Je fajn znát ve svém kraji místa, kde se česnek medvědí hojně vyskytuje, dokud na vlastním pozemku není ještě tolik rozrostlý. Lze pak nasbírat  větší množství pro oblíbené pesto (třeba v rámci výletu s kamarádkou).

Sbíráme vždy několik listů z jedné rostliny a pak z další rostliny. Nikdy nesbíráme všechny listy jedné rostlinky, zahynula by.

Z košíku plného listů je pesta čtyři až šest malých skleniček. Rádi si intenzivní česnekovou chuť přidáváme na špagety, na chleba nebo k vařeným topinamburům.

Pro přípravu pesta jsem použila recept z knížky "Obnažená Veganka". Inspirativní kuchařku připravila a vydala Mariana Silovská, dcera našich přátel, Vaška a Jany z Organic Farm Soběsuky.

RECEPT

300 g lisů česneku medvědího
50 g vlašských ořechů
70 g olivového oleje
1-2 čajové lžičky soli
1 polévková lžíce lahůdkového droždí
šťáva z 1/2 citronů nebo 1 polévková lžíce umeocta
+ olivový olej na zalití ve sklenici

SKLADOVÁNÍ

Pesto vydrží v lednici i měsíc. Protože už ho máme rozrostlý i u nás na pozemku, dělávám pesta více várek a několik skleniček vždy zamrazím na zimu.

Při tvorbě pesta jen z česneku medvědího, oleje a soli (bez dalších ingrediencí), vydrží skleničky jen ve špajzu až do další sezóny. Je potřeba dbát na to, aby sklenička zůstala nahoře čistá. Při zašpinění, otřeme vršek sklenice ubrouskem, ideálně namočeným v nějaké lihovině (např. slivovici). Nahoře necháme trochu místa a obsah zalejeme shora olivovým olejem (tak k tomu nemůže vzduch).

Pesto se kazí, když v něm jsou oříšky a další přísady - pak je potřeba skladovat ho v lednici a spotřebovat do měsíce nebo zamrazit.

TIP

Zde je malý tip pro konání dobra: Pokud víte o nějakém místě, kde by se česneku medvědímu mohlo dařit a kde by lidem i zvířátkům dělal radost, vezměte tam s sebou na vysazení pár semínek, sazeniček nebo cibulek. Za dvacet let tam bude krásný porost, který vyprodukuje možná lahodné pesto pro mnoho rodin.

Česnek medvědí se nejlépe přesazuje cibulkami poté, co úplně zmizí pod zem (červen), ale lze i s balem vyrýpnout menší trs rostlinek s listy, dokud ještě nekvete (březen, duben). Nesmí zaschnout, udržujte trs vlhký a rychle vysaďte. Pro rozdávání sazenic a partyzánské výsadby po kraji je nejlepší v létě jednoho roku vysázet cibulky do květináčků a na jaře druhého roku, když začnou vylézat lístky, je lze rozdávat. Je to hezčí, než když předáváte zdánlivě prázdný květináč.

Skvělá a nejefektivnější je metoda rozhozu semínek, která se po odkvětu vytvoří. Ale pozor, semínka zvláště v teplých letech brzy opadají na zem, takže je důležité načasování sběru. Já jsem kdysi několik let po sobě semena česneků na lokalitách vždy minul - moc brzy nebo moc pozdě. Tak nezbylo, než odrýpnout rostlinky. Ale to, jak se česnek medvědí šíří rychle po okolí, je především zásluha jeho semínek. Rozhazovat se dají do stínu, do listí, pod keře... všude, kde by se mu mohlo líbit růst.

PESTO NEJEN Z ČESNEKU MEDVĚDÍHO

Pesto lze tvořit samozřejmě i z dalších bylin, nejen z česneku medvědího. Postup je úplně stejný. Jen trvanlivost může být v případě jiných bylin o něco kratší. Ještě nikdy se nám ale žádné pesto nezkazilo, vždy rychle mizí! Na jaře ho můžeme připravit kromě česneku medvědího i z bršlice, v létě nám chutná pesto z petrželky naťové a v pozdním létě / na podzim jsme si oblíbili pesto z lichořeřišnice.