|
Škůdci nebo pomocníci? "Výskyt
škůdců není zapříčiněn nedostatkem pesticidů v životním prostředí,
stejně jako bolest hlavy nenastává
díky nedostatku aspirinu v krevním oběhu. Bolest hlavy dostáváme kvůli
způsobu, jakým vedeme náš život a škůdce na poli máme kvůli tomu, jak
na nich hospodaříme."
![]()
Často mi do mailu přicházely dotazy, jak vyzrát na
některého škůdce, jak zahubit, zničit, odehnat nebo
zlikvidovat konkrétního živého tvora či rostlinu
ekologickou cestou (těch neekologických je zřejmě už dostatek).
Ve všech dotazech se zrcadlí jediný druh
myšlení - jak JÁ Člověk mám regulovat to či
ono. Myslím si, že takto bychom se nikam nedostali. Člověk tu
nikdy nebyl, není a nebude od toho, aby v přírodě něco
přemnoženého reguloval. Od toho je tu příroda. Člověk je
poněkud jiný než ostatní tvorové a má
jedinou
zodpovědnost - dovolit jí to (přírodě), pokud něco zničil
tak to napravit, a radovat se z toho jak to pak krásně funguje!
To je to hlavní co má člověk dělat, a zatím to
bohužel bylo to
jediné, co nedělal.
V přírodě
existují užitečné vztahy, které se za
hóóóódně dlouhou dobu nastavily tak,
aby jedna potvora žrala druhou, aby rostlinná společenstva mohla
růst společně, aby rostliny měly co potřebují, a aby
i živočichové měli co potřebují. Zahradník nebo
zemědělec který z této pestré a dokonale
propojené mozaiky udělá traktorem nebo bagrem rovnou
polomrtvou
pláň si zaslouží jedinou věc - průšvih a spoustu
práce. Když z jedné části uděláte
trávník a z druhé záhonky, užitečné
přírodní vztahy k vám nepřijdou ani když si
dáte inzerát. Vyhrabané řádky
sázecím kolíkem, v nich zelenina jako
vojáci na přehlídce, sem tam ovocný strom a
všude kolem houfující se davy hladových
škůdců. Pak jen přemýšlet co dalšího
ještě musíte udělat nebo koupit, aby všechna
práce nebyla nazmar. Ne, děkuji...
![]() Filosofie permakultury a zdravého rozumu nehledá
nové ekologické či neekologické přípravky
na hubení či regulaci čehokoliv. Je snadné si představit,
že takto jeden problém vyřešíme a deset
dalších příjde. Může to být dobrý byznys
pro některé firmy, dá se to dlouho a složitě vyučovat,
vydá to na několik tlustých knih... ale v konečném
výsledku to nevede k cíli. Tedy pokud je
vaším cílem klid, pohoda, přírodní harmonie a jako bonus úroda s minimem
práce.
Mimochodem, když už jsme u toho ekologického hubení.
Zkuste se vžít do pocitu takové menší
kolonie mšic. Představte si, že by se vaše
mšičí rodina přemnožila. Vidíte nějaký
zásadní rozdíl v tom, jestli vás někdo
shůry zlikviduje ekologicky nebo neekologicky? Dle mého
názoru je to boj, a dle mého názoru boj a
násilí nikdy neprodukuje harmonii. Mšice
mají být zdrojem potravy dravého hmyzu,
například slunéček, nikoliv terčem lidských
teroristických útoků. Americká invaze do Vietnamu
nebo Iráku... nebo kdysi dávno do Ameriky, je jen v
jiném měřítku podobná každodenní
zahradní praxi. Tohle patří nám, o tom budeme
rozhodovat jen my, to chceme jen pro sebe, tak si to vezmeme
násilím. Jako kdyby tady ty mšice nebyly mnohem
dřív, a jako kdyby jejich funkce neměla smysl. Uvědomte si, že
"škůdcům" vytvářejícím nadměrné populace můžeme být vděční za informaci o tom, že
prostředí, které vytváříme není
harmonické!
![]() Příklady údajů které se moc nezveřejňují:
"Ačkoli používání insekticidů v USA stouplo mezi roky 1945 -1989 desetinásobně, celková ztráta úrody zaviněná hmyzem se téměř zdvojnásobila ze 7 na 13%." Vědci přišli na to, že některé rostliny (například
bavlna, tabák a kukuřice) vysílají specifické signály pro
parazitické vosy, aby jim přišly na pomoc, když jsou pod útokem rostlinožravého
hmyzu, jehož jsou tyto vosy přirození nepřátelé. Každý druh vosy navíc
parazituje jen na určitém druhu škůdce a vědci zjistili, že signál vyslaný
rostlinou přitáhl vždy přesně ten druh vosy, který byl potřeba. (ECHO
Development Notes, Issue 66, December 1999) Také vám mohu zaručit, že několik prvních let po
založení nové zahrady na ní nic ze zde
uvedených kladů nebude fungovat stoprocentně. Můžete dělat
vše správně a přesto se něco přemnoží,
rozplevelí atd. Několikaletý přechod z naprostého zmatku,
destrukce, porušené rovnováhy a disharmonie k
plynoucí přírodní harmonii je
normální a nutný. Po novorozenci také hned
nechcete, aby v prvních letech svého života postavil dům, zasadil
stromy, vytvořil si skvělou kariéru a vychoval potomky.
Všechno má svůj čas. Když tento čas nechcete zahradě
dát a musíte mít vše dokonalé hned,
aniž byste krok po kroku budovali stabilní harmonii, zdravou půdu a pestrou vegetaci, tak prostě máte smůlu.
![]()
Můžete také jen čekat, a nechat aby se příroda obnovila sama. To se nám
po kolapsu technokratické civilizace bude hodit v zemědělstvím zničené
krajině, ale v zahrádkách by to nemělo smysl. Trvalo by to o několik
desetiletí déle, a dle zákonů přírodní sukcese
byste se asi dočkali lesa. Jediná smysluplná věc je
založit co nejkrásnější a
nejpestřejší plodící ekozahradu, vytvořit v
ní rozmanité prvky sloužící jako
skrýše a životní prostor živočichům a hmyzu,
hýčkat mladé rostlinky dokud nevyrostou, a užívat
si stav, ve kterém zahrada právě je. Malé
dítě se také občas počůrá, pokaká,
křičí někdy víc než byste preferovali, a přesto z něho
máte radost a užíváte si, že je malé.
Málokdo má to odhodlání ho hned při
prvním "průšvihu" postříkat pesticidem. Jednou to
tak už nebude, postará se samo o sebe, stejně jako
dospělá zahrada. Respektuplná pomoc rodičů je samozřejmě i v dospělosti někdy
vítaná - dětem i zahradě.
V některých případech možná jsou nutné
kompromisy. Když
chcete vypěstovat dýně a všechny sazeničky vám
žerou slimáci, na malé zahrádce pomůže koupit
Ferramol nebo
jiný netoxický hubící ekopřípravek, a k tomu ještě chránit sazenice plechovými tubusy, a
dopřát si
jako úrodu raději dýně než slimáky. Slimáci
jsou trochu extrém v posledních letech a k
vyharmonizování jejich invaze už musí být
zahrádka opravdu hodně živá a silná, stejně jako vaše vnitřní pohoda.
Pokud je pěstování zeleniny ve velkém pro vás důležité, možná zauvažujete, že nebudete bojovat a pozvete si efektivnější pomocníky. Třeba si pořídíte kachny indické běžce, které slimáky s radostí konzumují a ještě dávají chutná vajíčka. Jenže to vám přinese určitou práci a starosti navíc, zvažte tedy, zda se to vyplatí. Jiný případ je občasná invaze mšic, dřepčíků či jiných hmyzáků. Pokud se vám povede tyto "škůdce" nějak efektivně vyhubit, zpomalíte nebo znemožníte i nástup jejich přirozených požíračů. Jak se má u vás namnožit predátor, když mu zgenocidujete veškerou jeho kořist? Umřel by hlady! Když se opravdu začíná tvořit harmonie ve vašem dobrém zahradním designu, pak je dlouhodobě výhodnější občas nějakou úrodu odevzdat hladovým breberkám. Příroda díky tomu bude mít možnost koloběh uzavřít a někoho vám na ně poslat. Chce to pevné nervy, lásku ke všemu živému, nebo možnost vyventilovat případnou agresi nějak neškodně, třeba v posilovně, nebo hloubením děr pro stromy..... a pěstovat i plodiny, kterým tito konkrétní tvorové sežráním nehrozí. Rozmanitost úrody vám zajistí, že vždycky dostatek zbyde i pro vás. Jedlé trvalky také bývají odolnější než jednoletá zelenina, která je k sežrání "škůdci" vždy nejnáchylnější. Hlavní je si uvědomit, že cesta je cíl - směřujeme k maximální harmonii, a učíme se zároveň z jejího nedostatku.
![]() (Lovit přemnožené hlodavce můžete sice o víkendech nebo místo dovolené sami, ale na větším holém pozemku je lepší umožnit to těm, kteří z toho mají větší radost. Třeba dravým ptákům. Tím, že jim postavíte bidýlka na kterých mohou číhat. Jednou je nahradí stromy. Hovínka pod bidýlkem, plná chlupů a malých kostiček, budou důkazem, že se povedlo urychlit navázání dalšího užitečného vztahu. Pro hlodavce si přijdou i lasičky, nebo na menší zahradě kočka.) Je
mnoho bezpečných, přírodních a jednoduchých metod jak rostliny chránit a
obnovit přirozenou funkci přírodní rovnováhy.
Stačí zajistit vhodné životní prostředí pro živočišné
druhy, které se škůdci živí. Tím prostředím
mohou být tlející klády, jezírka, mokřady,
louky, houštiny, staré stromy, hromádky kamenů, větví,
listí, atd. Ve zdravém prostředí, když se začnou
množit škůdci, začnou se množit i predátoři - pokud k tomu mají vhodné podmínky.
![]() Střevlíci
a jiní brouci žijící v mulči a trouchnivějícím organickém materiálu
(dřevo, větve, listí...) jsou ve stádiu svých dravých larev predátoři
likvidující slimáčí populaci - žerou jejich vajíčka. Jen jim trvá delší
čas, než se dostatečně rozmnoží.
![]() Útoky škůdců nám také ukazují, kde
kvalita půdy zasluhuje naši pozornost. Vypadá
to, že většina chorob rostlin a přemnožování
škodlivých
organismů je způsobeno nerovnováhou mikrobiálních
populací v půdě a deficitem minerálů a jiných
látek které rostliny k vyváženému
zdraví potřebují. Rostliny rostoucí ve zdravé úrodné půdě
mají silný imunitní systém a
samy škůdce odpuzují. To je další
silná zbraň, kromě fungujících vztahů. Kde se to
neděje, tam je půda v nerovnováze. Náprava
problému obnoví zdraví rostlin a škůdci
zmizí.
![]() (Vodní prvek na každém pozemku přiláká mnoho dalších pomocníků. Dejte při konstrukci pozor, aby vše co tam případně spadne mohlo vylézt po nějakém dřevě nebo mělčině ven.) Shrnutí: Zajistit přírodní rovnováhu neznamená úplně vyhubit škůdce. Zdravá zahrada paradoxně potřebuje zdravou populaci škůdců, díky níž také přežívá zdravá populace predátorů. Říká se, že na správně vedené organické farmě entomologové a odborníci na zdraví rostlin budou schopni najít porůznu všechny škodlivé i užitečné organismy které hledat budou. Ale nepodaří se jim najít žádné závažnější škody způsobené jejich přítomností! Většina lidí předpokládá, že být organickým (bio) farmářem spočívá jen ve výměně druhu postřiku za neškodný, který může být stejně účinný. To je samozřejmě lepší než škodlivá chemie, nicméně pokusy prokázaly, že když nepoužijete postřik vůbec žádný, ztráty na úrodě jsou buďto stejné nebo menší. V příštích letech při nepoužívání čehokoliv už jen menší. Naprostá většina organických farem se tudíž obejde bez jakéhokoliv postřiku. Výrobci a prodejci postřiků zřejmě do médií dodávají naprosto opačné informace. Jediný kdo tady opravdu ví jak věci vyřešit, nejsem ani já, ani vy, ani pan X, je to PŘÍRODA! Vytvořte na své zahradě ekologickou rovnováhu pomocí druhové rozmanitosti, úkrytů pro hmyz a dravce a zdravě úrodné půdy a zjistíte, že žádní škůdci vlastně neexistují... když už nebudeme muset počítat člověka. ![]()
autor
článku a fotografií: Jaroslav Svoboda (2003, aktualizováno 2010)
článek "Hrátky se slimáky" s návodem na ochranu sazenic |
|