Zahrada nás vede k meditaci, meditace nás vede do zahrady…
Pro mne je každé roští, každý strom, každá květina určitou osobností, se kterou se po každém setkání znám lépe a důvěrněji. Cítím se díky tomu vítanou a začleněnou součástí této planety. Jakože sem patřím. Že mohu něco pro ten venkovní svět vědomě udělat. Zkrášlovat ho, léčit ho například vytvářením procítěného "ekozahradního designu". A ono se to mně i mé rodině pak vrací.
Každá cítící bytost dokáže vnímat ve svém nitru, s jakým záměrem sem na planetu Zemi přišla. Každý z nás je k tomuto svému záměru dokonale uzpůsoben jak svými fyzickými dispozicemi, tak svými jedinečnými dary a také jasným vedením své duše, která nás neustále jemně vábí směrem, který je pro nás přirozený...
Když je pro nás skutečnost příliš náročná, jsme schopni odpojit se od svého těla tak účinně, že ho téměř nevnímáme. Nepříjemné nežádoucí emoce dokážeme potlačit tak hluboko, že o nich na vědomé úrovni už ani nevíme. Cestu uzdravení - návrat k celistvosti, můžeme vnímat jako cestu opětovného začleňování vytěsněných aspektů sebe sama...
Neměla jsem ani tušení, když jsem se před lety začala seznamovat s meditací, jak velká tvůrčí moc se mi tím dostává do rukou. Nevěřila jsem tehdy, že by mně - „nevěřící si hromádce neštěstí“ - mohla být kdy dostupná neutuchající čistá radost z bytí...
V realitě se díváme na to, co nosíme uvnitř. Svět kolem, který nazýváme realitou, odráží naše nitro. A proto se vyplatí svoje nitro pravidelně navštěvovat, poznávat a pečovat o něj...
Jaroslav Svoboda
Katarína Svobodová