Rodový statek - procházka v červnu

Záběry z části našeho vícehektarového pozemku, kde se protíná
jedlý ovocný les, tvrdý sad s ořechovci a květnaté louky.

Velmi mírný jižní svah, kde bylo ještě před 15 lety málo úrodné pole. V této části je extenzivní (méně udržovaná) kombinace jedlých i nejedlých dřevin a louky.

Ovocné dřeviny s hnojivou lupinovou loukou. Snažíme se kombinovat zúrodňování půdy s biodiverzitou a plodností. Vzniká stále se měnící krása.

V galerii níže lze na fotky klikat a prohlížet zvětšené.
Začátek června (jún) je krásné období. Vegetace je bujná, kvetoucí, šťavnatá. Stromy své plody teprve vyrábí.
V jiné části statku už naplno sklízíme bobuloviny, zeleninu a jedlé trvalky.

Tato konkrétní část na fotkách (o velikosti asi 3 hektary) je však moje oblíbená, extenzivní. Kromě kosení (nyní pro rychlost traktorem s mulčovačkou) zde neprovádím žádnou pravidelnější péči. Jednou za několik let to projdu, vyvětvím některé stromy na vysokokmeny a z větví vyrobíme štěpku nebo dřevěné uhlí pro záhony.

Je tu nekonečně mnoho možností hrát si s dalšími trvalkami, keři, stromy i popínavkami. Jako "zahrada s prostorem k dokončení". S tím, že je to fajn jak to je. A kdykoliv se dá cokoliv přidat - udělat to mnohem jedlejší, lesnější nebo naopak květinkovitější a udržovanější. Odpovídá to nyní mé péči - celé tři hektary nyní dostávají jen kolem 10 hodin péče ročně, včetně sekání trávy 2x ročně.

Nejkrásnější jsou zde ale louky, kterých se tu snažím vytvářet několik různých typů - suchá slunná květnatá, výživná lupino-náprstníková polostinná a pak další různé experimenty. Hnízdí tu spousty drobných ptáků, hlodavce tu na pokosených plochách loví sovy a jiní větší draví ptáci. Srnky a divoká prasata musíme držet venku za plotem, jinak by to tu vypadalo o dost jinak. Bažanti a koroptve jsou vítáni, zajíci si tu chtě nechtě také hopkají, žijí zde lasičky, chodí sem i jezevci, lišky a kuny. Je opravdu hezké moci se hodiny procházet na kousíčku své zahrady...

Proč lupiny?

Lupina vlčí bob je nepůvodní krátkověká trvalka.
Je jedovatá, nejezte jí. Jedlé lupiny se pěstují na polích.
Lupiny dávají dusík a dužnatými kořeny zúrodňují půdu. Produkují hodně biomasy, využitelné jako mulč.

V původních ekosystémech je mít nechceme, ale na produkční permakulturní farmičce nám pomáhají.
Louku stačí častěji kosit a zase se jich zbavíme.

Výsevem lupin mne inspiroval Sepp Holzer.
Chci je pouze mezi ovocnými stromy, kde má smysl půdu dělat úrodnější. Tam je nechám se přesévat.

Vedle mám květnaté louky z osiv od Planty naturalis a v nich lupiny rozhodně nechci. Květnatým loukám vyhovuje chudá sušší půda, kterou nepotřebujeme zúrodňovat! Více dusíku, dužnaté druhy a bujné traviny by květnatou louku zahubily.

Je proto dobré si předem v designu rozmyslet,
co je na každé části pozemku naším cílem.
Nezúrodňujeme půdu tam, kde ji úrodnější nechceme. Kosením bylinného patra udržujeme pořádek.

Když nechcete, aby pod dřevinami rostlo něco, co nechcete, musí tam růst něco, co chcete.