Je čas výsadby ovocných stromků. Rád bych připomněl, že je potřeba:

1) Vyznat se v podnožích

Vědět, na jaké podnoži vám stromek jak vyroste. Většina jabloní se
prodává na nesnesitelně hrozných podnožích! :-)). Brzy vám umřou a 
neporostou tak, jak by měly. Říkám tomu konzumní podnož na deset let.
Ztráta vašeho času.

2) Většinu ovocných stromů a některé další druhy nemá smysl sázet bez kořenových ochran!

Hlodavci jsou poslední dekádu velmi přemnožení a kořeny ovocňáků jim prostě chutnají. Nejvíce žerou jabloně, moruše, jinany, jerlíny… nežerou moc třešně a vlašské ořešáky, ale pekany ano.

3) Na větších a nedokonale oplocených pozemcích je potřeba dávat i ochranu kmene proti okusu!

Jinak vám to dojedí zajíci a srnky.

4) Jámu děláme větší

Dáváme do ní kompost, ale ne čerstvý hnůj.

5) Stromek s holými kořeny je má poškozené

O většinu kořenů přišel, musíme zmenšit korunu, aby ji zbytky kořenů na jaře nějak uživily.

6) Následný řez v dalších letech

Dle mého názoru je potřeba zachovat středový (terminální) výhon. Většinou je ustřižený nebo sám po výsadbě zahyne. To nevadí, vyroste nový. Ten nechte, je posvátný. Finální boční větve, které jednou už stromku zůstanou, nezakracuji. Nechávám je plně dlouhé a ohebné. Stromek se pak nepřehušťuje a nemusí se neustále řezat.

7) Volba výšky koruny od země

Jestli to bude zákrsek, čtvrtkmen, polokmen nebo vysokokmen rozhoduje pouze výška, v níž ponecháme stromu nejspodnější větve. Je jedno, na jaké je podnoži – tyto pojmy znamenají jen výšku spodního patra větví. Vyvětvování se provádí postupně až v dalších letech.

Pokud vás zajímá se na to se mnou podívat detailně a hlouběji,
jste zváni do online kurzu na toto téma.
Všechny lekce s videi a návody máte k dispozici ihned.

Naučím vás stromy vybírat, množit, sázet, školkovat,
dokonce i ostřit roubovací nože a vybírat brousky.
Dostanete seznamy podnoží, tipy na osvědčené materiály, ochrany, nářadí…
Budete umět ovocnařit vědomě a svobodněji!

Online kurz pro ovocnáře svobodnější doby:

Výsadba, množení a péče o ovocné stromy

Komentáře
  1. František Jančařík napsal:

    Jardo, počasí je docela dobré, tak pořád něco dělám na zahradě. Dnes jsem se pustil do péče o mladé stromky. Mám třešeň-druhý rok, jabloňku a švestku 3-4 rok. Bylo mně líto, že jsou kolem zarostené trávou. Tak jsem vzal ploskořez a dokola až na půdu jsem tu trávu strhnul. A co teď dál? Zelenině rozumím víc jak péči o stromy. Vím, že na podzim potřebují stromy méně dusíku a více draslíku, fosforu, možná vápníku. Mám k dispozici zbytky slam. koň. hnoje, oblíbené hnojivo tzv. hnojík-nevím jestli ho znáš, haldu listí, štěpku z větví jap. topolů a stromů, kompost nemám=dělá se, mám granulovaný slepičí i kravský hnůj. Co ke stromkům dát na zimu, případně jak dát vrstvy mulče, který mám, apd. Díky za odpověď. Nech se daří. Franta.
    PS. I do těchto komentářů lze nějak vložit foto?

    • Františku trávu není třeba vůbec odstraňovat, zbytečná práce. Drny či trávu tam můžeš klidně dát zpět nebo je někde zkompostovat.
      Mulč se dává přímo na trávu, tak jak je, zabije jí to a mrtvý drn se potom sám rozloží na kompost.
      Nejlepší je na povrch půdy tence rozprostřít hnůj, případně s mírou rozhodit jakákoliv hnojiva, i granulovaný hnůj… a na to dát libovolné mulče, ve vrstvě třeba 10 cm (po slehnutí). Do tohoto zamulčovaného kruhu kolem stromku se na jaře udělají hnízda, vyplní se trochou kompostu, substrátu nebo lepší půdy a vysadí různé trvalky. Aby se nemusel mulč donekonečna doplňovat a nerostla tam tráva, která bere moc živin a má mělké matracovité kořeny, takže nepustí ke stromku vláhu a živiny.

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *