"Je to umění s láskou a pokorou pečovat o Zemi jako o nádhernou zahradu ... 
... umění, které po dlouhou dobu spalo v našich srdcích"

 Zahrádkářův splněný sen

        Rodinná farma, rodový statek to je místo nanejvýš vhodné pro zahrádkáře a lidi toužící tak trochu farmařit. Proč jinak brát ne méně než 1 ha půdy, zúrodňovat jí, sázet několikařadý živý plot, vysazovat les a sad, vytvářet záhonky či experimentovat s bezorebnými technikami pěstování obilí? Je to skutečnost – rodový statek je pro zahrádkáře. Tento rajský koutek se může stát jejich splněným snem i z toho důvodu, že na tak velké ploše si budou moci dovolit „nešetřit místem“ . Možná každý zahrádkář zná ten pocit, kdy musí dělat kompromisy, pečlivě vybírat, co zasadí a kolik to zabere prostoru – obzvláště silně se toto téma týká ovocných a neovocných stromů a živých plotů.

        Na malé rodinné farmě může být živý několikařadý neprostupný plot obsahující i stromy široký 5 až 10m, což je na malé zahrádce nemyslitelné. Tento plot zajistí soukromí, ochranu před chladným větrem, jedlé plody, úkryty pro zvířata i děti. Nebude třeba ho stříhat a už vůbec ne ho opravovat či natírat proti rezavění. Jen je potřeba vše dobře promyslet a vybrat.

        Zcela bez omezení je možno popustit fantazii při výběru oblíbených ovocných stromů, je naprosto možné a vhodné dopřát jim dostatek místa k růstu (správně se stromy sázejí přibližně 10m od sebe) a vytvořit tak překrásný sad, prosázený jedlými keři mnoha dalších funkcí. Takováto tvorba potřebuje prostor a v dnešní době i oprášení znalostí starých místních odrůd ovoce a způsobů péče o stromy. Již přes padesát let jsou známy techniky, jak roubované stromky celkem snadno a přirozeně zpravokořenit. Díky tomu, že jim dopřejeme jejich vlastní kořeny, jejich vlastní přirozenost (jak by bylo asi nám, kdybychom žili na cizích nohou?), zesílíme jejich odolnost a zdraví a vyhneme se stříhání a složité (chemické) péči. A to je velká výzva pro budoucnost.

        Založit vlastní les? Kdo by si to mohl dovolit i na větší zahradě? Ale na rodovém statku je naprosto reálné tento les pro své potomky vysadit. Půl hektaru lesa bude mít již pro děti a vnuky nesmírnou cenu. Umíte si představit, že si dnes můžete postavit srub ze stromů, která pro vás sázel váš dědeček s babičkou? V takovém domě by asi chtěl žít každý a cítil by nesmírnou hrdost na svůj rod a vzpomínal na něj s láskou. Přitom náklady na vysazení soukromého lesa - daru budoucím generacím je schopna zvládnout každá rodina. Spousty v zahradách ničených náletových semenáčů, žaludy i bukvice ...jsou zdarma. A nákup sazenic keřů a stromů ve školkách ve velkém množství je také levný.

        A pokud vás zahradničení chytne úplně a prostě mu propadnete, nic vám nebrání experimentovat s přirozenými a méně pracnými technikami hospodaření. Že lze úspěšně pěstovat bez chemie, je již dnes všeobecně známo. Ale i takové techniky jako například bezorebné metody pěstování obilí jsou již vyzkoušené a potvrzené, zrovna tak jako smíšené nebo ještě lépe polykulturní metody pěstování zeleniny (řekněte své sbohem nesmyslnému okopávání a pletí).

        Je naprosto možné – pokud se tomu budeme dostatečně a s láskou věnovat – že docílíme na první pohled neuvěřitelných výsledků. Příklady jsou již známy – ne však všeobecně – to by přeci kazilo tolik propagovanou a donekonečna omílanou představu o tom, že zemědělství a zahrádkaření je dřina… což skutečně je, pokud se nad ním nepřemýšlí, nehledají se přirozené způsoby a s přírodou se jednoduše bojuje.

        Takže nám – milovníkům přírody, zahrady a tvorby – nezbývá nic jiného než s radostí na svém statku "dřít" a splnit si své sny :-).