Svobodný pozemek nebo rodový statek.
Co to je? A proč?

Svobodný pozemek je větší než zahrada. Máte prostor sázet a tvořit. Nevidíte neustále sousedy. Je to přírodní jedlý ráj. Vaše osobní příroda. Může to být něco jako jedlý ovocný les, pestrý sad, rodinná farmička, nadčasový rodový statek, krásná velká zahrada... dle vašich záměrů a tužeb.

Je to permakulturně osázený pozemek o větší velikosti, než čemu říkáme zahrada. Aby vás neustále netlačilo místo a mohli jste si dosytosti sázet krásné velké stromy.
Vše co si přejete, se vejde! Není to skvělé?

Je to možná nejlepší investice do sebe a svého rodu na planetě Zemi.
Zajistí současné rodině i dalším generacím trvale zdravé jídlo,
stavební materiály, vodu a nejkrásnější možný prostor pro život.
Což je osvobozující...
A je to dřina? Pokud po ní netoužíte, tak není!

Rodový statek na jaře.

Takový pozemek nepřipomíná klasické hospodářství ani zemědělství. Připomíná krásnou velkou přírodní zahradu.
Protože tou je. (Foto našeho pozemku v procesu zarůstání jedlým lesem - bývalé pole).

Svobodné pozemky pro svobodné lidi a rodiny se dají vytvořit téměř všude. Každý trochu úrodný pozemek v klimatu vhodném na pěstování je vhodný.
Dále od měst můžete koupit hektarový pozemek levně.

Mým cílem je představit co nejvíce lidem
luxusní možnost, jak se dá na této planetě příjemněji žít.

Možná to není cesta pro každého.
Možná jste spíše kancelářsko-kavárenský typ člověka
a městské ulice vás vzrušují ze všeho nejvíce. Proč ne...

Ale co když patříte k lidem, kteří ke svému každodennímu životu
potřebují pravidelný kontakt s přírodou, čerstvý vzduch, zdravé potraviny,
kvetoucí louku, stromy, vodu a dostatek prostoru...
Prostor, který patří jenom Vám a vaší rodině.

  Například verze svobodného pozemku, které říkáme rodový statek,
je pozemek o rozloze 1 až 2 hektary (nebo více),
skládající se z mnoha přírodních a užitečných prvků,
jako je ekozahrada s jedlým ovocným lesem, sad, louka, les, voda...

Je ohraničený volně rostoucími živými ploty z původních druhů keřů,
které jsou většinou doplněny o další řady vyšších dřevin fungujících jako větrolamy.
Z nich získáváme donekonečna palivové i stavební dřevo kopicováním.

    Výsadba a pěstování všeho je založeno na principech permakultury
a přírodních metodách hospodaření.

Ovocné stromy se mohou pěstovat přirozeněji, vzrůstné, dlouhověké,
s minimální potřebou údržby.
Jejich zdraví a hnojení zajišťuje biodiverzita,
tedy pestrost vhodně zkombinovaných rostlinných společenstev.

Mám pocit, že jak se lidstvo probouzí z civilizační kocoviny a dobrovolného otroctví
(= ze stresu, shonu, nedostatku času, zamoření toxickými látkami a zabíjení se nezdravým jídlem)
svobodné pozemky všeho druhu se stanou časem hlavní způsob
hospodaření, žití a bydlení. Vše ostatní bude "alternativa".

Mladý tvrdý sad, ořechy a kaštanovníky na rodovém statku.

Bude příroda fungovat?

nejsou to žádné pohádky, nereálné sny, ani zázračné marketingové novinky. Vše už bylo vyvinuto přírodou během milionů let, a to k naprosté dokonalosti.

Prostě chytře a vědomě osázíme větší pozemek přírodními výtvory a najdeme způsob, jak co nejsnadněji kosit louku kolem nich...
Na tom nemá co nefungovat, to vždy fungovalo a fungovat bude. Žádná věda.

Využíváme to, co již dávno na celé planetě existuje a díky čemu jsme tu odedávna přežili.

Pouze si to poskládáme znova a po svém.
A přestaneme dělat zbytečné blbosti navíc...
(orat, stříkat, pěstovat krátkověké zákrsky...)

    Se znalostí přírodních zákonů a permakulturních metod je možno minimalizovat objem práce a zásobovat zdravou potravou celou rodinu nebo půlku vesnice...

Soběstačnost? To co naprodukuje vzrostlý rodový statek ani všechno sníst nelze!
Sklízet stačí jen to, co chceme. Zbytek se přemění zpět v úrodnou půdu.

Je to o produkci na prodej?

Vzniká i mnoho přebytků na rozdávání,
zpracování nebo prodej.

Ale svobodný pozemek není primárně farma na prodej potravin. Tu si můžeme udělat také, ale byla by to mnohem méně romantická verze pozemku.

  Naším cílem není nepříjemná otročina a systémy vesnických statků minulých století asi nejsou pro nás lákavým příkladem a nedávají žádný smysl.

Jídlo se dá pěstovat lehce!
Můžete se mnou argumentovat,
pokud máte někdo tu chuť,
ale já to už dlouho dělám.

Stačí to přestat komplikovat
a pěstovat v harmonickém prostředí.
Tím se řeší 90% problémů samo.

Neřešíme dokola choroby, škůdce, postřiky.
Kašleme na to. Vytváříme prostředí, v němž může jídlo samo co nejzdravěji růst :-).

S velkými pozemky souvisí několik (tisíc) otázek,
které jsem dostával a zodpovídal mnoho let na kurzech o rodových statcích.
(Nyní jsem vytvořil online verzi takového kurzu.)

Když zodpovím jednu otázku, vznikne mnoho dalších.
Ano, stavíme na hlavu celý koncept silně závislé moderní civilizace a obvyklého způsobu žití.
Zároveň permakultura řeší skoro všechny civilizační problémy a na 100% uplatňuje logické přírodní principy.

Občas někoho například zajímá toto:

  • Jak vybrat vhodný pozemek?
  • Jde to na orné půdě?
  • Jak to funguje legislativně?
  • Jde to oplotit? Čím?
  • Jde tam postavit dům?
  • Je potřeba (je možno, más smysl) tam trvale žít?
  • Je reálné mít velký pozemek jako "druhou" zahradu?
  • Jak náročná je údržba hektarových pozemků?
  • Jak nejlépe sekat trávu?
  • Jak se vytváří design takových pozemků?
  • Na kolik to celé vyjde finančně?
  • Dá se tím uživit (jídlo i peněžní příjmy)?
  • Je potřeba chovat zvířata, jde to bez nich (nebo jak je začlenit)?
  • Z čeho vytvořit větrolamy a živé ploty (a jak daleko od sebe vše sázet..)?
  • Jaké terénní úpravy udělat, jestli vůbec?
  • Jak vůbec na holém pozemku začít?
  • .... napadá vás ještě nějaká :-)?

Je potřeba tyto otázky vnímat v širších souvislostech krajinných, legislativních, rodinných, životních, časových, kapacitních. Je možno si vytvořit přesně takovou verzi, která vám vyhovuje nejvíce.

Ve velkých svobodných pozemcích vidím světlou budoucnost lidstva, 
proto bych se rád na ně dále zaměřil.

Formou článků, videí i kurzů.

Všechny fotky jsou z našich 20 hektarů, na kterých si od roku 2005 hraji a tvořím.
Jaroslav Svoboda