určeno do horkého podnebí. Nadbytek draslíku vyčerpává ledviny. Obsahuje tropické plísně, na které nejsme zvyklí. O ekologické zátěži ani nemluvím.

  • Lilkovité rostliny – rajčata a brambory rostou především v noci, říká se jim „night-shades“ (noční stíny), jsou velmi jinové. Obsahují jedovatý alkaloid solanin, který po malých dávkách poškozuje naše zdraví. Tvrdí se také, že rajčata způsobují impotenci (minimálně tím, že oslabují ledvinový okruh).
  • Brambory – obsahují jedovatý solanin. Nadbytek draslíku nás nutí používat mnoho soli. Dále průměr škrobové molekuly brambor je větší něž průřez nefronu v ledvinách, čímž poškozují jejich funkci (doporučuji bramborový škrob vůbec nepoužívat, vhodná náhrada může být škrob kukuřičný neboli maizena). Dalším závažným problémem je jednoduchá vazba uhlíku v molekule. Ta se proto chová ke slinivce stejně jako jednoduchý cukr – rychle zvedá hladinu krevního cukru v krvi. Další zátěží z brambor je toxin, který vyprodukují kvasinky ve střevech ze zbytku bramborové tráveniny: butiláty. Ty napadají mozek a ničí kreativní myšlení. Říká se, že nejhloupější sedlák má největší brambory… možná to ale funguje i obráceně? Tradiční obyvatelé And z 1200 druhů brambor používali pouze 2 druhy! a také ovládali úpravu brambor, která eliminovala jejich nevýhody, především velikost škrobových molekul. Důsledek konzumace brambor: mj. artritidy, tuberkulózy a stále častější cukrovka.

Ach ty brambory...

Dlouhou dobu jsem brambory striktně odmítala. Všude. I na návštěvách. Zlomila mě až babička... a v podstatě se ani nesnažila. Prostě udělala skvělé bramborové placky, nechala je ležet na talíři a šla někam ven. Moc mi chutnaly. Tehdy jsem si dala limit, že budu jíst brambory zhruba 5x ročně. Na placičkách od babičky jsem uvědomila také to, že strašně málo solím (tak jako mnoho mých známých, kteří začali s makrobiotikou, jsem se dostala do druhého extrému naší přesolující civilizace a dlouhou dobu jsem "nedosolovala"). Jsem si jistá, že limit "pětkrát a dost" již v dnešní době překračuji... naštěstí ale ne o moc, takže doufám že z toho nezhloupnu :-).

Vajíčka
   
Jsou extrémně jangová a stahující, zvyšují hladinu cholesterolu (obsahují 260mg/100g žloutku). Samozřejmě s sebou nesou veškerá rizika živočišných bílkovin a tuků. A pokud nejsou v BIO kvalitě, tak obsahují i zbytky léků. Osobně nemám nic proti jejich velmi umírněné a občasné konzumaci, obzvlášť pokud máte svoje vlastní slepice nebo možnost kupovat kvalitní produkty.

Umělá sladidla
   
V podstatě jsou to chemické sloučeniny, svojí dilatační schopností (jinem) převyšují cukr několikanásobně. Veškeré nepřírodní průmyslově vyráběné substance nejsou ke konzumaci vhodné. A některé údajně obsahují i rakovinotvorné látky, například Aspartam, který je v některých zemích zakázán. 

Káva (s kofeinem)
   
Tato pochoutka s sebou nese také mnohá rizika. Je extrémně jinová, dilatuje cévy, silně okyseluje a proto demineralizuje organismus (odvápňuje). Je mnoho lepších alternativ. Více v článku: "Dejte si kafíčko".

Nikdy neříkej nikdy

Kdybyste slyšeli mojí mámu a to její rozhodné "Nikdy, nikdy, nikdy!!!" asi byste jí nedávali žádnou naději na změnu. Takhle reagovala několik let (asi pět) na moje sebemenší návrhy vyměnit běžnou kávu za kávu špaldovou, meltovou či jakoukoliv jinou zdravější alternativu. Tehdy pila velmi silnou kávu minimálně třikrát denně. Závislost se zdála nepřekonatelná. Ani nevím, co se stalo, ale již před pár let pije kávu pouze z čekanky či praženého obilí. A zmizeli jí tmavé flíčky na tvářích. Moje máma od té doby celkově nějak zkrásněla... jednu věc vám ale na ní prozradím, kávu si dělá pořád silnou - je to takový špaldový "smrťák" :-).

 

    Tak doufám, že vás tyto seznamy příliš nevyděsily... pokud ano, pokračujte ve studiu (třeba článkem "Co čím nahradit?"). Zjistěte si víc ať najdete cestu z té šlamastiky :-).

autorka článku: Květa Svobodová (leden 2008)


Ostatní články v sekci Rizika dnešních potravin:

Rizika dnešních potravin
Těžké kovy, radioaktivní látky a chemie
Maso, maso, maso...
Rafinovaný cukr
Mléko a mléčné výrobky
Ostatní nevhodné produkty k jídlu
Co čím nahradit?
Zbytečné nemoci?

 


Přírodní výživa Vědecký pohled Rizika dnešních potravin Pokrmy a recepty Alchymie těla  Kontakt

zpět na úvodní stranu