Jsme to co jíme a jíme co známe. Stránky pro energii, zdraví a životní pohodu. 
Čtení jen na vlastní nebezpečí :-)

sekce: Alchymie těla a zdraví člověka

Žehnání pokrmů

    Existuje přístup, který tvrdí, že je jedno co jíme, stačí pouze pokrm „požehnat“, nabít ho pozitivní energií a nepřipustit si, že by mohl tělo poškodit. Je důležité si dát pozor, aby takový přístup nevedl k popírání reality. 

    Co je to člověk? Zmaterializovaná myšlenka (boha/přírody). Co je to jablko? Zmaterializovaná myšlenka (boha/přírody). Co je to čokoládová tyčinka? Zmaterializovaná myšlenka… ale koho? Je přeci veliký rozdíl jíst přírodní produkty – tj. zmaterializované boží/přírodní myšlenky oproti tomu jíst produkty upravované lidskou myslí za účelem zisku bez ohledu na zdraví a život člověka, který produkt kupuje.

 
Je velký kvalitativní a výživový rozdíl mezi přírodními potravinami a umělými produkty.

Rozpolcenost

    K rozpolcenosti při žehnání pokrmu dochází v tom případě, pokud jsme se rozhodli pro jídlo, k jehož získání bylo použito neetických přístupů, devastovaly se zdroje (zem, zvířata, lidé) a nebo je to v podstatě nepřírodní produkt (zmaterializovaná myšlenka nějaké korporace). Pak jakoby „žehnám“ devastaci, která vedla ke získání jídla a na druhou stranu si přeji léčení a pozitivní energie z toho jídla získat. To je v jistém smyslu rozpor a ten je pravděpodobně možný pouze tehdy, pokud si před sebou popírám realitu a tzv. nechci radši ani vědět, jak se například „ty kravičky v tom kravíně mají“, z čeho se ta čokoládová tyčinky skládá atd. To také znamená, že ono „žehnání“ vylučuje myšlenku na původ jídla a vděčnost všem, co se na jeho vzniku podíleli (pokud samozřejmě nejste zastáncem skrápění chemikáliemi naší matičku zem, „mučení“ zvířat, znečišťování ovzduší a někdy i zneužívání lidí v rozvojových zemích). 

 
Ekologická zátěž zemi kvůli produkci potravy průmyslovým způsobem je je ohromná. Nelze však vinit pouze konvenční zemědělce a koncerny. Zodpovědnost nesou všichni, kteří takovou stravu kupují...

    Další rozpor vidím v tom, že se může stát, že si dotyčný přeje, aby ho léčil pokrm, který naprosto prokazatelně tělo zatěžuje (strava rafinovaná, ochuzená, chemizovaná, nečerstvá...). Nechci tím říci, že myšlení nemá svou moc. Naopak. Mluvím o rozporu právě proto, že z mého hlediska jde jakoby o souboj dvou myšlenek („chci být zdravý“ versus „volím stravu, která zdraví škodí“) a to je jednoduše neefektivní.

Divili byste se jak je snadné si některé potraviny sami vypěstovat a kolik to má dalších výhod...

Spojit síly

    Z mého pohledu je nejefektivnější přístup ke konzumaci jídla prostě spojit obě síly: jíst co nejpřirozenější stravu a pokrm umocnit například představou jak nás jídlo léčí a dodává energii či jednoduše za pokrm vnitřně poděkovat všem, kteří se podíleli na tom, že nyní leží přede námi.

Malá názorná ilustrace:    

Myšlení, které je v souladu s životním stylem má ohromnou sílu.

Poslední zvolání :-)

    Co zmůže jedna žehnající myšlenka na zdraví a lásku, pokud životním stylem a vlastní neznalostí volíme a podporujeme tisíce myšlenek založeným na neúctě, nelásce a necítění? Kde se má projevit naše pozitivní myšlenky a duchovnost? V naší hlavě a krásných slovech nebo v našich skutcích a životním stylu?

"Omnia vincit amor"
("Všechno překoná Láska")

autorka článku: Květa Svobodová (srpen 2007)

Ostatní články v sekci Alchymie těla a zdraví člověka:

Víceúrovňová nemoc
Kondice a konstituce
Odpadní látky v těle
Eliminace - očistné nemoci
Jinové a jangové nemoci
Druhy diagnostik
Poznej své zdraví
Orgánový pentagram
Potraviny jako léky
Léčivé obklady, náplasti  a koupele
Transmutace prvků v těle člověka
Žvýkání je nabíjení
Žehnání pokrmů

zpět na úvodní stranu