"Stránky o ekozahradách a životním stylu respektujícím přírodní zákony, určené lidem, 
jimž zdraví naší planety není lhostejné." 


Úvodní Ekozahrada Rostliny Kurzy Doporučuji Kontakt

Předpěstování sazenic

teplomilných druhů zeleniny


Miminka rajčat a paprik uvítají teplo vašeho domova.



  



Sazeničky si můžete koupit už hotové, ale sortiment je omezený.
Chcete zkoušet mnoho odrůd rajčat, paprik, chilli, staré odrůdy, nové odrůdy,
nakupovat si různá speciální semínka s vidinou plodů mnoha barev, chutí a vůní?

Pak je nutné vědět, jak si z nich efektivně vypěstovat silné plodící rostliny!
Ideálem je mít doma nejpozději začátkem května pořádné silné sazenice.

Na obrázku níže je jednou přesazená paprika, z pod světel v domě, kde byla v sadbovači,
putuje do půdy ve skleníku. Pouze v nejteplejších oblastech rajčata a papriky porostou zdárně venku.



Teplomilné plodiny jsou ty, které nemohou dobře vyrůst ze sazenic při teplotách pod 15°C, jejich ideální růstová teplota je kolem 20°C, na klíčení dokonce vyšší. Přes den mohou být teploty mnohem vyšší a v noci klesat, nejlépe však ne pod 10°C. Papriky jsou celkově obvykle teplomilnější než rajčata. Může se to lišit u jednotlivých odrůd. Pouze v teplých oblastech Střední Evropy můžeme oba druhy pěstovat úspěšně venku, pro pokusy v chladnějších oblastech lze vybírat odolné odrůdy. Jistota je ale skleník nebo foliovník. S tím se pojí i teplejší způsob předpěstování sazenic, než třeba u košťálovin a salátů, které mohou startovat v nevytápěném skleníku či pařeništi.



Předpěstování je nutné. Zvýšíme si šanci na velkou sklizeň. Kdybychom s vysetím semínka čekali až bude venku teplo, nemuseli bychom se úrody do podzima dočkat. Lepší je začít už v únoru sít papriky a v březnu rajčata. V dubnu pak můžeme sazenice (je-li teplé počasí) vysadit do skleníku, počítáme-li s překrytím textilií nebo nouzovým přitopením nějakým ohřívačem, kdyby přišly pozdní mrazíky. To obvykle potřeba nebývá, ale kdyby ano, jedná se o jednu nebo několik nocí, topit by stačilo pár hodin nad ránem. Nejlépe to v případě elektřiny svěřit termostatu, funguje i kempingové propanbutanové topení na mírný plamen, které ve skleníku ohřívá velký kámen nebo kus betonu (aby se teplo akumulovalo a mohlo sálat a neuteklo škvírami ven). Také topítka z několika různě velkých obrácených pálených květináčů smontovaných dohromady a čajové svíčky která je ohřívá, se dají vyrobit. Tato trocha úsilí může znamenat uspíšení sklizně až o měsíc, ve srovnání s čekáním na květen. Kdo vysazuje ven, musí počkat až s naprostou jistotou přejde riziko posledních mrazů, v druhé polovině května.

Čím svítit

Začátečníci sejí do kelímků za okno, ale mnohdy mají vytáhlé, slabé, neduživé sazenice. To věstí neúspěch i ve zbytku roku. Silné masivní sazeničky jsou ideálem. Pomůže obyčejné zářivkové těleso zavěšené v nějaké teplé místnosti v domě, přímo nad sazeničkami. Lepší než běžné domácí osvětlení jsou plnospektrální zářivky nebo jiné typy silnějších svítidel, se světelným spektrem vhodným pro rostlinky (např. Narva Bio Vital). Světlo je zapínáno a vypínáno automaticky spínacími digitálními hodinami, nastavenými na 12 hodin svícení. Neumím si představit, že bych to zapínal a vypínal ručně. Čím blíž je světlo k rostlinkám, tím lépe, můžeme ho postupně zvedat jak rostou. S osvětlením pro domácí pěstování se lze inspirovat i u pěstitelů marihuany, internet je plný těchto zařízení. Obvykle jsou však tato speciání svítidla velmi silná a také drahá, protože musejí rostliny bez sluníčka dovést do květu a uzrání. My nepotřebujeme pěstovat v bytě tak dlouho, už v dubnu nebo květnu práci převezme pravé slunce, takže i obyčejné neplnospektrální světlo udělá svou službu.




Teplo

Obzvláště některé speciální chilli papričky pro vyklíčení potřebují poměrně vysoké teploty (až ke 30°C). To může zajistit umístění nad topení, ale pozor na přehřátí, použijte teploměr. Obvykle mám úspěchy s plnou klíčivostí všeho i mezi 20 až 25°C. Pokud musíte mít vše v chladnější místnosti, lze vyrobit bednu, v níž je svítidlo i s výsevy umístěno a zavřeno. Někdy stačí vedlejší teplo produkované osvětlením, lze ale koupit i topný kabel pro teraristy a termostat, který má čidlo také v bedně a spíná ten kabel. Topný kabel se umístí na spodek bedny kolem výsevů nebo pod ně, pokud jsou v nějaké plechové teplo-vodivé zalévací míse. V běžném vytápěném bytě toto neřešíme a jen svítíme.

Když rostlinky vyklíčí a začínají růst, je dobré rajčata začít otužovat a pěstovat je při teplotě mezi 15 až 20°C, někdo dokonce propaguje teploty na noc mnohem nižší. Nejlepší je, když klesá teplota v noci, po zhasnutí světla. To lze zařídit například vypínáním topení od večera do rána v místnosti, kde se nacházejí. Paprikám vyhovuje větší teplo, mohou mít trvale kolem 20°C a víc, v noci trochu méně. Mnohým odrůdám ale otužování s rajčaty neublíží. Někdo to po vyklíčení rozdělí, papriky má víc v teple a rajčata v chadnější místnosti (oboje stále pod světly). Ono to totiž hodně roste a stejně potřebujete víc místa pro dopěstování velkých sazenic, než pro jejich výsev. Když by rajčata zůstala při vyšší teplotě, sazeničky moc vyrostou, přerostou a začnou se kroutit a lámat. V době výsadby by to nebyla žádná sláva. Raději je chceme mít menší, hutnější, podsaditější a otuženější. Čím jsou starší, tím víc je zvykáme na průvan a kolísání teplot, aby neměly ve skleníku šok, noci budou chladnější. Zní to možná složitě, ale až si najdete vlastní osvědčený způsob a vhodné umístění v domě, bude to velmi snadné a určitá tolerance ze strany rostlin tam vždy je.



Do čeho sít

Sít lze do jiffů (bobtnající rašelinové tablety) nebo kelímků s výsevním substrátem. Jiffy jsou dobré pro úplné začátečníky, protože snižují riziko přemokření a uhnití. Dýchají ze všech stran a kořínky mohou prorůst ven. Výborné jsou i jednorázové květináčky lisované z rozmočeného papíru nebo kokosových vláken, kreativní lidé používají i papírové obaly od vajíček nebo středové trubičky od toaletních papírů pojištěné omotáním provázkem (nutno sbírat rok předem). Při dalším přesazení je nesundáváme, prokoření skrz. V plastových kelímcích a květináčích to prostě uhnívá a špatně koření, pokud nejste už mnoha přemokřeními proškolení a nedáváte si extrémní pozor při zálivce. Velmi zajímavé je i setí do misek a truhlíků, má to mnoho zastánců, protože při přesazování se musí i s půdou od sebe trhat jednotlivé kořenové baly sazenic a později díky tomu vytvoří lepší kořenovou soustavu, než když se zamotávají dokola v květináčku. Začátečníkům lze doporučit kupovaný výsevní substrát, jinak si lze namíchat vlastní propustný, například kompost nebo hlínu nabranou z krtin smíchanou s drceným dřevěným uhlím a/nebo perlitem, třeba v poměru kompost a příměsi 1:1.


Jmenovky odrůd

Zajímá-li nás, co je za odrůdu která sazenice, je třeba instalovat jmenovky (plastové, dřevěné, kovové) popsané nesmazatelným popisovačem (to bývá často tragédie) nebo voskovkou či obyčejnou tužkou. Elegantní a překvapivě vysoce funkční a navíc kompostovatelné je popisovat na kousky dřevěných tyček nebo na plocho ořezané klacíky (nebo nanukové tyčky) elektrickou vypalovačkou do dřeva, která se dá koupit a má bohaté využití v záhonovišti (my na to právě přecházíme od plastových verzí). Jmenovky pak putují do skleníku se sazeničkami a je nepříjemné je tam i příští roky nacházet zahrabané v mulči, jsou-li plastové.



Výživa sazeniček

 Je velmi důležité hnojit, protože ta trocha substrátu rostlinkám dostatek výživy poskytnout nemůže. Ideální jsou přírodní hnojiva, například žížalí džus z vermikompostéru, různé lignohumáty nebo hnojivé výluhy. Hnojit se dá i ředěnou močí. Snad s vyjímkou moči lze už velký výběr koncentrovaných přírodních nechemických hnojiv zakoupit i v supermarketech (prodávat lidem balenou moč by bylo vrcholem marketingových strategií :-)).
Musím zde napsat, pro úplnost, že i kdybyste si koupili omylem nějaké chemické hnojivo pro start svých sazeniček, pořád je to lepší, než nehnojit vůbec a zažít v této kritické fázi neúspěch.
Toto je článek pro úplné začátečníky, zkušení pěstitelé si vytvoří své vlastní metody.


Přesazování

Když se rostlinkám paprik i rajčat objeví první pravé lístky (mají tvar jaký mají mít dospělé rostliny), je čas je přesadit. Do větších květináčků, nebo větších misek či truhlíků. Někdo přesazuje dvakrát pod světly, já stíhám obvykle přesadit jen jednou pod světly a pak už do skleníku. Zajímavým přídavkem do půdy při přesazení na finální stanoviště jsou mykorhizní houby, přípravek určený přímo pro račata a papriky (Symbivit).


Které další druhy jsou teplomilné

Předpěstovávám pod světly v domě spolu s paprikami a rajčaty i mochyni peruánskou, bazalku, tabák viržinský, lilek, perilu a některé popínavé letničky. Některým teplomilným okrasným letničkám tím také pomůžeme, od první poloviny dubna má smysl v teple pod světly předpěstovávat i melouny. Také celer, který má dlouhou vegetační dobu, se musí vysít už v únoru nebo březnu, aby byl v polovině května připraven na výsadbu na záhony. Pro vyklíčení může mít vyšší teploty, ale pro růst mu vyhovuje mezi 15 až 20°C, minimum aby nepřestal růst je 10°C. Musí se také přesazovat, velmi citlivě, semínka má jemná, tak je křehkých sazeniček v misce mnoho pohromadě. Zakrátíme jim u toho vždy kořínky pro vytvoření většího kořenového systému.






Výsevní aparát, praktické tipy pro výrobu:

Zde jsou doporučení a odkazy na výrobky, které jsem si vybral.
Je to jen doporučení pro usnadnění orientace, není to žádná placená reklama.
Vyséval jsem pod zářivky kaktusy a trvalky už jako malý kluk, mám tedy bohatou praxi se starými svítidly...
a rád si už dopřávám kvalitní věci :-).

Výsevní aparát může sloužit vášnivým zahrádkářům skoro celoročně, i na sadbu salátů,
zakořeňování řízků nebo klíčení jakýchkoliv semen dřevin i trvalek. Doma se vše lépe uhlídá, než venku, kde může být v pařeništi chvíli moc horko, uvaří se to, nebo jindy zmrzne.

Svítidlo je dobré pořídit kvalitní, koupil jsem nerezové, aby bylo pěkné v interiéru, odolné vlhkosti a nerozbitné:
https://www.elektro-svitidla.com/svitidlo-prima-258-stainless-304-elt-kvg-ip66-910301045-ean080461.php

Zářivky určitě typ narva bio vital nebo jiné podobné určené pro rostliny, s plným spektrem.
Minimálně výkon 2x58W (dvě trubice).
https://www.elektro-svitidla.com/zarivkova-trubice-lt-58w-958-t8-biovital-narva-110564000-ean077980.php

Pokud vám stačí jen pár rostlinek, menší svítidlo je dostupné například zde: https://www.seminka-chilli.cz/zarivkove-osvetleni-2x36w-82565.html

Pokud šetříte, použijte jakékoliv staré zdarma svítidlo zářivkové, různě se vyřazují. Ale většinou víc žerou a méně svítí a někdy to dost nahlas bzučí. Klasické zářivky nemají spektrum vhodné pro kytky. Ale jako nouzovka to funguje taky.

Samozřejmě pěstitelé marihuany mají luxusní pěstební zařízení, internet je toho plný, ale je to cenově o pár levelů výš a pro naše účely myslím zcela zbytečné. Oni tam potřebují mít rostliny celoročně, my si své papriky a rajčata dáme do skleníku na sluníčko.

 A k tomu pořiďte nějaké digitální spínací hodiny do zásuvky, aby se samo rozsvěcelo a zhasínalo,
je vyloučené na to pořád myslet, rostlinkám svědčí pravidelných 10 hodin světla a nám lidem pocit,
že to funguje i bez nás.

Můžete to mít volně v bytě, ale pokud potřebujete zajistit vyšší teplotu, vyplatí se udělat na to celé nějakou dřevěnou uzavíratelnou bednu, do ní na dno dát zalévací mísu (vyrobenou třeba z pozinkovaného plechu), aby se tam drželo teplo a lepší mikroklima. Bednu nedoporučuji dělat ze starých dřevotřískových skříní, protože teplem a vlhkem by se vám do vzduchu v bytě luhovaly z dřevotřísky další škodliviny. Já jsem dočasně používal pro klíčení chilli papriček v chladnější místnosti bytě starou plastovou bednu (na fotce, s malým svítidlem a topným kabelem a termostatem), ale už se rozpadla a vyrábím pořádnou dřevěnou bednu...

Když tuto bednu vylepíte zevnitř pomačkaným alobalem (hliníkovou fólií na pečení), bude se odrážet více světla ze stran a sazeničkám to velmi prospěje.

Kdyby někdo řešil potřebu přitápění, pak lze zakoupit na internetu v potřebách pro teraristy (neplést s teroristy!) elektrické topné kabely nebo rohože, které se umístí do bedny pod zalévací mísu, nebo někde po stranách. K tomu je nutné mít i samostatný termostat ke spínání topidla, s čidlem v bedně. Variantou přitápění je přidat k osvětlení i klasické žárovky, které hřejí. V noci po zhasnutí  je fajn, když teplota trochu klesá. Ve většině případů a bytů přitápění potřebovat nebudete.



Ať vám to roste! Ať vám to celé léto a podzim plodí a chutná!




Text a foto:  Jaroslav Svoboda, 2017

 

Úvodní Ekozahrada Rostliny Kurzy Doporučuji Kontakt