"Stránky o ekozahradách a životním stylu respektujícím přírodní zákony, určené lidem, 
jimž zdraví naší planety není lhostejné." 


Úvodní Ekozahrada Rostliny Kurzy Doporučuji Kontakt



Předpěstování teplomilných

(rajčata, papriky...)


Březen 2020



Abychom měli v dubnu a květnu krásné sazenice račat, paprik, bazalek, mochyní, tabáku
a mnoha dalších teplomilných rostlinek (i mnohé okrasné letničky a popínavky),
je třeba jim už v březnu připtavit teplý osvětlený pokojík,
kde mohou zdárně vyklíčit a zesílit.

Některé opravdu odtamtud už v dubnu mohou jít do nevytápěného skleníku,
pokud je teplé počasí - ve skleníku budou přes den tropy.
Když ještě hrozí mrazivá noc, temperujeme tam na slabý plamen přenosným topením na propanbutan.

V květnu, po posledních mrazech, půjdou zbývající sazenice ven na záhony. Ne přímo, raději s krátkodobým dopěstováním v květináčích a sadbovačích ve skleníku - pod světla by se už nevešly a potřebují k otužilosti a statnosti co nejdříve pravé slunce.



Od jifů (rašelinových bobtnajících tablet) jsme přešli k lisovaným papírovým nebo rašelinovým květináčkům.
Ty se dají vyrábět v lisu průmyslově, nebo i doma ve formách, z odpadního rozmočeného papíru.
Záleží jaké seženete nebo zda si je chcete vyrábět. Dají se používat i vnitřní kartonové trubičky od toaletního papíru a podobné vynálezy.

Tyto biologicky rozložitelné květináčky postupně sazenička prokoření a sázíte je do půdy i s ní.



Protože máme výsevy v místnosti kde topíme kamny na dřevo,
teplota kolísá a v době naší nepřítomnosti je tam zima.

Od neestetické plastové zahradní bedny, kterou jsem využíval dříve,
přešel vývoj k dřevěné konstrukci se zabudovaným zářivkovým tělesem,

přes níž jsou přehozeny deky nebo jiné izolační tkaniny (staré závěsy a podobně).

Vypadá to útulně, v místnosti je to od března do dubna, pak to složíme a odneseme, nebo může výsevní dřevěná konstrukce nahoře mít dřevěnou desku a zbytek roku sloužit jako stolek.

V městských bytech si často lidé předpěstovávají zelené lístky do salátů pod světly celoročně.


Malý elektrický topný panel (nebo topný kabel) a termostat zajišťují vhodnou teplotu pro klíčení a růst,
což je kolem 25°C. V noci je vše vypnuto teplota klesá na 15°C. Osvětlení též řídí jednoduché spínací hodiny,
zapíná se ráno v 8 a vypíná večer po deváté
(ta elektrická zásuvka je v zalévací míse s rostlinami jen aby nepřekážela při focení,
jinak je kvůli bezpečnosti samozřejmě zavěšena  výš).






Vysévat je pro začátek nejlepší do kupovaného výsevního substrátu.
Začátečníkům to usnadní péči a vyloučí počáteční chyby (uhnívaní kořenů, různé brebery a plísně).

Variant je ale mnoho, například zemina nasbíraná z krtin se často používá na výsevy,
je to
promíchaná svrchní vrstva s podložím a přitom skoro bez semen plevelů.

Je vhodné mít substrát vzdušný, nikoliv slehlý a těžký.
Pro vylehčení zahradní zeminy bychom mohli přidat kompost, písek, perlit nebo jemně drcené dřevěné uhlí.


Tip č.1 - dřevěné uhlí vyrobené v bytě

Dřevěné uhlí do substrátu nebo i na léčení zažívacích problémů si snadno vyrobíte i doma v každých kamnech.
Stačí dát suché dřevo, šišky, hobliny nebo větvičky do silnostěnné plechovky s víčkem,

do níž naděláte po všech stranách  malé dírky, aby mohl unikat a vyhořívat dřevoplyn.
Vložíte zavřenou plechovku do kamen, normálně v nich topíte a po vyhasnutí vyndáte.
Bude v ní dřevěné uhlí.

Dřevěné uhlí není popel! Dřevěné uhlí je neutrální uhlíkatá strukturovaná hmota.
Popel je značně zásaditý, obsahuje draslík a můžete ho trošku také přidat do substrátu, ale ne moc.
My všechen popel z kamen rozházíme po záhonech a zahradě, je to skvělé hnojivo,
ale pozor, nesmí přijít ke kyselomilným druhům,
jako jsou kanadské borůvky, rododendrony, azalky, vřes a podobně.


Tip č.2 - hnojivo které zdarma produkujete

Další výborné hnojivo je moč. Můžete čůrat do kbelíku, slévat do kanystrů a po naředění s vodou tím
podpořit růst všech rostlin. Smrdí to, nepoužíváme tedy raději v bytě a ani na rostliny které se přímo sklízí (salát, ředkvičky), ale nejlépe k plodonosným rostlinám (rajčata, papriky, fazole, dýně, cukety..) nebo těm, které sklízíme až později a hnojíme jen jejich mladé sazenice (zelí, kapusta, kadeřávek, mangold).

Sazeničky rajčat a parik začneme přihnojovat ředěnou močí až když budou ve skleníku.
Tam to chvilku smrdí po zálivce a za půl hodinky je to pryč. Co smrdí, to hnojí. Jsme zdraví a nekonzumujeme žádné chemické léky ani potraviny. Pokud jste obětí farmaceutického průmyslu,
tzn. konzumujete hromady prášků, bude lépe hnojit něčím jiným, například jíchou z kopřiv
(a zapracovat na svém zdraví lepší stravou a lepšími myšlenkami, abyste měli lépe využitelnou moč :-)).








Pro lepší vývoj kořenů můžete zakoupit přípravek "lignohumát",
je běžně k dostání v zahradnictvích nebo v e-shopech.

Je čistě přírodní, ředí se zálivkovou vodou.



Pěstujeme obvykle kolem 10 až 15 odrůd rajčat.
Jako základ nejlépe ta, která se osvědčila v minulých letech.
To znamená,
že dobře zdravě rostla, bohatě plodila a plody nám chutnaly.
Máme od nich schovaná vlastní semínka.

Plus vždy přidáme nějaké nové zakoupené odrůdy na vyzkoušení.
Stejně tak s paprikami a chilli.

Na obrázku níže je sazenička rajčete Green Tiger.
Spolu s výbornou odrůdou Green Zebra se tyto zelenoplodé verze rajčat
propracovaly do stabilního sortimentu,
protože dobře rostou i chutnají.



A pár fotek minulé úrody, protože to je důvod, proč to děláme i letos.
V březnu si o vlastních rajčatech a paprikách můžeme nechat jen zdát,
ale pokud na základě těchto snů jednáme,
od července až do října se začínají hojně proměňovat
v barevnou šťavnatou skutečnost.










Starší článek z minulých let s dalšími detaily k předpěstování najdete zde:
http://ekozahrady.com/predpestovani_teplomilnych.htm

Spousty rad k pěstování těchto a všech možných jiných plodin
jsme sepsali v naší knize "Zelenina z ekozahrady pro radost a soběstačnost".





Mějte se báječně, dejte prioritu tomu co vás baví, pěstujte si to nejlepší jídlo a hrajte si :-)

text a foto: Jaroslav Svoboda, březen 2020


 

 

Úvodní Ekozahrada Rostliny Kurzy Doporučuji Kontakt