Výsadba ovocných stromů s ochranami
Není to jen o vykopání díry a přidání kompostu. Na mnoha pozemcích hrozí stromkům okus od zvěře - srnky, zajíci, králíci a pod zemí kořeny ožírají hlodavci. Není vůbec vzácné, že lidé přijdou o veškeré své výsadby během prvního roku. Potřebujeme ochránit kořeny i kmen! Jemné pletivo do díry proti hlodavcům, individuální ochranu na kmen!

U některých druhů dřevin je to velmi důležité udělat, jiné druhy moc nežerou (podrobně to probíráme v mém ovocnářském online kurzu, odkaz úplně dole, jsou tam videa a lekce o všem potřebném).

Proč je důležité, aby ovocné stromy měly větve nezakrácené, ohebné, pružné?
Opravdu si samy dokáží vytvářet krásnou vzdušnou korunu?

To jsou asi nejdůležitější otázky, které si můžeme položit.
Mám zahrady na 20 hektarech, už skoro 20 let (čas letí) a mám na nich všechny možné příklady.
Nemusím vymýšlet žádné teorie, nepotřebuji o ničem diskutovat, nestavím na ničem své ego. Je mi jedno, co si kdo myslí nebo čemu věří. Mám jediné kriterium - pozoruji stromy v přírodě, v praxi u sebe na zahradách, vidím stromy v praxi u lidí přes ploty, vidím je ve starých sadech i v moderních sadech - a mám z toho všeho nějaký pocit.

Sami si odpovězte - dělali byste nebo propagovali něco, z čeho máte hodně blbý pocit?
Já ne. Potřebuji být věrný tomu, co vnímám a cítím, tak to následuji. A ono se to odvíjí...

Mám na svých zahradách ty dobré příklady, které mi dělají radost, ale i ty špatné, nefunkční.
Mám tam zakrsající jabloně i ty svobodné.
Vyrůstal jsem na zahradě, kde se klasicky stříhaly a řezaly stromy podle knih a návodů. Dělal jsem to s rodiči a prarodiči celé dětství. Spousty pouček a stylů řezů, podle televizního receptáře a mnoha knih... stromy se stále víc zahušťovaly a postupně umíraly... KAždým rokem s nimi bylo stále více práce. Zahrada vypadala celou dobu naprosto tragicky. Tak jako mnoho zahrad stále vypadá. Smutné stromy produkují smutné zahrady.

Přehuštění koruny se děje hlavně díky řezu - místo každé větvičky kterou odstřihnete vyroste několik dalších. Co je pak cílem? Nutnost dalšího řezu... Výhra nebo bludný kruh?

Též se stromek v koruně sám přehušťuje, když strádá nebo umírá. Moc sucho, ožírané kořeny, chudá půda...
Pak je samozřejmě i zásah řezem pro jeho záchranu nutný. Kromě dalších opatření.
Řez má určitě své místo, ale dle mého názoru je možná v 90 % případů používán zbytečně a škodlivě.

Na fotkách níže mé pravokořenné jabloně, bez zakrácených větví.
Koruna zůstává přirozeně vzdušná, nepřehuštěná.

Mé názory se většinou o 180° liší od současného ovocnářství.

Většinu věcí, které propaguji, až na pár výjimek nikdo v této zemi ani nevyzkoušel. Ačkoliv většina lidí by se o tom hned hádala, že to nemůže fungovat... Skoro každý zahrádkář amatér i profesionál nový stromek hned od prvních let zastřihuje. Už stovky let. Úplně automaticky. Cítí napětí, bere nůžky, šmi šmik... úúúúleva. Nebo tak nějak to je.

Příkladem je pradávná víra v kotlovitou korunu a ustřižený terminál (středový výhon). Nedává to v praxi moc velký smysl, ale mají to tak všechny staré stromy, každá jabloň v aleji i ve staré zahradě. Mnoho lidí to vidí jako jedinou možnost, protože to se tak prostě dělalo a stále dělá. Stromy by přirozeně ale měli centrální výhon, páteř, nikoliv kotlovitou korunu. Stromům se od malička vytváří problém a pak máme důkazy, že je nezbytné dalším řezem ty stromy napravovat.

Nejsem proti řezu celkově, naopak doporučuji kolegy, kteří šetrný řez a "opravy" starších stromů vyučují.
Je mnoho stromů, které jsou předchozím řezem a pěstováním v chudé půdě natolik rozhozené (většina), že bez dalšího řezu už nemohou dost dobře fungovat. Rozhodně neradím přestat již řezaný stromek najednou řezat. Takhle to bohužel nefunguje. Mojí misí ale není opravovat stromy, vidím větší smysl v šíření možností,
jak pěstovat stromky úplně od základu jinak a nemuset je pak zbytek života napravovat.

Považuji většinu běžně prováděného řezu za zbytečný a škodlivý, případně vytvořený pro zákrskové průmyslové plantáže. Nikoliv pro poklidné, harmonické a estetické prostředí soukromých zahrad.

Zjistil jsem za ty roky, že jakákoliv diskuze nemá smysl a je to čirá marnost.
Pokud by se někdo chtěl dohadovat, tak se už nezapojím. Jediné co má smysl, je to s otevřenou myslí a srdcem vyzkoušet. Pořídit si vzrůstný stromek, chránit ho před okusem, odstraňovat postupně během prvních 5 až 10 let spodní větve (vyvětvota, pokud chceme vyšší kmen), a větve v koruně nezakracovat.
A terminální výhon považovat za posvátný, neustřihnout! Většinou vám ho v zahradnictví dají už ustřihnutý nebo vám ho ustřihnou jako bonus k nákupu. Vyroste naštěstí nový, ten zachovejte! Vždy se u mladého stromku může obnovit. To je základem.

Roubování
Jsem proti roubování ovocných stromů? To není pravda! Je potřeba vidět širší souvislosti...

Roubování na vzrůstné semenáčové podnože podporuji. Proto od začátku doporučuji ovocnáře a prodejce, kteří prodávají ovocné stromy roubované na vzrůstných, semenných podnožích.

Pokud chcete pěstovat pěkný silný ovocný strom, doporučím:
1) naroubovaný na vzrůstné podnoži, ten ještě relativně dobře seženete (ale jen některé odrůdy),
2) pravokořenný, bez podnože (viz texty níže), který si ale většinou musíte sami vytvořit. Takové jabloně ani hrušně se neprodávají. (Zpravokořenění doporučuji hlavně u moderních odrůd prodávaných téměř výhradně na škrtících podnožích. Vyučuji ho v online kurzu, který se dá levně zakoupit na odkazu níže).

Mne roubování baví, roubuji přes 30 let, ačkoliv jen málo, pro svou občasnou potřebu množení, výměnu či záchranu odrůd. Baví mne potulné sadaření. Jako malý kluk jsem oroubovával nálety ovocných druhů po svém okolí (a vyséval semínka). Nyní potulně sadařím a roubuji na nálety na vlastních pozemcích, o tom jsem natočil videa.
Rád bych vám ukázal odebírání roubů, uskladnění, načasování, techniky roubování....

Jak nakupovat? Jak se vyznat v podnožích?
Sestavil jsem pro vás  pro základní ovocné druhy sůkladný přehled podnoží, abyste se lépe vyznali, co se jak chová a jaké jsou možnosti. Na co lze který strom naroubovat. Mám tam vypsané i ty zakrsající (a jejich značení) i přesto, že je nedoporučuji.

Též jsou tam doporučení, kde stromky nakupovat a jak se vyznat v různých pojmech. Bývá v tom dost zmatek.
To vše je součástí kurzu o ovocných stromech.

Ostření roubovacích a jiných nožů, výběr brusných kamenů

Mám rád nože, mám rád brousky, mám rád kvalitní nástroje i zbraně (jsem dokonce vyučený nástrojař a živil jsem se kdysi v USA i rok a půl jako umělecký kovář... aneb Ferda mravenec, práce všeho duhu... :-)). Mohu vás odborně provést výběrem nářadí, nožů, nůžek, výběrem brusných kamenů, naučím vás ostřit roubovací (nebo jakékoliv) nože na kamenech různé zrnitosti. Baví mne to, může to třeba bavit i vás. Doporučím, jaké věci si pořídit a jak s tím vším zacházet. Je to trochu věda, ale jen na začátku.

Proč pravokořenné stromy, vegetativně množené?
Velký smysl mi dávají ovocné stromy rostoucí na vlastních kořenech. Strom je bytost. Když mu uřízneme spodní část těla a nahradíme kusem jiného stromu, vzniká bytost složená ze dvou bytostí. Pokud jsou kompatibilní, je to "žitelné".

Pokud ale pěkné bujné odrůdě dáme nohy a zadek trpaslíka, je to marnost. Odrůda celý život bojuje o živiny, neroste přirozeně a životnost je 10 až 15 let. Ano, pro moderní zákrskové sady je to ideální...

Víte, že 99% jabloní prodávaných v zahradnictvích v dnešní době jsou pěkné chutné odrůdy naroubované na trpasličích nohách? A že když si řeknete o vysokokmen, stejně vám dají toto chcípadlo, jen s korunkou vystříhanou o něco výš?

Dá vám to spustu práce, trochu ovoce, bude to ošklivé, pak to zemře, přijďte zas. Děkujeme za nákup.

Zakrsající stromky byly vyvinuty pro průmyslové, chemické a brutálně-řezací zemědělství na polích.
Bohužel nesmyslný trend příliš malých zahrádek s domy moc nalepenými na sebe a komerční výhodnost rychleumírajících stromků, to rozšířily jako mainstreamovou záležitost.
Stromy a lidé na jedno použití - konzum, který nás jakožto civilizaci postupně konzumuje.

Bohužel většinu novějších odrůd jabloní nelze sehnat na vzrůstných podnožích.
Pravokořenné, tedy na vlastních kořenech, už vůbec ne (bohužel nikdy a nikde). Pouze staré a krajové odrůdy se prodávají díky nadšeným ovocnářům na vzrůstných podnožích (což je skvělé). Ale co když chceme novější odrůdy, ale ne na smutném trpaslíkovi, nýbrž aby rostly jako pěkné bujnější stromky? Aby vydržely nám na důchod a pro potomky?

Můžeme si je  přeroubovat na vzrůstné (semenáčové) podnože sami.

Ale pokud chceme zjistit, možná jako první v galaxii, jak doopravdy ta daná odrůda vlastně roste, co je její pravá přirozenost, jak velký či malý, vitální či slabý, úzký nebo nebo rozložitý strom vytváří, jediná šance je nechat ji u sebe na zahradě růst na jejích vlastních kořenech. Bez prostředníka - bez cizích nohou (= bez kořenů a kmene podnože).

Používám několik metod zpravokořeňování. Je to vegetativní množení, kdy nám zůstává stále tatáž odrůda a bude mít stejné plody. Nevýhodou vegetativního množení je, že kořenový systém nevytvoří nikdy kůlový hluboký kořen jako semenáč. Proto tyto stromy nejsou vhodné pro horší půdy a méně kvalitní místa (sucho, vítr, horší mikroklima...).

Tam dáme raději statné silné semenáče - stromy vypěstované ze semínek odrůd, které už ale samozřejmě tou odrůdou nejsou (mix genů rodičů). Ty mám nejraději, krásně zdravě rostou. A i bez oroubování většina plodí chutně. A když ne, tak je oroubujeme nějakou osvědčenou odrůdou.

Máme tedy pro stromy na vlastních kořenech na výběr - zpravokořenit si odrůdu (vznikne trochu slabší stromek se stejnými plody) nebo zkusit štěstí s jejím potomkem (vznikne silnější stromek, kdy plody jsou překvapením).

Chtěli byste se naučit zpravokořeňovat si své stromy?

Můžete si vytvořit z jediného koupeného stromku jabloně na zakrsající podnoži matečnici, která může desítky let produkovat další pravokořenné stromky stejné odrůdy.

Sepsal jsem pro vás ve svém ovocnářském online kurzu příběh mých pravokořenné jabloně, od matečnice po zaškolkování a výsadbu až růst na pozemku a plození. Celý můj příběh s nimi včetně fotek.

Vysvětlím, jak zvládaly/nezvládaly extrémní sucha v letech 2015-2018 a co s tím, když máte stromek poškozený katastrofálním suchem nebo ožráním kořenů od hlodavců...

Pravokořenné stromy generativně množené

To jsou ovocné stromy ze semínek. Vzniká nová generace, není to klon, není to kopie odrůdy.
Nevíme předem, co z toho vyroste.

Od dětství množím ovocné stromy semeny a mohu zodpovědně prohlásit, že je to velmi uspokojující. Zapomeňte na fámy, že vám z toho musí vyrůst pláňka. To je jeden z dalších bludů a pověr, které se šíří mezi lidmi.

Jabloně pěstované ze semínka rostou krásně, harmonicky, vzdušně - pokud jim to nikdo ihned nezkazí zastřiháváním větví! Většina z nich plodí skvělé nebo aspoň dostatečně příjemné plody.
Všechny odrůdy (až na pár mutací) vznikly ze semínka!

Samozřejmě nečekejte, že každá vaše semenáčová jabloň bude dokonalá. Odrůdy byly vybírány z desetitisíců semenáčků. Ačkoliv - některé, ty nejslavnější, byly nalezené náhodně, někde u cesty...  a my vyséváme geny těch nejlepších... šance na dobré plody a krásný růst je poměrně velká.
Proto je tato metoda vhodná pro větší pozemky, kde můžete experimentovat, odstranit ty, které vám nechutnají a místo trvale přenechat jen těm nejlepším.

Rád bych vás v mém kurzíku naučil provádět správně výsevy ovocných stromů, stratifikaci semen a možnosti, jak je na pozemku pěstovat.

Toto jsou první plody jedné z mých krásných jabloní ze semen. Chutnají skvěle!

Květináčová školka

Pro nadšené množitele se vyplatí mít vlastní systém domácí školky. Já ji používám nejen pro dopěstování výsevů dřevin, zaškolkování zpravokořenělců z matečnic, ale i pro "zvětšování" zakoupených sazenic. Na velký pozemek nemohu vysadit nějakou pidirostlinu v troše rašelinového substrátku. Šance, že přežije, je malá. Proto si rostliny sám dopěstovávám do odolné a pěkné velikosti na výsadbu. Rád se s vámi podělím o základní zkušenosti. Plus o metody, jak květináčovou školku bezpečně přezimovat.