Jsme to co jíme a jíme co známe. Stránky pro energii, zdraví a životní pohodu. 
Čtení jen na vlastní nebezpečí :-)

Přírodní výživa

Vědecký pohled

Rizika dnešních potravin

Pokrmy a recepty

Alchymie těla 

Kontakt

sekce: Vědecký pohled na zdravou výživu

Vědecký pohled na zdravou výživu

    Kdyby ho nebylo, nikdy bychom asi nevěděli nic o tucích, bílkovinách, cukrech, škrobech, enzymech, vláknině, vitamínech a minerálech… o tom, co se kde tráví a vstřebává a jaký enzym či jiná látka je k tomu potřeba. No možná, když se nad tím hlouběji zamyslíme, by to ani nevadilo, ne?

 

    Potřebujeme skutečně vědět tyto nepodstatné detaily, když vše bylo již od počátku dokonale vymyšleno přírodou?  Není to jenom zbytečné a nekonečné zacyklení se v procesu poznávání dějů a věcí, kterým nikdy nemáme šanci dokonale porozumět? 

    Co potřebujeme skutečně znát pro udržení svého zdraví? Nevěděli naši dávní předkové, kteří ještě znali léčivou moc bylin a přírodních potravin mnohem podstatnější a celistvější informace než celá dnešní věda a medicína dohromady? Mám uvěřit pokroku v medicíně, když sami její aktéři jsou často nemocní? Když civilizačních chorob stále přibývá? Když celé to "léčení" je často pouze potlačování symptomů? Když jsou jakoby záměrně ignorovány úspěchy přírodního léčení? Když základní informace o tom, co je to očistná nemoc neboli eliminace musím získat mimo oficiální západní medicínu? Tak nevím...

"Vědecky prokázané"...
Než uvěříme nějakému výzkumu či tvrzení, zamysleme se nejprve zdravým selským rozumem. A pak si také nezapomeňme klást důležité otázky:

  • Z jakého paradigmatu (světonázoru) vědec vychází? 

  • Jaká je jeho motivace pro výzkum? 

  • Kdo financuje vědecký výzkum (a nemůže jeho motivace "ovlivnit" výsledek)?

  • Protiřečí si na stejné téma více vědců?

  • Není tato teorie již dávno překonaná?

    Je dobré si procítit, že příroda je dokonalá, my jsme přírodní bytosti a tak tedy příroda je na naší straně. Není třeba vědecky obhajovat přirozené procesy. Z tohoto pohledu se mi jeví celá tato sekce vědeckého pohledu na výživu trochu zbytečná. Zpracovala jsem jí jenom proto, že v této oblasti panuje často temno. A klamné argumenty či štiplavé otázky založené na lživé propagandě se na vás můžou sypat ze všech stran... tak abyste měli odpovědi v kapse :-)


Citace

O tom, že západní věda o výživě je zcela jistě ještě v plenkách: 

  • Lidské tělo potřebuje ke svému růstu něco mezi 50-100tisíci různých chemikálií. Ty působí vzájemně jedna na druhou způsobem tak spletitým, že před ním vypadá i ten nejpokročilejší počítač jako dětské kuličkové počítadlo. Vědě o živinách se zatím podařilo identifikovat 17 vitamínů a jejich spolučinitelů, 24 minerálů a 8-10 aminokyselin, nezbytných pro zdraví člověka…“. (S. a L. Kenton, "Ryzí energie", str.18)

O tom, jak je také možné získávat informace o léčivých účincích potravina a bylin. Je dobré si uvědomit, že vědci získávají prvotní znalosti pro výzkum rostlinných látek především z minulosti nebo od šamanů "primitivních" kmenů...

  • "Když mi jeden muž z kmene Ašanika poprvé řekl, že léčivé vlastnosti rostlin objevuje prostřednictvím halucinogenního nápoje, považoval jsem to za žert. Byli jsme právě uprostřed pralesa a seděli v podřepu u keře, jehož listy jak tvrdil, dokážou vyléčit uštknutí smrtelně jedovatého hada..." (Jeremy Narby, Kosmický had - po šamanských stezkách k tajemnému jazyku DNA a ke kořenům poznání, nakladatelství Rybka publishers 2006)

O tom, že když není lék snadno komerčně využitelný, ale naopak má blízko k lidem, není na pořadu dne...

  • "Na počátku 50let se podařilo Dr. Kyo Sato (universita Hirosaki) získat z umebošek antibioticky působící substanci. Zničil mikroby úplavice se 6g umeboškového extraktu a mikroby úplavice a stafylokoky za pomocí 9g. Jeho objev se nestal populární, protože penicilín a ostatní antibiotika byla běžnější. Roku 1968 byla izolovaná složka ume, která měla vliv na usmrcení bacilů tuberkulózy." (Michio Kushi) 
    Poznámka: Švestičky umeboshi se dají vypěstovat a naložit i v domácích českých (i slovenských) podmínkách.

O tom, že moderní americká medicína se podobá náboženství, neboť má nejméně 10 podstatných rysů, které jsou pro náboženství charakteristické:

  1. Systém víry - věř co se ti k věření předkládá - moderní lékařská věda nemůže být prokázána za platnou o nic průkazněji, než jak byla jinými církvemi prokázána existence Boha.

  2. Třída kněží - to jsou lékaři.

  3. Chrámy - nemocnice.

  4. Kostelníci a panny vestálky - zdravotní sestry, sociální pracovnice a ostatní zaměstnanci ve zdravotnictví.

  5. Oblečení, vyjadřující hierarchii hodností - barva a délka lékařského pláště (taláru) vyznačuje jejich postavení.

  6. Bohatá kněžská vrstva, která církev podporuje - farmaceutické společnosti, pojišťovny, průmysl umělé výživy

  7. Zpověď - anamnéza. Lékaři je nutno vypovědět svou osobní historii.

  8. Rozhřešení - uklidňují poklepání po zádech se slovy: "Jste v pořádku, přijďte se ukázat za rok"

  9. Prodávání odpustků - urážlivě vysoké honoráře (pozn. jedná se o americkou medicínu, i když se možná i tam možná dopracujeme ). To pravděpodobně způsobí pád tohoto moderního náboženství právě tak, jako způsobily pád církve středověké.

  10. Podobný způsob vyjadřování: Důvěřuji svému klempíři, ale: mám víru ve svého lékaře. Vztah lékař pacient musí být posvátný.

Naneštěstí moderní medicína jakožto náboženství dokazuje, že uctívá boha, který nedává odpovědi, je bezmocný a vlastně klame... A co je horší, žádá si dětské oběti... (Mudr. Robert S. Mandelson, v knize M. Kushiho - Makrobiotika a přírodní léčení, Pragma 1998, str. 14-15)


    Radši již skončím s citacemi neboť nechci být považována za nepřítele státu :-). Mým úmyslem není kritizovat lékaře, medicínu nebo vědu jako takovou. Jsem si totiž moc dobře vědoma, že není věda jako věda a lékař jako lékař. A také, že poptávka vytváří nabídku - možná by dokonce někdo pronesl klasické "Lid chce být klamán". Osobně věřím tomu, že lidstvo (i medicína z té druhé vyspělejší stránky) směřuje k celistvějšímu a integrovanějšímu pohledu na věc... jinak fakt asi zanikneme :-)

autorka článku: Květa Svobodová (leden 2008)


Ostatní články v sekci Vědecký pohled na zdravou výživu:

Vědecký pohled na zdravou výživu
Zdroj energie
Cukry a škroby
Bílkoviny
Tuky
Kyseliny a zásady ve výživě
Vláknina
Enzymy
Vitamíny
Minerály

 


Přírodní výživa Vědecký pohled Rizika dnešních potravin Pokrmy a recepty Alchymie těla  Kontakt

zpět na úvodní stranu