"Stránky o ekozahradách a životním stylu respektujícím přírodní zákony, určené lidem, 
jimž zdraví naší planety není lhostejné." 

Úvodní Ekozahrada Rostliny Klub Kurzy Doporučuji Kontakt

 sekce: Ekozahrada

Přírodní styl zahrady

    Z ekologického hlediska je do zahrady nejvhodnější ta vegetace, která by tam rostla, kdyby náš pozemek nebyl nikdy dotčen lidskou rukou.

Zahrady z původních druhů

    Jedním z kladných celosvětových trendů v zahradničení poslední dobou je obracení se pro inspiraci na přírodu. Kdo se rozhodne vysázet pouze původní rostliny, má k tomu následující velmi dobré důvody:

-         vytvořit krásnou a bezúdržbovou zahradu

-         rozšířit biodiverzitu (druhovou pestrost) v krajině poznamenané lidskou činností

-         zajistit vhodné prostředí pro volně žijící živočichy (ptáky, motýly, plazy,…)

-         vytvořit domov pro rostliny, které jsou ve volné přírodě ohrožené

-         minimalizovat nebo vyloučit používání vody na zalévání a veškerou zahradní chemii (vegetace v přírodě to také nepotřebuje)

    Rychle zjistíte, že naše domácí vegetace se o sebe dovede sama postarat a zároveň se postará i o zvířata a hmyz, která na ní závisí. Například bobule některých cizokrajných ale běžně vysazovaných keřů jsou pro české ptactvo nepoživatelné.

Permakulturní zahrada není úplně to samé, co čistě přírodní zahrada

    Ačkoliv základní myšlenky těchto dvou směrů spolu úzce souvisí. V přírodní zahradě je na prvním místě kladen důraz na původní vegetaci - kterou samozřejmě preferujeme i v permakulturní zahradě. V té však neváháme pro dosažení dalších cílů použít i rostliny nepůvodní či šlechtěné (kvůli vyšší produkci potravy pro člověka, úspoře místa, atd.). Přírodní zahrada většinou ještě více myslí na okolní živočichy a rostliny, než na materiální lidský užitek. Osobně doporučuji něco mezi, zlatou střední cestu, která na jedné zahradě spojí klady obou těchto blízkých stylů. Kdyby všechny zahrady byly jen přírodní, nebylo by to řešením problému získávání zdravé, na vlastní zahradě vypěstované potravy. Máte-li jen malou zahradu, pak by většina rostlin měla být jedlá i pro člověka- přebytky stejně potom připadnou ptactvu a jiným živočichům.

Původní rostliny 

    To jsou ty, které se na našem území vyvíjely tisíce let a jsou dokonale přizpůsobeny místním půdním i klimatickým podmínkám, dešťovým srážkám a našim typickým ročním obdobím. Dále si tyto rostliny vytvořily pevné vztahy s téměř nekonečným množství organismů a jiných rostlin, vyvíjejících se po jejich boku celou tu dobu –od mikroskopických roztočů a hub po velké savce. Nic v přírodě neexistuje samo o sobě, vše je propojeno se vším. Všechny tyto podmínky a propojení jsou zakódovány v genech rostlin, proto rostou tak snadno. Přesněji řečeno- rostou snadno, pokud člověk neničí podmínky a vztahy, na které jsou zvyklé. Bahenní rostliny rostou snadno v mokřadu, ale ne na poli, které po melioraci tento mokřad nahradilo.

    Víte, že existují nejméně stovky úžasných původních rostlin, které můžete pěstovat právě na té své zahrádce? Výběr je nesrovnatelně větší než co najdete v nabídkovém katalogu i těch největších zahradnictví. Bohužel není snadné dnes některé tyto rostliny najít ani ve volné přírodě. Některé přežívají jen na několika posledních místech, protože jim lidská civilizace zabavila jejich teritoria, jiné jsou vytlačovány zavlečenými druhy, nebo jich ubývá společně s živočišnými druhy, na nichž mohou být závislé. Příroda jakou najdete v okolí měst je jen zlomkem původního bohatství, a velká část z toho jsou druhy nepůvodní. Se sháněním lokálních druhů od prodejců je to různé, musí se hledat. Jsem zásadně proti drancování přírody, ale pokud je šance někde v přírodě odebrat část rostliny a nenarušit tím původní populaci, rozmnožit ji na stovky nových exemplářů a poskytnout jim útočiště v přírodních či permakulturních zahradách, pak je to věc záslužná a netřeba mít špatné svědomí. Mnoho krásných bylin do zahrádek taky někdy přichází samo, ale jsou označovány a stíhány jako plevel. Na trhu je dostatek literatury o bylinkách, keřích a stromech, ze které například zjistíte, který druh je opravdu původní, a který tu za desítky let jen zdomácněl. Zakomponovat lze i české letničky a dvouletky, které se každoročně samovysévají a tudíž se chovají jako trvalky.

     

    Dejte přednost původním, ale nezavrhujte ani druhy cizí, které se osvědčily, nejsou invazivní (nerozrůstají se nekontrolovatelně samovolně) a jsou všestranné užitečné. Na chránění české přírody před vetřelci odjinud už je trochu pozdě, snahou by však mělo být zachovat co nejvíce našich druhů při životě.

 autor článku: Jaroslav Svoboda, 2003

Úvodní Ekozahrada Rostliny Klub Kurzy Doporučuji Kontakt