Výsadba ovocných stromů s ochranami
Není to jen o vykopání díry a přidání kompostu. Na mnoha pozemcích hrozí stromkům okus od zvěře - srnky, zajíci, králíci a pod zemí kořeny ožírají hlodavci. Není vůbec vzácné, že lidé přijdou o veškeré své výsadby během prvního roku. V kurzu vysvětlím skrze videa a fotky své osvědčené metody, jak ochránit kořeny i kmen.
Kdy a u kterých druhů je to nejdůležitější a které moc nežerou.

Proč je důležité, aby ovocné stromy měly větve nezakrácené, ohebné, pružné?
A jak si samy dokáží vytvářet krásnou vzdušnou korunu?

Mám zahrady na 20 hektarech, už skoro 20 let (čas letí) a mám na nich všechny příklady.
Nemusím vymýšlet žádné teorie, nepotřebuji o ničem diskutovat, nestavím na ničem své ego. Je mi jedno, co si kdo myslí nebo čemu věří. Mám jediné kriterium - pozoruji stromy v přírodě, v praxi u sebe na zahradách, vidím stromy v praxi u lidí přes ploty, vidím je ve starých sadech i v moderních sadech - a mám z toho všeho nějaký pocit.

Sami si odpovězte - dělali byste nebo propagovali něco, z čeho máte hodně blbý pocit?
Já ne. Potřebuji být věrný tomu, co vnímám a cítím, tak to následuji. A ono se to odvíjí...

Mám na svých zahradách ty dobré příklady, které mi dělají radost, ale i ty špatné, nefunkční.
Mám tam zakrsající jabloně i ty svobodné. Uvidíte rozdíl ve videích a na fotkách.
Vysvětlím, jak k nim přistupovat, co může fungovat a co ne.

Vyrůstal jsem na zahradě, kde se klasicky stříhaly a řezaly stromy podle knih a návodů. Dělal jsem to celé dětství. Spousty pouček a stylů řezů, stromy se stále víc zahušťovaly...

Přehuštění koruny se děje hlavně díky řezu - místo každé větvičky kterou odstřihnete vyroste několik dalších.

Též se stromek v koruně přehušťuje, když strádá nebo umírá.
Pak je samozřejmě i zásah řezem pro jeho záchranu nutný.
Řez má určitě své místo, ale dle mého názoru je možná v 90 % případů používán zbytečně a škodlivě.

Na fotkách níže mé pravokořenné jabloně, bez zakrácených větví.
Koruna zůstává přirozeně vzdušná, nepřehuštěná.

Mé názory se většinou o 180° liší od současného ovocnářství.

Většinu věcí, které propaguji, až na pár výjimek nikdo v této zemi ani nevyzkoušel. Ačkoliv většina lidí by se o tom hned hádala, že to nemůže fungovat... Skoro každý zahrádkář amatér i profesionál nový stromek hned od prvních let zastřihuje. Už stovky let. Úplně automaticky. Cítí napětí, bere nůžky, šmi šmik... úúúúleva. Nebo tak nějak to je.

Příkladem je pradávná víra v kotlovitou korunu a ustřižený terminál (středový výhon). Nedává to v praxi moc velký smysl, ale mají to tak všechny staré stromy a mnoho lidí to vidí jako jedinou možnost, protože to se tak prostě dělá.
Stromům se od malička vytváří problém a pak máme důkazy, že je nezbytné dalším řezem ty stromy napravovat.

Nejsem proti řezu celkově, naopak doporučuji kolegy, kteří šetrný řez a "opravy" starších stromů vyučují.
Je mnoho stromů, které jsou předchozím řezem a pěstováním v chudé půdě natolik rozhozené (většina), že bez dalšího řezu už nemohou dost dobře fungovat. Rozhodně neradím přestat již řezaný stromek najednou řezat. Takhle to bohužel nefunguje. Mojí misí ale není opravovat stromy, vidím větší smysl v šíření možností,
jak pěstovat stromky úplně od základu jinak a nemuset je pak zbytek života napravovat.

Považuji většinu běžně prováděného řezu za zbytečný a škodlivý, případně vytvořený pro zákrskové průmyslové plantáže. Nikoliv pro poklidné, harmonické a estetické prostředí soukromých zahrad.

Zjistil jsem za ty roky, že jakákoliv diskuze nemá smysl a je to čirá marnost. Pokud by se někdo chtěl dohadovat, tak se už nezapojím. Jediné co má smysl, je to s otevřenou myslí a srdcem vyzkoušet.
Pořídit si vzrůstný stromek, chránit ho před okusem, odstraňovat spodní větve, a větve v koruně nezakracovat.
A terminální výhon považovat za posvátný, neustřihnout! Většinou vám ho v zahradnictví dají už ustřihnutý nebo vám ho ustřihnou jako bonus k nákupu. Vyroste naštěstí nový, ten zachovejte! To je základem.

Roubování
Jsem proti roubování ovocných stromů? To není pravda! Je potřeba vidět širší souvislosti...

Roubování na vzrůstné semenáčové podnože podporuji. Proto od začátku doporučuji ovocnáře a prodejce, kteří prodávají ovocné stromy roubované na vzrůstných, semenných podnožích.

Pokud chcete pěstovat pěkný silný ovocný strom, doporučím:
1) naroubovaný na vzrůstné podnoži, ten ještě relativně dobře seženete (ale jen některé odrůdy),
2) pravokořenný (viz níže), který si ale většinou musíte sami vytvořit. Takové jabloně ani hrušně se neprodávají.
(Zpravokořenění doporučuji hlavně u moderních odrůd prodávaných téměř výhradně na škrtících podnožích.)

Mne roubování baví, roubuji přes 30 let, ačkoliv jen málo, pro svou občasnou potřebu množení, výměnu či záchranu odrůd. Baví mne potulné sadaření. Jako malý kluk jsem oroubovával nálety ovocných druhů po svém okolí (a vyséval semínka).
Nyní potulně sadařím a roubuji na nálety na vlastních pozemcích, v kurzu o tom najdete video.
Ukážeme si odebírání roubů, uskladnění, načasování, techniky roubování....

Podnože a nákup ovocných stromů

Sestavil jsem pro základní ovocné druhy přehled podnoží, abyste se lépe vyznali, co se jak chová a jaké jsou možnosti. Na co lze který strom naroubovat. Jsou tam vypsané i ty zakrsající (a jejich značení) i přesto, že je nedoporučuji.

Též jsou tam doporučení, kde stromky nakupovat a jak se vyznat v různých pojmech. Bývá v tom dost zmatek.

Ostření roubovacích a jiných nožů, výběr brusných kamenů

Mám rád nože, mám rád brousky, mám rád kvalitní nástroje i zbraně (jsem dokonce vyučený nástrojař a živil jsem se v USA i rok a půl jako umělecký kovář... aneb Ferda mravenec, práce všeho duhu... :-)). Mám tedy kvalifikaci, v kurzu vás provedu výběrem nářadí, nožů, nůžek, výběrem brusných kamenů, naučím vás ostřit roubovací (nebo jakékoliv) nože na kamenech různé zrnitosti. Baví mne to, může to třeba bavit i vás.
Doporučím, jaké věci si pořídit a jak s tím vším zacházet.

Proč pravokořenné stromy, vegetativně množené?
Velký smysl mi dávají ovocné stromy rostoucí na vlastních kořenech. Strom je bytost. Když mu uřízneme spodní část těla a nahradíme kusem jiného stromu, vzniká bytost složená ze dvou bytostí. Pokud jsou kompatibilní, je to "žitelné".

Pokud ale pěkné bujné odrůdě dáme nohy a zadek trpaslíka, je to marnost. Odrůda celý život bojuje o živiny, neroste přirozeně a životnost je 10 až 15 let.

Víte, že 99% jabloní prodávaných v zahradnictvích v dnešní době jsou pěkné chutné odrůdy naroubované na trpasličích nohách? A že když si řeknete o vysokokmen, stejně vám dají toto chcípadlo, jen s korunkou vystříhanou o něco výš?

Dá vám to spustu práce, trochu ovoce, bude to ošklivé, pak to zemře, přijďte zas. Děkujeme za nákup.

Zakrsající stromky byly vyvinuty pro průmyslové, chemické a brutálně-řezací zemědělství na polích.
Bohužel nesmyslný trend příliš malých zahrádek s domy nalepenými na sebe a komerční výhodnost rychleumírajících stromků, to rozšířily jako mainstreamovou záležitost. Stromy a lidé na jedno použití, konzum, který nás zkonzumuje.

Bohužel většinu novějších odrůd nelze sehnat na vzrůstných podnožích.
Pravokořenné už vůbec ne (nikdy nikde). Pouze staré a krajové odrůdy se prodávají díky nadšeným ovocnářům na vzrůstných podnožích (což je skvělé). Ale co když chceme novější odrůdy, ale ne na smutném trpaslíkovi, nýbrž aby rostly jako pěkné bujnější stromky? Aby vydržely nám na důchod a pro potomky?

Můžeme si je  přeroubovat na vzrůstné podnože sami.

Ale pokud chceme zjistit, možná jako první v galaxii, jak doopravdy ta daná odrůda vlastně roste, co je její pravá přirozenost, jediná šance je nechat ji u sebe na zahradě růst na jejích vlastních kořenech. Bez prostředníka - bez cizích nohou (bez kořenů a kmene podnože).

V kurzu se dozvíte několik metod zpravokořeňování. Je to vegetativní množení, kdy nám zůstává stále tatáž odrůda a bude mít stejné plody. Nevýhodou vegetativního množení je, že kořenový systém nevytvoří nikdy kůlový hluboký kořen jako semenáč. Proto tyto stromy nejsou vhodné pro horší půdy a méně kvalitní místa (sucho, vítr, horší mikroklima...). Tam dáme raději statné silné semenáče. Jim se v kurzu také věnuji.

V kurzu se naučíte zpravokořeňovat si své stromy.

Můžete si vytvořit z jediného koupeného stromku jabloně na zakrsající podnoži matečnici, která může desítky let produkovat další pravokořenné stromky stejné odrůdy.

Uvidíte mé pravokořenné jabloně, od matečnice po zaškolkování a výsadbu až růst na pozemku a plození.
Celý můj příběh s nimi.

Vysvětlím, jak zvládaly/nezvládaly extrémní sucha v letech 2015-2018 a co s tím, když máte stromek poškozený katastrofálním suchem nebo ožráním kořenů od hlodavců. .

Pravokořenné stromy generativně množené

To jsou ovocné stromy ze semínek. Vzniká nová generace, není to klon, není to kopie odrůdy.
Nevíme předem, co z toho vyroste.

Od dětství množím ovocné stromy semeny a mohu zodpovědně prohlásit, že je to velmi uspokojující. Zapomeňte na fámy, že vám z toho musí vyrůst pláňka. To je jeden z bludů a pověr, které se šíří mezi lidmi.

Jabloně pěstované ze semínka rostou krásně, harmonicky, vzdušně - pokud jim to nikdo ihned nezkazí zastřiháváním větví! Většina z nich plodí skvělé nebo aspoň dostatečně příjemné plody.
Všechny odrůdy (až na pár mutací) vznikly ze semínka!

Samozřejmě nečekejte, že každá vaše semenáčová jabloň bude dokonalá. Odrůdy byly vybírány z desetitisíců semenáčků. Ačkoliv - některé, ty nejslavnější, byly nalezené náhodně, někde u cesty...  a my vyséváme geny těch nejlepších... šance na dobré plody a krásný růst je poměrně velká.
Proto je tato metoda vhodná pro větší pozemky, kde můžete experimentovat, odstranit ty, které vám nechutnají a místo trvale přenechat jen těm nejlepším.

V kurzu probereme výsevy ovocných stromů, stratifikaci semen a možnosti, jak je na pozemku pěstovat.

Toto jsou první plody jedné z mých krásných jabloní ze semen. Chutnají skvěle!

Květináčová školka

Pro nadšené množitele se vyplatí mít vlastní systém domácí školky. Já ji používám nejen pro dopěstování výsevů dřevin, zaškolkování zpravokořenělců z matečnic, ale i pro "zvětšování" zakoupených sazenic. Na velký pozemek nemohu vysadit nějakou pidirostlinu v troše rašelinového substrátku. Šance, že přežije, je malá. Proto si rostliny sám dopěstovávám do odolné a pěkné velikosti na výsadbu. V kurzu se podělím o základní zkušenosti. Plus o metody, jak květináčovou školku bezpečně přezimovat.

Prostor pro veškeré dotazy k tématu

Pod každou lekcí je možné přidávat komentáře. Mně to přijde do mailu a hned odpovím v komentářích, a vám to také přijde do mailu. A ostatní to uvidí pod lekcí.

Navíc - v online kurzu na konci je vyhrazená lekce, kde můžete klást jakékoliv tematické dotazy.
Cokoliv vám připadá nedovyjasněné, málo probrané nebo nesmyslné, můžeme dovyjasnit a vyřešit.
Pokud to bude vhodné, z dotazů a odpovědí nadělám další lekce.
Aby toto téma bylo plně pokryté a uspokojující pro každého.