"Stránky o ekozahradách a životním stylu respektujícím přírodní zákony, určené lidem, 
jimž zdraví naší planety není lhostejné." 


Úvodní Ekozahrada Rostliny Kurzy Doporučuji Kontakt


Přírodní cesta
Čtyřdenní putovní seminář v přírodě

Procházení přírodou
a svým nitrem, s partou bezva lidí. Čtyři dny plné vnitřní transformace. Večery u ohně.
Poznávání, výuka, vnímání, meditace, zábava. Možnost poznat přírodu i sami sebe z jiné perspektivy.




Aktuální termín:


momentálně není vyhlášen žádný termín...




        Vážení ekozahradníci, ekozahradnice a tvůrci rodových statků. Zveme vás tímto k nevšednímu dobrodružství, ve kterém budete mít možnost otevřít se přírodním živlům, zemským energiím, rostlinám a jejich aurám. Nejzásadnější otevření ale můžete zažít vůči sami sobě, svému životu.

    Tento přírodní seminář vznikl na podnět účastníků předchozích kurzů, kteří získali mnoho informací "co a jak", ale cítí, že být nohama na zemi, na své půdě a v plné vědomé přítomnosti, vyžaduje otevřít se ještě dalším rovinám bytí. Že vnímat pozemek a vytvořit kvalitní design znamená jít někam hlouběji. Ale kam a jak? Do přírody, do sebe, přítomně, a vědomě!

    Je užitečné umět se naladit na svůj živý prostor, ať už celkově, nebo když se do něj vracíte z města nebo kanceláře. Příroda nabízí spoustu výživných léčivých energií, které však mohou mít kladný vliv až ve chvíli, kdy se jim otevřeme a umíme je přijímat. To je ta pravá podstata, která dává nám zahrádkářům radost z toho co děláme. Tak vzniká "závislost" na přírodě, a je to závislost kladná a neustále obohacující. Potom celodenní sázení stromků nebo několik hodin kosení není práce, ale meditace, po které se cítíme více nabití silou, než když jsme začali.




    Možná potkáme nějaké elementární bytosti, v úplně krajním případě také nějaké turisty. Jedná se o seminář, který probíhá formou několikadenního výletu krajinou. Ačkoliv máme pečlivě naplánované speciální trasy i program, každý okamžik je ovlivněn všemi okolními faktory a tudíž bude originální.

    Možná se ptáte co je tak nevšedního na výletu do přírody. Ten rozdíl je ve způsobu, jakým vás povedu. Zažijeme "obyčejné" věci neobyčejným způsobem, a zjistíme, že nejsou obyčejné.

    Představte si, že byste ve svém každodenním životě vnímali třeba jen tři různé barvy, z nekonečna vůní pouze pět pachů, ze stovek lidí které denně zahlédnete byste si matně všimli jen deseti jedinců, a v kontaktu s nejbližší rodinou a přáteli byste na škále pocitů vnímali jen slabé uspokojení lehce nad neutrální hodnotou. Byl by to zřejmě velmi chudý den, s takto "plochým" vnímáním. Přesto je v naší společnosti běžné tímto způsobem vnímat přírodu - jít nádherným lesem a myslet na své problémy, povídat si s někým o svých trápeních, být zavření kráse i darům které vyzařují z každého kousku přirozeného lesa, nepoznat jednotlivé druhy, nevnímat energie stromů, atmosféru různých míst, přechody ekosystémů, jemné impulzy ze svého nitra... Mohli bychom prožít celý život a přijít o to podstatné - o neopakovatelný a zázračný přítomný okamžik, o to jediné, co doopravdy "máme". Jak bychom pak chtěli vnímat sami sebe, své opravdové potřeby a správným směrem vést svůj život?





    Hlubší vnímání sebe i přírody vyžaduje odvahu

    Někdy možná ani nevíme, že se vlastně bojíme otevřít se přírodě na svém pozemku a vnímat jí - protože to znamená otevřít se svému nitru. To se může zdát nebezpečné člověčí mysli navyklé na stereotypy a seznamy každodenních úkolů. Co když se v tom ztratíme a nebudeme mít něco pod kontrolou, dle norem, zařazené v přehledných a vědecky ověřených škatulkách? Ale se zavázanýma očima šťastně tvořit ekozahradu ani rodový statek nelze.

    Proč asi vznikly a měly takový úspěch klasické upravené a šablonovité zahrady? Mysl měla plnou kontrolu a spoustu práce na kterou se mohla upnout, srdce mezitím mohlo zůstat zavřené. Příroda v šablonovitých zahradách a vyholených parcích ztrácí svůj transformující vliv. Člověk může ve městě nebo ve zkrocené zahradě žít svůj život v davu pracujího lidu, nebo v luxusu "vyšší třídy", aniž by plně cítil, jak je ve vzdoru vůči vlastnímu životu, a jde proti směřování vlastní duše.

    Tak přátelé, s tím je konec :-).
Doba pokročila, naše duše nyní mluví hlasitěji, svět čeká velká a zásadní změna, a staré vyšlapané, leč smradlavé cestičky ztrácejí svůj původní lesk. Popírat, že jsme součástí planety a vesmíru, a předstírat, že jsme oddělené jednotky žijící z výplaty a z kariéry, už dál nepůjde tak hladce. Mnoho z nás to již velmi silně pociťuje. Abychom mohli šťastně žít, potřebujeme se stále vyvíjet a vnitřně růst. Žít každý den vědoměji. Být tvůrci svých životů.



    Cesty k sobě vedou různými stezkami

    Je mnoho cest, jak se přiblížit své podstatě, začít naslouchat své duši. Můžeme si vybrat cestu radosti, nebo cestu bolesti. Prvním způsobem jak se ignorovaná duše hlásí o slovo jsou neustále pociťované negativní emoce - v práci, ve vztahu, doma, v jakékoliv oblasti života. Nejsou-li vyslyšeny a provedena změna, dalším budíčkem na řadě je nemoc. Rozpor mezi přirozeností a popíráním je tak velký, a jemné náznaky a signály jsou tak dlouho ignorovány, že posledním způsobem jak rozbít ego a probudit člověka je sebedestrukce těla. To jediné zlikviduje důležitost kariéry, postavení, hmotných výdobytků a sebestředný pohled na svět (hmota, věci a civilizace nejsou špatné, to co je špatné je ignorování svého nitra kvůli hmotě). Kdo toto nechápe a místo aby se zamyslel nad svým životem jde raději do nemocnice, zemře dříve či později jako pacient a může to zkusit v dalším životě.
To je cesta bolesti, která je platnou volbou. Také jsem chvílemi tuto cestu skoro ve všech oblastech života zažil.
Naučilo mě to bdělosti.

    Zajímavější mi po všech těch zkušenostech připadá vědomá cesta radosti. Je to o překonání strachu z otevírání se životu. Nasloucháním svému nitru, pocitům i emocím máme neustálou navigaci k okamžitému ladění všech oblastí života k "radostnému obrazu svému". Je možné zachovat si zdraví, pohodu a přitom stále růst a vyvíjet se. Bolest vůbec není nutná (oproti všeobecně rozšířenému mínění a křesťanskému světonázoru), pokud se už vyvíjíme dobrovolně a nestrkáme hlavu ani nic jiného do písku, před plností a velikostí života.

    Naučit se vnímat sebe, své vnitřní vedení, se nejlépe provádí skrze vnímání dokonalé přírody. Sami sebe vnímáme jako její božskou součást. Ano, jsme dokonalí. Každá naše buňka je dokonalá, umí se zrodit, i sama sebe léčit. Umění dovolit si být napájen plným proudem života můžeme rozvíjet celý život, který je díky tomu krásnější a radostnější.



 
 
 

    Náplň naší Přírodní cesty

    Nádherná příroda, lesy, louky, údolí, kaňony, skály, kopce, fauna, flóra. Stezky vyšlapané, zapomenuté, i místa bez cest. 

    Několik společně strávených dní mimo civilizaci nás odpojí od ochranné slupky, kterou nosíme celé dny kolem sebe, a která slouží k tomu, abychom nemuseli tolik cítit a vnímat. Už jen to může být pro někoho výzva. Budeme muset přijmout počasí a ostatní živly takové jaké zrovna jsou a naučit se cítit se dobře nezávisle na okolí. Budou chybět nejrůznější další věci a stimuly, kterými vyplňujeme svůj čas, když se někdy bojíme být v přítomném okamžiku a uvědomovat si plně svou každodenní realitu.

    Tento přírodní seminář není žádný drsný pochoďák, ale také to není jen nedělní vycházka. Není podmínkou účasti být zkušený tramp, turista nebo cestovatel, ale denně ujdeme takovou menší tůru. Alespoň dobrá základní fyzická kondice je nutná. Podmínkou je chuť vykročit z "matrixu" do neznáma, ochota přijmout nepohodlí a vonět kouřem z ohýnku, vystačit si chvíli s minimem věcí, přežít pár dní bez mobilu a notebooku, vážit si vody a jídla které nám příroda poskytuje, držet dobrou partu s ostatními a nezaujatě nahlédnout do svého nitra. Věřím, že i ti z vás, kteří jezdí na čundry a chodí do přírody pravidelně, mohou najít na této cestě mnoho nové inspirace, zažít úplně jiné vnímání.

    Něco z náplně programu:
 - poznávání stromů, keřů, bylin, a to nejen podle vzhledu a jmen
 - odhalování jejich vzájemných vztahů, abychom s nimi uměli pracovat v zahradě
 - pozorování terénu, mikroklimat, ekosystémů a souvislostí, neboli čtení přírody
 - vnímání jemné energie stromů a míst
 - meditace a vnitřní cvičení
 - spaní venku pod šírákem nebo ve stanu (jak kdo chce)
 - zajímavá vnitřní cvičení pro tělo, mysl i srdce
 - zábava a komunikace s příjemnými podobně laděnými lidmi
 - některé večery hudba, zpěv, oheň a povídání (legrace a humor s námi půjdou celou cestu)
 - při odpočinkových pauzách diskuze na témata, která vás budou zajímat



    Shrnutí důvodů proč se přidat...
    Možná cítíte, tak jako to čas od času zažívám já, že v životě potřebujete další posun. Přijmout novou výzvu. Udělat úplně nový krok, který jste ještě nikdy neudělali. Jenže kam, kdy a jak? Život třeba sklouzl do nějakého stereotypu, který vám možná již nevyhovuje. Pořád je hodně věcí které se musí vyřídit, udělat, nosit je v hlavě, a možná jednou, někdy v budoucnu, bude víc klidu a čas na sebe... A život utíká, a klid a změna nepřichází... člověk se od hlavy až k patě může cítit zaseknutý v nějaké své realitě, která vypadá nezměnitelná a stále se opakující. Jak z ní? 
    To těžko zjistíme, dokud jsme roztrháni na kusy ve víru všedních dní. Potřebujeme se dostat k sobě, do hloubky své vnitřní bytosti, zjistit kdo doopravdy jsme a kam směřujeme. Takový čas si málokdo dovede sám dopřát, přestat prostě "o sobě přemýšlet" a začít "se cítit". Přírodní cesta může z nezasvěceného pohledu vypadat jako poznávací výlet přírodou, ale to co je pod povrchem, kam to budeme společně vést, je hluboká transformace od běžného vnímání světa do neobvykle jasného vnímání sebe a jemných energií života. Vaše další životní kroky mohou potom vykročit z úplně jiného místa vaší bytosti, na úplně jiné místo ve vaší realitě. Potom je už jen na vás, jak to, co se ve vás změní, využijete. S jakou odvahou půjdete dál po vaší vysněné cestě životem.





    Organizační záležitosti:
   
   
Termín: ............., od středy odpoledne do nedělního dopoledne. V neděli můžete
po snídani strávit ještě libovolnou část dne s novými přáteli na našem pozemku, nechat vše dosednout, a v klidu se v pravý čas vypravit zpět do civilizace.
    Kurzovné: .............,- včetně stravy, vody pitné i mycí a místa na postavení stanu na celou dobu akce.
    Strava:Jídlo připravíme veganské, bude chutné, výživné, zdravé, dle možností bude alespoň část surovin v bio-kvalitě. V případě zájmu se každý bude moci přípravy jídla zúčastnit. Vařit někdy budeme i nad ohněm v kotlících. Některý chod si vždy nabereme s sebou a sníme po cestě. Na přání bezlepková verze, případně více syrové stravy (hlašte v přihlášce). Jídlo je v ceně kurzovného.
    Ubytování: První noc na našem pozemku vznikajícího permakulturního centra ve Skalce u Doks ve svém stanu, další noc/noci budou vaše spací potřeby včetně stanu autem dopraveny v extra zavazadle na místo kde budeme spát, takže nemusíte tyto věci přes den táhnout s sebou. Půjdeme tedy s relativně lehkými baťůžky. Na nočním stanovišti bude k dispozici voda na pití i mytí. Poplatky za místa na spaní a dopravu věcí jsou v ceně kurzovného.
    Místo konání: Úžasná příroda Kokořínska, Máchova kraje a okolí, speciálně naplánované trasy vhodné pro naše účely. Organizační detaily pošlu přihlášeným.
    Co s sebou:  Přihlášeným pošlu podrobný návod jak sbalit jen to nejnutnější, co doporučujeme vzít s sebou a co nikoliv.
    Počasí: Akce se bude konat za každého počasí (s vyjímkou nějakých extrémních dešťů, sněžení, nebo tajfunu). Příroda má své kouzlo v každém počasí, bude tedy přesně takové, jaké je pro nás nejlepší. Budeme na vše připraveni.
    Přihláška: Přihláška je zde ke stažení. Nebo vám ji na požádání pošlu ve formátu .doc či .odt. Další podrobnosti jsou v přihlášce. Počet účastníků je samozřejmě velmi omezen (malá skupina), po naplnění je možno se přihlásit jako náhradník.



Foto naší základny, s letní kuchyní a ohništěm.


    Upozornění: Po dobu celé Přírodní cesty, od začátku až do konce, nebudeme používat mobilní telefony ani jiné komunikační a technologické vymoženosti. Doporučujeme vám tedy vše si před odjezdem zařídit tak, aby svět který jste si doma a v práci vytvořili, mohl přežít těch několik dní i bez vás. Dále pro jasnost vnímání a lehkost bytí nebudeme konzumovat žádné mléko a mléčné výrobky, maso, cukr a výrobky s ním, ani žádný alkohol, cigarety ani jiné drogy, a to ani přírodního původu. Proto si prosím neberte nic takového s sebou, a doporučuji všem, kteří tyto věci konzumují, vyzkoušet si cvičně před cestou už být nejméně týden nebo dva bez nich, a dostat se tak hlouběji ke své pravé vnitřní podstatě. Bohužel, jídlo v naší kultuře totiž mnohdy slouží jako prostředek k nevnímání se, "zaplácnutí" svých různých pocitů. Může to pomáhat přežít ve světě, který nechceme moc vnímat, ale v přírodě je to škoda.

Pokud by cokoliv z těchto pravidel přírodní cesty bylo pro vás nemožné na těch pár dní respektovat (mobily, potraviny, návykové látky), prosím zvažte, zda má vůbec smysl se na takovou akci hlásit.



Kdo vás povede:

   

Jaroslav Svoboda
    Abyste mi mohli důvěřovat i jako svému průvodci divočinou, rád bych zde uvedl, že jsem od dětství absolvoval časté výlety a tůry do české i slovenské přírody, strávil jsem přes 6 let cestováním po světě, převážně lesy, horami, pralesy a pouštěmi, obvykle sám a s batohem na zádech. Na podobné několikadenní, jen vzdálenostně mnohem náročnější trasy jsem se vypravoval do přírodních oblastí nejen u nás a na Slovensku, ale i v téměř všech přírodních rezervacích v USA včetně Havaje, na Novém Zélandu, v Malajsii, Izraeli, Thajsku, Egyptě, Maroku, Fidži a samozřejmě v mnoha evropských zemích. Desátým rokem vedu oblíbené kurzy designu ekozahrad a rodových statků, zajímám se dlouhodobě o osobní rozvoj a propojení člověka s přírodou. Přírodních cest tohoto typu (někdy trochu jiných a jinde) v minulých letech již proběhlo osm. Každá cesta je jiná, já se také měním a posouvám dál, má to určitě stále větší sílu. Po dalších podstatných změnách v mém osobním životě, akci plánuji a vedu s mou partnerkou (viz níže), díky níž máme zajištěno to nejlepší jídlo a dokonalý vyvažující ženský element k mému vedení.
Ačkoliv toto je z mého sortimentu ten nejnáročnější seminář na vedení i organizování, osobně se na tuto akci velmi těším. Minulá Přírodní cesta byla opravdu silný zážitek, její účastníci se i nadále scházejí a zůstávají přáteli na celý život.
S radostným očekáváním vítám další společnou výzvu k plnějšímu prožívání našich životů :-).




Ing. Ludmila Zažímalová
    Po gymnáziu jsem vystudovala Zahradní a krajinářskou architekturu na Zahradnické fakultě MZLU v Brně, obor Management zahradních a krajinářských úprav. Poté ještě pracovala půl roku v Zahradě Olomouc, velké realizační firmě, ale cítila jsem, že mě to zcela nenaplňuje. Zpočátku jsem navrhovala také klasické rodinné zahrady založené především na práci s detailem a trvalkami. Do srpna 2014 jsem se podílela na budování bambusové džungle v pražském Bambusáriu Rosteto v Praze Troji, kde je zřejmě největší sbírka mrazuvzdorných bambusů u nás, včetně ukázkové a prodejní zahrady. Na tuto exotickou cestu jsem se dostala skrze svoji celoživotní touhu poznávat přírodu, kochat se rostlinami a krajinami u nás i ve světě. Lákaly mě vždy cesty do přírody, vandry výlety, divočina - džungle a její vývoj, proměny a neuvěřitelná energie života, která je vždy nejvíce přítomna tam, kde je ještě příroda aspoň trochu sama sebou a není nalinkovaná dle nějakého průmyslového či módního modelu, zpřevracená a zdevastovaná, kde fungují jiné, než naše mnohdy omezené lidské zákony. Vždy, když mi bylo nejhůře, pomohl mi výlet s přáteli na několika denní cestu naší krajinou nebo jenom chvilkový odchod do samoty někde ve volné krajině, na zahradě, v lese. A když mi je nejlépe, svoji radost můžu nejlépe prožít venku na sluníčku nebo ve stínu lesa.
Od srpna 2014 jsem se "přesadila" a trvale "zakořenila" s Jardou na našem rodovém statku a těším se z našeho dalšího společného tvoření, a to nejen permakulturního centra.
    Neustále se vracím ke krásným a oduševnělým krajinám, které vyprávějí a umožnují nahlédnout do svého nitra. Znovu a znovu, pokaždé po nějaké době, mohu více pronikat do jejich hloubky, protože již mohu vidět i to, co mi předtím unikalo. Všichni se stále měníme, vyvíjíme či stagnujeme. Záleží na našem rozpoložení a stavu mysli a na interakcích a odezvách našich světů se světy ostatních a zdánlivou realitou.
    Toužím vidět stále hloub, dotýkat se, cítit další rozměry a prostor, které mi předtím unikaly. Stále se dívám a žasnu. Nic nikdy nekončí, vše se mění a pokračuje způsobem, na který jsme naladěni. I když si myslíme, že jsme na konci cesty či na konci s dechem, je to jen začátek cesty nové, nové šance využít naší vnitřní síly, která je tam ukrytá a jejímž zdrojem je příroda a celý vesmír.
    Baví mě v přírodě žít, přírodu ctít, o přírodě snít. Z přírody jsme vzešli, tam je náš domov, naše útočiště, naše srdce a to co nám v současné době chybí nejvíce je tento domov, jakkoliv milujeme nebo lpíme na zdánlivé „pohodě“ naší překombinované, svazující a zkostnatělé civilizace.



Těšíme se s některými z vás na viděnou na společné Přírodní cestě!

    

Klíč k výběru kurzů


Úvodní Ekozahrada Rostliny Kurzy Doporučuji Kontakt