Sezónní hrnková buchta má mnoho variací
Katarína Svobodová
Dávám vždy jeden hrnek pohankové mouky a druhý hrnek nakombinuji.
Do kulaté formy o průměru 26 cm (nebo obdélníkové 20×30 cm) spotřebuji:
– 1 hrnek pohankové mouky
– 1/3 hrnku rýžové + 1/3 tapiokové + 1/3 mletých vlašských ořechů
Ráda kombinuji různé druhy mouk, takže alternativně používám pro druhý hrnek ještě tuto kombinaci: 1/3 hrnku kukuřičné + 1/3 cizrnové nebo čočkové + 1/3 mletých vlašských ořechů.
– 1 hrnek panely (=sušená třtinová šťáva)
– špetka soli
– 4 lžíce mletého lněného semínka (nebo psyllia nebo chia semínka)
– 5 lžic mletého máku (nebo kakaa, když chci kakaovou buchtu)
– 1 lžička jedlé sody
– 3/4 hrnku cukety nahrubo nastrouhané (nebo najemno nastrouhané mrkve, červené řepy nebo dýně)
– 1 hrnek slunečnicového oleje
– 1 hrnek vody (někdy o něco víc)
Smíchám v míse všechny suché suroviny. Přidám cuketu, olej a vodu a promíchám (ručně nebo pomocí robota). Naliji do vymazané a moukou vysypané formy a peču asi 55 minut na 180 stupňů.
Když buchta téměř vychladne, poleju ji vanilkovým pudinkem, ozdobím sezonními kvítky (na horní fotce okvětní plátky slézu, chrpy a měsíčku) a nechám pudink ztuhnout.
Když dělám kakaovou verzi, poleju buchtu čokoládovým pudinkem. Zdobit lze do pudinku i sezónním ovocem (na spodní fotce vlevo ostružiny a strouhaný kokos, vpravo strouhaný kokos se strouhanou čokoládou).
Buchta je díky různým druhům obilovin, ořechům a zelenině nejen chutná, ale i nutričně velmi bohatá a výživná. Varianta s luštěninovou moukou je ještě vydatnější co se bílkovin týče. Nejraději ji máme jako odpolední svačinu. Zasytí nás v podstatě jako normální jídlo, takže když neodoláme a ukrojíme si větší kus, už pak třeba ani nevečeříme.
Vypadá báječně, jdu vyzkoušet 🙂 V čem rozděláváš pudink – voda nebo rostlinné „mléko“? A co říkáš na březový cukr? Hledám kromě panely ještě jinou variantu a březový mi přijde fajn kvůli nízkému glykemickému indexu.
Pudink rozdělávám v rýžovém mléce, které si připravím rozmixování hrsti uvařené rýže v půl litru vody (na vysoký výkon).
Březový cukr jsem jeden čas celkem používala. Tělo ho snášelo určitě líp než rafinovaný cukr (který mi celou předchozí část života způsoboval výtoky a zubní kazy – co ho už roky nejím, neznám ani jeden z těhle problémů, o výkyvech nálad nemluvě…). Pak jsem od březového cukru nějak ustoupila, ve větším množství je dostupnější panela (ráda peču). Na ranní obilné kaše používáme rýžový sirup, datlový sirup nebo ovocný rozvar, taky rozinky. Aktuálně hledám další možnosti lokálních sladidel a zaujala mě „pracharanda“ – tradiční surovina našich předků ze sušených hrušek. Umím si představit sušené hrušky rozemleté na prášek a používané jako sladidlo. A Jarda mi připomněl moruše – hodně sladké ovoce – sušené plody budou taky dobře fungovat jako sladidlo. Takže možnosti tu jsou! 🙂
Moc dekuji za otazku i za odpoved, take me ta podobna otazka ohledne pudinku napadla :), jinak ohledne xylitolu (brezovy cukr) , jeden cas jsem ho take hodne pouzivala, ale je fakt, ze ve vetsim mnozstvi (jako v pecenych dezertech) jsem pak citila trosku jinou prichut,nez tu „klasickou, naopak v obilnych kasich mi vyhovoval. Dalsi problem je to v te vyrobe, pry posledni dobou uz se nevyrabi jen z brizy, ale jde jde to i nejak synteticky!!!?? takze je urcite dobre si pohlidat a pripadne poptat na to, z ceho a jak je konkretne ta znacka, kterou kupujes yrobena a pak jsem slysela i sporne doporuceni ohledne jeho pouzivani. Co clovek, to nazor, jako ve vsem 🙂 Ja ho jeste porad kupuju, nasla jsem si maleho „vyrobce“ na Havaji ( ziju vetsinu casu v Kalifornii, takze mam i dopravu zadarmo, coz je vyhoda) jinak kdyz jsem v Cechach , tak mam jeste nejake zbyle „stare“ zasoby, az mi dojde, tak take asi budu hledat neco jineho nebo si ho budu vozit. Rada take pouzivam javorovy sirup, prodavaji ho i suseny ve forme prasku, coz je samozrejme do testa (na peceni ) lepsi a o pracharande jsem uz taky slysela , ale jeste jsem ji nezkousela Ta moruse je taky dobrej napad!! Preji pekny den
Martino, k tomu slazení…zkoušela jste Dobroslad? http://www.dobroslad.cz
Omlouvam se za pozdni odpoved, nesleduji blogy tak casto 🙂 Ano, zkousela, mam ho i doma, ale az tak moc mi „nejede“ 🙂 Ma o hodne mensi sladivost nez treba javorovy sirup a ta chut je takova „nic moc“, tim, ze ho nepouzivam casto, tak strasne ztuhl a pak nejde vubec roztirat, takze priste uz ho nekoupim. Sleduji obcas web „jimejinak“ a tam ho pouzivaji/doporucuji nejvic ze vsech sladidel (kdyz pominu hrozinky, ty tam pouzivaji v receptech jeste vic), takze jsem ho na jejich radu koupila, ale uz jsem rikala, tak me nijak nenadchnul. Mejte se pekne:)
Martino, díky moc za Tvoje poznatky. Většinou sice hlídám původ, bio kvalitu atd..ale že by ho někdo vyráběl synteticky mi vůbec nenapadlo..Samozřejmě v plánu mám na zahradu vysázet hrušně, pracharanda se nabízí..jen si ještě pár let počkám, než začnou plodit 🙂
To naprosto souhlasim, drive jsem to taky moc neresila a verila, ze co je bio, tak je to v poradku, ale od te doby, co se tady v USA zacal pouzivat „apeel“ na bio zeleninu a ovoce, tak si davam pozor i na ostatni jidlo. Prestala jsem nakupovat v obchodech uplne (zel a ov) a chodim jenom k farmarum. Tohle v CR bohuzel moc celorocne nejde, coz chapu, tam se to snazim resit bud od znamych, co kdo ma naskladneno anebo scuk. Ostatni kupuji fakt jen od proverenych dodavatelu. Jinak v CR jsme ted take zacali se zahradou, sazeli jsme hrusne, slivy, jablka, letos na jare, takze si taky jeste pockame 🙂 🙂 🙂 Mej se fajn 🙂