Škůdci

Často mi do mailu přicházely dotazy, jak vyzrát na některého škůdce, jak zahubit, zničit, odehnat nebo zlikvidovat konkrétního živého tvora či rostlinu ekologickou cestou (těch neekologických je zřejmě už dostatek). Ve všech dotazech se zrcadlí jediný druh myšlení - jak JÁ Člověk mám regulovat to či ono. Myslím si, že takto bychom se nikam nedostali. Člověk tu nikdy nebyl, není a nebude od toho, aby v přírodě něco přemnoženého reguloval. Od toho je tu příroda. Člověk je poněkud jiný než ostatní tvorové a má jedinou zodpovědnost - dovolit jí to (přírodě), pokud něco zničil tak to napravit, a radovat se z toho jak to pak krásně funguje! To je to hlavní co má člověk dělat, a zatím to bohužel bylo to jediné, co nedělal.

V přírodě existují užitečné vztahy, které se za hóóóódně dlouhou dobu nastavily tak, aby jedna potvora žrala druhou, aby rostlinná společenstva mohla růst společně, aby rostliny měly co potřebují, a aby i živočichové měli co potřebují. Zahradník nebo zemědělec který z této pestré a dokonale propojené mozaiky udělá traktorem nebo bagrem rovnou polomrtvou pláň si zaslouží jedinou věc - průšvih a spoustu práce. Když z jedné části uděláte trávník a z druhé záhonky, užitečné přírodní vztahy k vám nepřijdou ani když si dáte inzerát. Vyhrabané řádky sázecím kolíkem, v nich zelenina jako vojáci na přehlídce, sem tam ovocný strom a všude kolem houfující se davy hladových škůdců. Pak jen přemýšlet co dalšího ještě musíte udělat nebo koupit, aby všechna práce nebyla nazmar. Ne, děkuji...

Filosofie permakultury a zdravého rozumu nehledá nové ekologické či neekologické přípravky na hubení či regulaci čehokoliv. Je snadné si představit, že takto jeden problém vyřešíme a deset dalších příjde. Může to být dobrý byznys pro některé firmy, dá se to dlouho a složitě vyučovat, vydá to na několik tlustých knih... ale v konečném výsledku to nevede k cíli. Tedy pokud je vaším cílem klid, pohoda, přírodní harmonie a jako bonus úroda s minimem práce. Mimochodem, když už jsme u toho ekologického hubení. Zkuste se vžít do pocitu takové menší kolonie mšic. Představte si, že by se vaše mšičí rodina přemnožila. Vidíte nějaký zásadní rozdíl v tom, jestli vás někdo shůry zlikviduje ekologicky nebo neekologicky? Dle mého názoru je to boj, a dle mého názoru boj a násilí nikdy neprodukuje harmonii. Mšice mají být zdrojem potravy dravého hmyzu, například slunéček, nikoliv terčem lidských teroristických útoků. Americká invaze do Vietnamu nebo Iráku... nebo kdysi dávno do Ameriky, je jen v jiném měřítku podobná každodenní zahradní praxi. Tohle patří nám, o tom budeme rozhodovat jen my, to chceme jen pro sebe, tak si to vezmeme násilím. Jako kdyby tady ty mšice nebyly mnohem dřív, a jako kdyby jejich funkce neměla smysl. Uvědomte si, že "škůdcům" vytvářejícím nadměrné populace můžeme být vděční za informaci o tom, že prostředí, které vytváříme není harmonické!

Příklady údajů které se moc nezveřejňují:

"Ačkoli používání insekticidů v USA stouplo mezi roky 1945 -1989 desetinásobně, celková ztráta úrody zaviněná hmyzem se téměř zdvojnásobila ze 7 na 13%."

Vědci přišli na to, že některé rostliny (například bavlna, tabák a kukuřice) vysílají specifické signály pro parazitické vosy, aby jim přišly na pomoc, když jsou pod útokem rostlinožravého hmyzu, jehož jsou tyto vosy přirození nepřátelé. Každý druh vosy navíc parazituje jen na určitém druhu škůdce a vědci zjistili, že signál vyslaný rostlinou přitáhl vždy přesně ten druh vosy, který byl potřeba. (ECHO Development Notes, Issue 66, December 1999)

Také vám mohu zaručit, že několik prvních let po založení nové zahrady na ní nic ze zde uvedených kladů nebude fungovat stoprocentně. Můžete dělat vše správně a přesto se něco přemnoží, rozplevelí atd. Několikaletý přechod z naprostého zmatku, destrukce, porušené rovnováhy a disharmonie k plynoucí přírodní harmonii je normální a nutný. Po novorozenci také hned nechcete, aby v prvních letech svého života postavil dům, zasadil stromy, vytvořil si skvělou kariéru a vychoval potomky. Všechno má svůj čas. Když tento čas nechcete zahradě dát a musíte mít vše dokonalé hned, aniž byste krok po kroku budovali stabilní harmonii, zdravou půdu a pestrou vegetaci, tak prostě máte smůlu.

Můžete také jen čekat, a nechat aby se příroda obnovila sama. To se nám po kolapsu technokratické civilizace bude hodit v zemědělstvím zničené krajině, ale v zahrádkách by to nemělo smysl. Trvalo by to o několik desetiletí déle, a dle zákonů přírodní sukcese byste se asi dočkali lesa. Jediná smysluplná věc je založit co nejkrásnější a nejpestřejší plodící ekozahradu, vytvořit v ní rozmanité prvky sloužící jako skrýše a životní prostor živočichům a hmyzu, hýčkat mladé rostlinky dokud nevyrostou, a užívat si stav, ve kterém zahrada právě je. Malé dítě se také občas počůrá, pokaká, křičí někdy víc než byste preferovali, a přesto z něho máte radost a užíváte si, že je malé. Málokdo má to odhodlání ho hned při prvním "průšvihu" postříkat pesticidem. Jednou to tak už nebude, postará se samo o sebe, stejně jako dospělá zahrada. Respektuplná pomoc rodičů je samozřejmě i v dospělosti někdy vítaná - dětem i zahradě.

V některých případech možná jsou nutné kompromisy. Když chcete vypěstovat dýně a všechny sazeničky vám žerou slimáci, na malé zahrádce pomůže koupit Ferramol nebo jiný netoxický hubící ekopřípravek, a k tomu ještě chránit sazenice plechovými tubusy, a dopřát si jako úrodu raději dýně než slimáky. Slimáci jsou trochu extrém v posledních letech a k vyharmonizování jejich invaze už musí být zahrádka opravdu hodně živá a silná, stejně jako vaše vnitřní pohoda.
Pokud je pěstování zeleniny ve velkém pro vás důležité, možná zauvažujete, že nebudete bojovat a pozvete si efektivnější pomocníky. Třeba si pořídíte kachny indické běžce, které slimáky s radostí konzumují a ještě dávají chutná vajíčka. Jenže to vám přinese určitou práci a starosti navíc, zvažte tedy, zda se to vyplatí. Jiný případ je občasná invaze mšic, dřepčíků či jiných hmyzáků. Pokud se vám povede tyto "škůdce" nějak efektivně vyhubit, zpomalíte nebo znemožníte i nástup jejich přirozených požíračů. Jak se má u vás namnožit predátor, když mu zgenocidujete veškerou jeho kořist? Umřel by hlady! Když se opravdu začíná tvořit harmonie ve vašem dobrém zahradním designu, pak je dlouhodobě výhodnější občas nějakou úrodu odevzdat hladovým breberkám. Příroda díky tomu bude mít možnost koloběh uzavřít a někoho vám na ně poslat. Chce to pevné nervy, lásku ke všemu živému, nebo možnost vyventilovat případnou agresi nějak neškodně, třeba v posilovně, nebo hloubením děr pro stromy..... a pěstovat i plodiny, kterým tito konkrétní tvorové sežráním nehrozí. Rozmanitost úrody vám zajistí, že vždycky dostatek zbyde i pro vás. Jedlé trvalky také bývají odolnější než jednoletá zelenina, která je k sežrání "škůdci" vždy nejnáchylnější. Hlavní je si uvědomit, že cesta je cíl - směřujeme k maximální harmonii, a učíme se zároveň z jejího nedostatku.

(Lovit přemnožené hlodavce můžete sice o víkendech nebo místo dovolené sami, ale na větším holém pozemku je lepší umožnit to těm, kteří z toho mají větší radost. Třeba dravým ptákům. Tím, že jim postavíte bidýlka na kterých mohou číhat. Jednou je nahradí stromy. Hovínka pod bidýlkem, plná chlupů a malých kostiček, budou důkazem, že se povedlo urychlit navázání dalšího užitečného vztahu. Pro hlodavce si přijdou i lasičky, nebo na menší zahradě kočka.)

Je mnoho bezpečných, přírodních a jednoduchých metod jak rostliny chránit a obnovit přirozenou funkci přírodní rovnováhy. Stačí zajistit vhodné životní prostředí pro živočišné druhy, které se škůdci živí. Tím prostředím mohou být tlející klády, jezírka, mokřady, louky, houštiny, staré stromy, hromádky kamenů, větví, listí, atd. Ve zdravém prostředí, když se začnou množit škůdci, začnou se množit i predátoři - pokud k tomu mají vhodné podmínky.

Střevlíci a jiní brouci žijící v mulči a trouchnivějícím organickém materiálu (dřevo, větve, listí...) jsou ve stádiu svých dravých larev predátoři likvidující slimáčí populaci - žerou jejich vajíčka. Jen jim trvá delší čas, než se dostatečně rozmnoží.

Útoky škůdců nám také ukazují, kde kvalita půdy zasluhuje naši pozornost. Vypadá to, že většina chorob rostlin a přemnožování škodlivých organismů je způsobeno nerovnováhou mikrobiálních populací v půdě a deficitem minerálů a jiných látek které rostliny k vyváženému zdraví potřebují. Rostliny rostoucí ve zdravé úrodné půdě mají silný imunitní systém a samy škůdce odpuzují. To je další silná zbraň, kromě fungujících vztahů. Kde se to neděje, tam je půda v nerovnováze. Náprava problému obnoví zdraví rostlin a škůdci zmizí. Používat jedovaté postřiky je marné a ještě horší – jedy zabijí nejen užitečný hmyz, který přirozeně kontroluje populaci škůdců, ale i bohatý půdní život, když se z rostlin spláchnou. Množství dnešních hmyzích populací škodících na úrodě bylo způsobeno pesticidy, které vybily jejich přirozené nepřátele a zničily spolu s hnojivy půdní zdraví a úrodnost. K prvotní nápravě slouží, kromě bio-pěstitelství, dodávání organické hmoty ve formě mulče, kompostu, dodání minerálních látek ve formě prachu z kamenolomů (tzv. remineralizace - www.remineralize.org) a vhodné terénní úpravy zabraňující erozi půdy a odtoku vody, kterou bychom raději viděli do naší půdy vsakovat (svejly, terasy). V druhé vlně se už o kvalitu půdy starají rostliny a půdní živočichové sami svými těly, ačkoliv vaše dary bude půda určitě oceňovat vždy.

(Vodní prvek na každém pozemku přiláká mnoho dalších pomocníků. Dejte při konstrukci pozor, aby vše co tam případně spadne mohlo vylézt po nějakém dřevě nebo mělčině ven.)